Lichtenštejnové chtějí žalovat Česko. Státu dali sedm dnů na navrácení majetku

Domácí Domácí
6. 12. 2018 8:27
Pokud Česká republika nevrátí Nadaci knížete z Lichtenštejna do sedmi dnů majetek, o který knížectví přišlo v roce 1945 v důsledku Benešových dekretů, hrozí jí, že bude čelit žalobě. Nadace knížete z Lichtenštejna od čtvrtka zasílá na přibližně dvě stovky adres tuzemských institucí, úřadů a organizací předžalobní výzvu.
Dědičný princ Alois z Lichtenštejna, Vaduz, 28. 11. 2018.
Dědičný princ Alois z Lichtenštejna, Vaduz, 28. 11. 2018. | Foto: Matej Slávik

Lichtenštejnsko se v minulosti snažilo o politická jednání, Česko ale vydání pozemků razantně odmítá. Knížectví českému ministerstvu zahraničí a premiéru Andreji Babišovi v průběhu posledního roku odeslalo několik žádostí o jednání, ani jedna ale neskončila úspěchem.

Představitelé Česka se obávají, že by ústupek Lichtenštejnsku mohl vyvolat další žádosti o vydání majetku ve věci Benešových dekretů od jiných stran.

Hodnota majetku, o jehož vydání Lichtenštejnové žádají, je sporná, napsaly Hospodářské noviny. Neoficiální zdroje tvrdí, že jde asi o 60 tisíc hektarů lesa. Kníže Alois navíc potvrdil, že žádá pouze o vrácení majetku, který je v současné době ve vlastnictví českého státu.

"Nároky se nevztahují na veškerý majetek, který v květnu 1945 vlastnil vládnoucí kníže − vylučují majetek, který k dnešnímu dni vlastní soukromé osoby, obce nebo univerzity," uvedl kníže Alois.

Majetek Lichtenštejnů, který za druhé světové války patřil knížeti Františku Josefu II., byl podle Čechů zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Knížectví se ale zasazuje o to, že se jich dekrety nemohly týkat, protože nejsou Němci. Lichtenštejnsko bylo za války neutrální, český poválečný soud je nicméně po válce prohlásil za Němce na základě sčítání lidu z roku 1930.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy