Čtyři z deseti Čechů považují odsun Němců za spravedlivý. Jejich podíl postupně klesá

ČTK ČTK
12. 12. 2019 17:46
Poválečný odsun sudetských Němců z Československa považuje za spravedlivý 41 procent Čechů. Opačný postoj zaujímá 38 procent lidí a zbytek nemá na věc názor. Vyplývá to z výsledků říjnového průzkumu, které zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Od posledního výzkumu z roku 2016 se výsledky výrazněji neliší, dlouhodoběji ale počet zastánců odsunu spíše klesá.
Odsun Němců v Ústí nad Labem
Odsun Němců v Ústí nad Labem | Foto: Obecní úřad Tisá

Čtvrtina respondentů průzkumu CVVM souhlasila s názorem, že odsun byl nespravedlivý, ale za minulostí je třeba udělat tlustou čáru. Necelá desetina respondentů byla přesvědčena, že za nespravedlivé vysídlení je třeba se omluvit a čtyři procenta se vyslovila i pro poskytnutí odškodnění nebo navrácení majetku postiženým.

Názor, že nucený odchod Němců byl spravedlivý, sílí s rostoucím věkem a klesá s posunem po pravolevé škále politické orientace od levice k pravici. Častěji tento postoj zastávají také dotázaní se špatnou životní úrovní vlastní domácnosti, respondenti z malých měst a sympatizanti ČSSD, KSČM a SPD.

Názory na poválečný odsun
Názory na poválečný odsun | Foto: CVVM

Oproti předchozímu průzkumu z listopadu 2016 se současné výsledky příliš neliší. "V delším časovém srovnání ovšem můžeme vidět od roku 2002 jasný trend postupného klesání podílu těch, kteří odsun pokládají za spravedlivý. Zároveň ve stejném období pozorujeme zvyšující se podíl těch, kteří odsun pokládají za nespravedlivý, a to ve všech dotazovaných variantách," uvádí CVVM.

Pro ponechání Benešových dekretů je víc než polovina Čechů

Autory průzkumu také zajímal názor Čechů na takzvané Benešovy dekrety, tedy právní normy z let 1940 až 1945, které vydával tehdejší prezident Edvard Beneš. Některé z nich zbavily občany německé a maďarské národnosti československého občanství a vedly k zabavení jejich majetku.

Více než polovina Čechů si podle průzkumu myslí, že by dekrety měly platit i nadále. Pro jejich zrušení bylo 13 procent dotázaných, zbytek respondentů nevěděl.

"V dlouhodobějším srovnání byl patrný zejména pokles podílu těch, kdo si myslí, že by Benešovy dekrety měly platit i nadále, tento podíl v první polovině minulého desetiletí tvořil zhruba dvoutřetinovou většinu," připomínají autoři průzkumu.

Sociologové také zjistili, že zhruba třetina lidí se domnívá, že Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy s Německem. U ostatních okolních zemí mezi respondenty jednoznačně převládá názor, že dekrety na vztahy s nimi nemají vliv.

Průzkum CVVM se konal od 5. do 20. října. Zapojilo se do něj 1021 obyvatel Česka starších 15 let.

Představa, že kují nějaké pikle, je podezíravá a vytváří neustále vracející se obraz nepřítele, oponuje Pavlu Hasenkopfovi novinář Jiří Peňás. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 54 minutami

Hackeři napadli systém veřejné správy. Útoku čelila Praha i ministerstvo práce

Systém veřejné správy napadli ve čtvrtek hackeři. O masivním kybernetickém útoku informuje na Twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), data magistrátu podle něj nebyla poškozena. Jedním z cílů bylo i ministerstvo práce a sociálních věcí, potvrdila serveru SeznamZprávy ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Také podle ní se útočníkům nepovedlo data ukrást či vyřadit systémy ministerstva. Vyjádření Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) redakce zjišťuje.

"Došlo k masivnímu kybernetickému útoku na systémy veřejné správy. Magistrátní servery útok přežily. Byla provedena odstávka pro okamžitou bezpečnostní záplatu na emailový systém," uvedl Hřib na Twitteru. Dodal zároveň, že díky uchovávání více kopií dat najednou se na magistrátu data nepoškodila. Magistrát incident nahlásil na NÚKIB.

Hackeři se podle serveru SeznamZprávy zaměřili i na ministerstvo práce. "Ano, mohu tuto informaci potvrdit. Více ale věc komentovat nebudu," řekla serveru Maláčová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy