reklama
 
 

Soud potrestal úřednice, které před 20 lety potvrdily občanství hraběnce Czerninové

4. 4. 2019 5:30
Po takřka dvaceti letech potrestal soud dvě bývalé úřednice pražského magistrátu za to, že v roce 1999 rozhodly zpětně o tom, že hraběnka Josefína Czerninová, která zemřela v roce 1965, měla v době smrti české občanství. Osvědčení o udělení občanství poté použili její potomci k tomu, aby získali v restituci část rodového majetku na jihu a západě Čech.

Podle soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Heleny Králové, která případ řešila už napotřetí, se ženy dopustily maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. A oběma - tehdejší matrikářce Markétě Svobodové a vedoucí odboru vnitřní správy Ivaně Odarčenkové - udělila tříměsíční podmíněný trest s roční zkušební dobou.

Bylo přitom vidět, že by je nejraději zprostila viny, jako to udělala již dvakrát. V roce 2015 totiž rozhodla, že případný trestný čin je promlčen vzhledem k tomu, že byly obviněny až s odstupem patnácti let. A potvrdil to i odvolací soud.

Tento verdikt ale po dovolání Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana zrušil Nejvyšší soud - promlčení se podle něj začalo počítat až tehdy, když vznikla škoda, tedy stát začal vydávat Czerninům majetek.

Podle právníka Svobodové Martina Elgera ale není možné jeho klientku vinit z toho, že vydaný dokument použila rodina později v restitučním sporu. "Není povinností úředníka a ani není oprávněn si zjišťovat, jestli žadatel sleduje v dalším kroku nějaké majetkové nároky," uvedl a označil za absurdní začít zpochybňovat nějaké správní rozhodnutí po patnácti letech. 

Signál, že lze rozhodovat beztrestně

Napodruhé pak Králová stíhání obou žen zastavila s tím, že škodlivost jejich skutku je minimální, a navíc žijí řádným životem. I toto její rozhodnutí potvrdil odvolací soud. Ten navíc konstatoval, že nemůže obstát zájem společnosti na spravedlivém potrestání pachatelů a současně preventivní působení trestního řízení, když je zřejmé, že účelem stíhání je dosáhnout rozsudku, aby bylo zvráceno rozhodnutí o potvrzení občanství Czerninové. A poukázal, že stát měl již v roce 1999 pochybnosti o správnosti rozhodnutí, ale 15 let nic neučinil. 

Zeman ale opět podal dovolání. "Rezignací na trestní postih obviněných by byl dán signál úředním osobám rozhodujícím o právech a povinnostech jiných, že mohou rozhodovat podle své libovůle, protože bude-li jejich rozhodnutí vadné, žádný postih jim nehrozí," uvedl v něm a Nejvyšší soud mu dal opět za pravdu a Králové vrátil případ podruhé.

Hlavním důvodem vrácení bylo to, že obě úřednice trvaly na tom, že postupovaly správně. A nebyla tak splněna podmínka náležitého chování po spáchání trestného činu. "Pokud obviněná nespatřuje ve svém jednání spáchání trestného činu, nelze pak zcela jistě očekávat ani to, že by snad vyvíjela snahu o nápravu závadného stavu, respektive svého jednání litovala," konstatoval Nejvyšší soud.

Králová tak napotřetí uznala obě úřednice vinnými. "Obvodní soud je podřízen nadřízeným soudům, zejména Nejvyššímu soudu, a musí podle trestního řádu akceptovat nejen pokyny těchto soudů, ale i jejich právní názory," zdůraznila v úterý při vyhlášení rozsudku Králová, která loni stála před kárným senátem právě kvůli tomu, že nerespektovala pokyny nadřízených soudů.

Případ ale nekončí. Obě ženy podaly odvolání a případ tak potřetí poputuje k odvolacímu Městskému soudu v Praze. A stojí si za tím, že před dvaceti lety postupovaly správně. "Vždy jsem se snažila pracovat a rozhodovat spolehlivě podle zákonů. Dodnes si nemyslím, že bych v této věci pochybila, necítím žádnou vinu," tvrdí Odarčenková a podobnými slovy vinu odmítla i Svobodová.

Měly rozhodnutí vrátit, ne změnit

Vše začalo v polovině devadesátých let, kdy se na matriku Obvodního úřadu pro Prahu 1 obrátil syn Josefíny Czerninové, která zemřela v roce 1965, a požádal o osvědčení, že byla českou občankou. Sama Czerninová o vrácení občanství požádala již v roce 1946, ale úřady za dobu jejího života nerozhodly. Poté, co matrika Prahy 1 odmítla osvědčení vydat, se syn Eugen Czernin obrátil s odvoláním na pražský magistrát. A uvedené úřednice verdikt obvodního úřadu otočily a potvrdily.

Restituce Czerninů

Potomci Josefiny Czerninové požádali o vydání pozemků na jihu a západě Čech, většinou jde o pole a lesy. Je v nich ale i několik nemovitostí - například zámek Velichov s několika dalšími objekty ve stejnojmenné obci na Karlovarsku či statek Štěpánovice na Českobudějovicku. Zatímco v jižních Čechách úřady požadovaný majetek vydaly, na Karlovarsku jeho vydávání právě kvůli pochybnostem o občanství pozastavily či se vše snaží zvrátit. Zámek Velichov byl již vydán, rod s ním ale nemůže nakládat, protože je na něm kvůli sporu plomba. Celkově Czerninové získali na 900 hektarů lesů a přes 200 hektarů dalších pozemků, zejména polí.

A to byla podle Králové chyba. "Rozhodnutí o osvědčení může učinit pouze okresní (obvodní) úřad. Odvolací orgán nemůže změnit rozhodnutí okresního úřadu ve smyslu, že se přiznává občanství, může pouze rozhodnutí potvrdit nebo vrátit se svým právním názorem okresnímu úřadu a to v daném případě učiněno nebylo," konstatovala ve stručném odůvodnění Králová.

Soud vyslechl řadu svědků, kteří se však neshodovali, jaký postup byl tehdy správný. Například advokát Petr Haluza, který zastupuje rod Czerninů, poukazuje na to, že soud neměl osvědčení o občanství posuzovat podle současných zákonů, ale podle Benešových dekretů.

Hrozí Czerninům vracení majetku?

V roli poškozeného se k případu připojila řada státních úřadů a institucí, které na základě vydaného osvědčení o občanství začaly Czerninům vracet majetek. Například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Lesy ČR či Státní pozemkový úřad. A poté, co se začalo řešit, zda hraběnka dostala občanství oprávněně, vydávání pozastavily. Soudkyně Králová je odkázala na to, že mohou náhradu škody požadovat občanskoprávní cestou - tedy podat nové žaloby.

Jak budou dál postupovat a zda budou požadovat vrácení již vydaného majetku, jejich zástupci u soudu nechtěli komentovat, protože prý nemají zmocnění. "Se stanovením dalšího postupu počkáme na písemné vyhotovení rozhodnutí a nabytí právní moci. Poté můžeme teprve činit další kroky. V každém případě budeme nadále postupovat s péčí řádného hospodáře," uvedla například mluvčí Státního památkového úřadu Lenka Růžková.

Advokát rodiny Czerninů Petr Haluza ale označuje to, že by jeho klienti museli vrátit restituovaný majetek, za prakticky nemožné. "I případné pravomocné rozhodnutí v této kauze, tedy o vině a trestu těch dvou dam, nemá absolutně vliv na správnost správního rozhodnutí o občanství. To platí a neumím si představit, jakým způsobem by ho bylo možné zrušit," uvedl Haluza.

A poukázal na to, že Krajský soud v Plzni již v několika případech rozhodl o tom, že úřady vydávání zbylého majetku blokují neoprávněně. "Nevydávají nám to jen proto, že pozemkový úřad podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, takže se to zdrželo," konstatuje Haluza.

autor: Marek Pokorný | 4. 4. 2019 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama