Cocoa - Sliby amerických prezidentských kandidátů nesahají pouze za hranice Spojených států, ale až do vesmíru.
Jeden z nich, někdejší předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Newt Gingrich, uvedl, že pokud bude zvolen do Bílého domu, ručí za to, že Američané do konce desetiletí vybudují základnu na Měsíci.
Kdyby s tím Gingrich přišel dřív, o světovou pozornost by měl postaráno. S navlas stejných oznámením ale před týdnem vyrukovalo Rusko, největší rival Ameriky v dobývání kosmu.
Gingrich plánuje stejný rozmach kosmonautiky, jaký zažilo ve 30. letech minulého století letectví.
"Do konce mého druhého funkčního období bude na Měsíci trvalá základna, která bude americká," prohlásil republikán před asi 700členným publikem na předvolebním mítinku ve floridském městě Cocoa.
V tom se od Rusů liší. Ruský Roskosmos mluví o tom, že chce při budování základny na Měsíci spolupracovat s Evropskou vesmírnou agenturou a - pochopitelně - i s Američany.
Dalším Gingrichovým cílem je dopravení lidské posádky na Mars.
Fakt, že Newt Gingrich hovořil o novém impulsu pro americkou kosmonautiku právě ve Městě Cocoa, není náhodný. Mys Canaveral, odkud raketoplány startovaly, je totiž vzdálený pouhých 18 kilometrů a přes sedm tisíc lidí z blízkého okolí přišlo o práci. Další primárky se konají 31. ledna právě na Floridě.
Kde chce Gingrich, který po vyhraných primárkách v Jižní Karolíně šlape na paty dosud suverénnímu republikánovi Mittu Romneymu, na splnění svých slibů vzít peníze, neuvedl. Řekl pouze, že chce pobídnout soukromé investory.
Zda bude privátní sektor o laboratoř na Měsíci stát, ale vůbec není jisté.
Veřejné zdroje každopádně vysychají a NASA byla nucena drasticky seškrtat rozpočet. To spolu s ukončením programu raketoplánů, za něž Američané nemají náhradu, vedlo k přidušení celého odvětví a rozsáhlému propouštění.
Zapojení soukromých investorů do amerického vesmírného programu každopádně není ničím novým. Soukromé firmy už přizvala Obamova administrativa a je to právě privátní sektor, který má Američany vysvobodit z ponižující situace, kdy je do kosmu musejí vozit Rusové.
Rusko se k Měsíci upnulo poté, co zkrachovalo vyslání ruské sondy Fobos-Grunt k Marsu.
Nejpozději do roku 2020 chtějí Rusové k Měsíci poslat zařízení Luna-Glob a Luna-Resurs, vyvíjené společně s Indií. Oba aparáty mají zkoumat polární oblasti severní části Měsíce, kde mohou existovat zásoby vody.
"V našich plánech je, a to samozřejmě záleží na financování, rozsáhlejší průzkum Měsíce. Existují dvě varianty: buď na něm vybudovat základnu, nebo vesmírnou stanici, která by okolo Měsíce kroužila," řekl minulý čtvrtek v ruském rozhlase šéf agentury Roskosmos Vladimir Popovkin.
