Paříž/Brusel/Moskva - Necelý týden po sestřelení ruského bombardéru Su-24 přišlo Rusko s odvetou. Vladimir Putin vyhlásil proti Turecku sankce, které omezí dovoz tureckého zboží.
Moskva přijme i další ekonomická opatření. Turci už například v Rusku nebudou smět pracovat.
Dění související s bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Dva sebevražední útočníci v sobotu v severním Kamerunu u hranic s Nigérií usmrtili nejméně pět lidí. Útoky jsou zřejmě dílem nigerijského islamistického hnutí Boko Haram. Agentuře Reuters to sdělily zdroje z vlády a bezpečnostních sil.
V Česku podle dostupných informací nehrozí žádné teroristické nebezpečí. Není tak důvod rušit tradiční akce a lidé by si neměli nechat zkazit vánoční svátky, uvedl po mimořádném jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka. Více čtěte ZDE.
ČTK doplňuje detaily o Turcích žijících v Rusku (kterých se dotknou Putinem uvalené sankce): V Rusku pracuje kolem 80 000 tureckých občanů, spolu s jejich rodinnými příslušníky dosahuje počet Turků žijících v Rusku zhruba 200 000. Usadili se kromě velkých měst hlavně severně od Kavkazu a ve Stavropolském a Krasnodarském kraji.
Turci přesouvají tanky k hranici se Sýrií...
PHOTOS: #Turkey mobilizes 60 tanks to the #Syria border - @ZombieTVonline pic.twitter.com/v2KPlbbblI
— Conflict News (@Conflicts) November 28, 2015
Syrská armáda v sobotu obvinila Turecko ze zvyšování dodávek zbraní, munice a vojenského vybavení "teroristům" v Sýrii. Tímto slovem Damašek označuje všechny povstalce proti vládě prezidenta Bašára Asada.
Ankara dodávky maskuje jako humanitární pomoc, uvádí velení syrské armády podle agentury Reuters.
Důvodem sankcí je podle Kremlu "ochrana občanů Ruské federace před zločinným či jiným protiprávním jednání".
Detaily k dekretu prezident Putina:
Ruské letecké společnosti nebudou smět nabízet zájezdy do Turecka. Charterový letecký provoz se zastaví (Turecko bylo dosud spolu s Egyptem nejoblíbenější turistickou destinací Rusů).
Dovoz určitého zboží z Turecka bude zcela zakázán. Seznam vypracuje ruská vláda.
Turecké firmy působící v Rusku nebudou mít přístup k ruským zakázkám a nebudou smět podnikat v určitých oborech.
Od ledna příštího roku ztratí turečtí občané možnost získat v Rusku práci.
Vláda má posílit kontrolu tureckých autodopravců na ruských silnicích.
Jak tedy bude ekonomická odveta Ruska vypadat? Vladimir Putin vyhlásil proti Turecku sankce. Ty omezí dovoz tureckého zboží, v Rusku nebudou zaměstnáváni turečtí občané a turecké firmy nebudou dostávat ruské zakázky. Omezeno bude též dopravní spojení. Od ledna bude zrušen bezvízový styk.
"Zmobilizovaný" Vladimir Putin...
Putin 'fully mobilized' to tackle threat from #Turkey, says Kremlin https://t.co/BBzuAn14Hm pic.twitter.com/vykYKtxTfZ
— Conflict News (@Conflicts) November 28, 2015
Rusko reaguje na sestřelení Su-24 Turky. Ohlásilo odvetná ekonomická opatření vůči Turecku, hlásí agentura AFP.
#BREAKING Russia announces retaliatory economic measures against Turkey over jet downing
— Agence France-Presse (@AFP) November 28, 2015
Mezinárodně hledaný Salah Abdeslam, po němž se intenzivně pátrá v souvislosti s atentáty v Paříži ze 13. listopadu 2015, koupil ve Francii několik týdnů před útoky rozbušky k náložím. Tvrdí to francouzská média.
Salah Abdeslam aurait acheté des détonateurs en France qq semaines avant les attentats Paris https://t.co/PMM1wlLv8B pic.twitter.com/CRreIN6mjf
— RTL info (@rtlinfo) November 28, 2015
Jaké zbraně mají Rusové v Sýrii? Projděte si grafiku Do války se vrátil "ďáblův kočár".
Salma, kde většinu obyvatelstva tvoří právě Turkmeni, byla bombardována přinejmenším osmkrát. Patřila k cílům, které ruské letectvo bombardovalo vůbec nejintenzivněji. "Islámský stát v dané oblasti vůbec neoperuje," píše Reuters.
Podle údajů ministerstva obrany v Moskvě bylo od 30. září, kdy prezident Vladimir Putin nařídil zahájení náletů, při náletech zasaženo nejméně sedmnáct lokalit v oblastech obývaných Turkmeny, národem etnicky příbuzným s Turky. Ankara proto v uplynulých týdnech několikrát proti bombardování protestovala.
"Ruské rakety zasáhly muniční sklady, velitelská stanoviště a továrnu, kde se - dle tvrzení ruského ministerstva obrany - vyrábějí bomby pro sebevražedné atentátníky," uvedla agentura Reuters. "Zasaženy byly města a obce Salma, Ghmám a Keslansšúk v pohoří vypínajícím se východně od přístavu Latákíja."
Sestřelení ruského letounu Su-24 Turky předcházelo intenzivní ruské bombardování pozic Turkmenů na severozápadě Sýrie. Vyplývá to z analýzy, kterou na základě informací ruského ministerstva obrany provedli experti agentury Reuters.
Pro připomenutí: Sestřelení bombardovacího letounu je nejvážnějším incidentem mezi některou z členských zemí NATO a Ruskem za posledních padesát let.
Muži z Keni ve věku 25 a 69 let přiznali, že pracovali pro elitní íránské Revoluční gardy. "Máme nezvratné důkazy, že se nechali naverbovat do íránské špionážní skupiny. Úkolem této skupiny bylo provádět teroristické útoky v tomto městě (Nairobi), jejichž terčem byly nejen západní, ale i naše zájmy," řekl podle AP Boinnet.
Keňské bezpečnostní síly zatkly dva Keňany, kteří pomáhali íránským zpravodajským službám připravovat v Nairobi atentáty. Oznámil to šéf keňské policie Joseph Boinnet s tím, že oba muži se již přiznali.
Byli prý několikrát v Íránu a převzali peníze na verbování dalších Keňanů, včetně dětí.
USA a jejich spojenci v pátek 17krát letecky udeřili Islámský stát v Iráku a třikrát v Sýrii. V sobotu to uvedl Pentagon ve svém prohlášení.
Sedm náletů cílilo na zařízení IS, budovy a bojovníky poblíž Ramádí. V Sýrii spojenci útočili u Ayn Isa, píše agentura Reuters.
O tom, jak napjatá atmosféra panuje momentálně mezi Tureckem a Ruskem, svědčí i následující fotografie. V minulých dnech se objevila v médiích (verze vlevo). Měla zobrazovat střelu AA se slovy "Odpusť, Recepe" (Erdogane) na ruském letounu - a tedy dokazovat, že Rusové záměrně bombardují Turecko či jeho spojence. Ukázalo se však, že fotografie byla upravená - na té původní žádný takový nápis nebyl.
PSA: Photo claiming to show an AA missile with 'Forgive us, Recep' on a Russian aircraft, is edited. pic.twitter.com/18OTvfLngw
— Conflict News (@Conflicts) November 28, 2015
"Nebombardujme Sýrii!" vykřikovali demonstranti u londýnského Cameronova sídla. Podobné protesty se odehrávaly i v dalších britských městech.
Britské vojenské letectvo se již účastní operací vedených Spojenými státy proti islamistům v Iráku. Cameron ve čtvrtek v parlamentu řekl, že údery se mají rozšířit na Sýrii, protože je nutné zasáhnout teroristy v jejich baštách.
Stovky demonstrantů v Londýně vyzývaly britské zákonodárce, aby nepodpořili návrh premiéra Davida Camerona bombardovat pozice Islámského státu (IS) v Sýrii.
Britský parlament má o leteckých úderech jednat v nejbližších dnech. Proti případnému vojenskému zapojení do konfliktu v Sýrii se demonstrovalo i v Madridu, hlavním městě Španělska.
Španělští policisté provedli razii v jednom z domů v centru Barcelony. Zatkli dva muže marockého původu ve věku 42 a 32 let. Podle vyjádření ministerstva jsou podezřelí, že se především na internetu pokoušeli rekrutovat nové sympatizanty IS a posílat je na bojiště v Sýrii či Iráku.
Třetí zadrženou byla 24letá žena z nedalekého města Granollers, která se chtěla připojit k radikálům přímo v jejich působišti. Podle ministra Jorgeho Fernándeze Díaze "měla sbalené kufry na cestu do Afghánistánu".
Španělská policie zadržela trojici lidí podezřelých z teroristické činnosti a napojení na organizaci Islámský stát (IS). S odvoláním na ministerstvo vnitra to napsal deník El País. Údajné teroristy zatýkali i policisté v Maroku, kde skončily v poutech rovněž tři osoby.
Lunel. Tohle město, sužované vysokou nezaměstnaností, je francouzskými médii označováno jako "líheň džihádismu". Mladí lidé, jejichž předci pocházejí ze severní Afriky, odtud odcházejí bojovat do Sýrie již od roku 2013. Přečtěte si více v článku Džihád City. Malé město ve Francii dodává Islámskému státu překladatele i převaděče.
Co je to systém Koral? Jde o "mobilní rušící systém, umožňující turecké armádě efektivní elektronické válčení," uvádí server Security magazín.
"Vysoce mobilní systém s dosahem až 150 kilometrů je schopný blokovat a klamat všechny pozemní, námořní i letecké radarové systémy a tedy oslepit zbraňové systémy protivníka," dodává.
Turci rozmístí na hranici se Sýrii systém Koral. Na druhé straně hranice - v syrské Latákíji - stojí pro změnu raketový systém S-400, který sem poslali Rusové. Rakety S-400 mají operační dosah 400 kilometrů a mohou zasáhnout i rychle letící bojové letouny ve výšce až 30 kilometrů.
#Turkey to deploy land based radar/electronic warfare system KORAL on the #Syria border - @metesohtaoglu pic.twitter.com/wjH4gUpo9W
— Conflict News (@Conflicts) November 28, 2015
O málokteré organizaci se toho ví tak málo. Právě Islámský stát je přitom považován za největší hrozbu současnosti. To, jak funguje, ale pečlivě tají, aby byl co nejméně zranitelný. Aktuálně.cz se pokusilo z dostupných zdrojů zmapovat, co všechno se o něm ví. Sesbírat detaily o jeho fungování, financování i lidech, kteří Islámskému státu vládnou a terorizují Blízký východ i Evropu. Mnohé z informací, které vám nabízíme, pocházejí z dokumentů, laptopů a mobilních telefonů zabavených Američany při zásahu v květnu 2015 ve východní Sýrii. Dalšími zdroji byly zprávy tajných služeb, analýzy expertů či odborných serverů. Vznikla tak unikátní grafika, podívejte se. Kdo stojí proti Západu. Detailní pohled na peníze, bojovníky, území a vládce Islámského státu
Od atentátů v Paříži Francie znemožnila vstup do země už tisícovce lidí, které vyhodnotila jako potenciálně nebezpečné.
Nearly 1,000 'security risks' denied entry to France since Paris attacks https://t.co/TEtzphr1DK pic.twitter.com/BnLxMMdTCD
— Agence France-Presse (@AFP) November 28, 2015
"Přejeme si, aby se to bývalo nestalo, ale stalo se to. Doufám, že se něco podobného nebude opakovat," pronesl Erdogan v projevu ke svým stoupencům. Zároveň ale kritizoval ruské vojenské aktivity v Sýrii. Ankara i Moskva by nyní podle něj měly k celé záležitosti přistupovat pozitivněji.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo lítost nad úterním sestřelením ruského bitevníku, které vyhrotilo vzájemné vztahy obou zemí. Informovala o tom agentura AP.
Podle Erdogana by bylo lepší, kdyby k incidentu vůbec nedošlo.
Turecké ministerstvo zahraničí v sobotu doporučilo občanům, aby odložili cesty do Ruska, které nejsou nezbytně nutné. Důvodem jsou prý obtíže, kterým v Rusku Turci čelí kvůli sestřelení ruského bojového letounu Tureckem na syrsko-turecké hranici.
Zatímco Ankara tvrdí, že ruský stroj narušil turecký vzdušný prostor, Moskva obviňuje Turky, že letadlo zničili nad syrským územím.
"Držte se našich zásad, i když je to někdy nepříjemné, a nebojte se být vlídní a přátelští k uprchlíkům," prohlásil odcházející předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg na víkendovém sněmu strany.
Na bezpečnost Francie nyní dohlíží 10 tisíc vojáků. Z toho 6500 jich je v regionu Ile-de-France, který zahrnuje i hlavní město Paříž.
"Proč se jednoho dne rozhodnete spáchat ve Francii teroristický útok? Zabít karikaturisty nebo publikum v koncertní síni?" ptá se francouzský list Le Monde. Radikály, kteří v posledních letech ve Francii útočili, spojuje podle autorů několik věcí.
Například byli na Prahu třicítky. Většina z nich se narodila ve Francii rodičům, kteří sem imigrovali. Někteří z nich měli za sebou nestabilní či komplikované rodinné vztahy - například bratři Kouachiové, kteří v lednu vystříleli redakce satirického časopisu Charlie Hebdo, byli sirotci a vyrostli v dětském domově. Téměř všichni zároveň později vykonávali nekvalifikovanou, špatně placenou práci.
Většina těchto teroristů měla před radikalizací problém s kriminální činností a nejméně jednou byla ve vězení. Polovina z nich také v posledních letech navštívila Sýrii, další pobývali v Jemenu, Afghánistánu či Pakistánu.
Y a-t-il un « profil type » des terroristes français ? https://t.co/KzTyHY9v6P pic.twitter.com/gRl1RPfJz0
— Les Décodeurs (@decodeurs) November 28, 2015
Před rozpadem Jugoslávie byly všechny bývalé jugoslávské republiky zásobovány zbraněmi vyráběnými firmou Zastava, včetně upravené verze sovětské pušky AK-47 (kalašnikov).
Brzaković uvedl, že tyto zbraně mohly být po rozpadu země kteroukoli stranou prodány dalším zájemcům.
"Tyto pušky byly dodávány na vojenské základny ve Slovinsku, v Bosně či Makedonii pro potřeby Jugoslávské lidové armády," řekl Brzaković. Nyní podle něj nesmí být prodán ani jediný kus bez souhlasu srbského státu.
Několik zbraní použitých muslimskými radikály při krvavých pařížských útocích z 13. listopadu bylo vyrobeno ve zbrojovce Zastava v srbském městě Kragujevac. Uvedl to šéf firmy Milojko Brzaković, kterého citovala agentura AP.
Zbraně firma vyprodukovala ještě před rozpadem bývalé Jugoslávie v 90. letech. "Myslím si, že jich bylo sedm či osm, ve všech případech šlo o kalašnikovy," prohlásil Brzaković.
Krátké shrnutí včerejších událostí:
Belgická policie v rámci vyšetřování pařížských atentátů zatkla v Bruselu další - už šestou - podezřelou osobu. Ta byla v pátek obviněna z teroristické činnosti.
Napětí mezi Ruskem a Tureckem kvůli sestřelení ruského bombardéru dál trvá. Turecko pozastavilo letecké útoky na Islámský stát v Sýrii, aby se vyhnulo dalším konfliktům s Ruskem.
Rusko od 1. ledna zruší Turkům bezvízový styk. Tamní poslanec Vladimir Žirinovskij pohrozil Turkům jaderným úderem. "Je snadné zničit Istanbul. Stačí shodit jednu jadernou bombu do průlivu a smete ho vlna. Bude to hrozná povodeň," prohlásil.
V pařížské Invalidovně se konal pietní akt za oběti teroristických útoků z 13. listopadu.
Více čtěte v pátečním online přenosu. Živě: V Belgii obviněn šestý člověk v souvislosti s atentáty v Paříži. Francie omezila lidská práva
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj po útocích v Paříži a boj s Islámským státem.
