Americký prezident Barack Obama v příštích několika dnech vyhodnotí další postup v otázce Ukrajiny včetně přijetí dalších protiruských sankcí či poskytnutí zbraní ukrajinské armádě. Při návštěvě Londýna to dnes prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry. USA a jejich spojenci podle něj nebudou v ukrajinském konfliktu hrát podle ruských pravidel a již nyní chystají nové sankce, které mají Moskvu potrestat za podkopávání nynějšího mezinárodního mírového úsilí.

"Očekávám, že prezident Obama v příštích několika dnech zhodnotí možnosti, které má na výběr, a rozhodne o dalším postupu," prohlásil šéf americké diplomacie na tiskové konferenci po jednání se svým britským protějškem Philipem Hammondem.

Podle Hammonda je příměří na východní Ukrajině, které začalo platit před týdnem, "systematicky porušováno".

Podle agentury Interfax si dnes zástupci proruské Doněcké lidové republiky a ukrajinské armády vyměnili poblíž Luhansku menší skupinu zajatců. "Výměna se uskutečnila ve formátu 36 (z Doněcké lidové republiky) a 37 (ze strany Kyjeva). Jeden člověk z řad ukrajinských zajatců odmítl z neznámých důvodů výměnu a zůstal na území Doněcké lidové republiky," uvedla podle Interfaxu doněcká tisková agentura.

Proruští separatisté podle Kyjeva hromadí síly k možnému útoku na přístav Mariupol, který je největším městem v rámci Doněcké a Luhanské oblasti ovládaným ukrajinskou armádou. Kremlem popírané přeskupování ruských tanků a jednotek směrem k nedalekému Novoazovsku hrozí otevřením nové fronty a faktickým koncem před týdnem zahájeného příměří, uvedla agentura Reuters.

Do Debalceve se po několika marných pokusech dostali zástupci monitorovací mise OBSE.

Moskvou podporovaní rebelové podle mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka provádějí v posledních dnech sabotáže a přípravné operace včetně shromažďování vojenského materiálu "v oblasti Mariupolu se záměrem možného útoku". Lysenko již v pátek uvedl, že z Ruska na východ Ukrajiny proniklo 20 tanků, deset samohybných děl a 35 nákladních automobilů s municí, které směřovaly k Novoazovsku vzdálenému asi 40 kilometrů od Mariupolu.

Toto město je významným námořním uzlem a potenciální přístupovou cestou k poloostrovu Krym, který Rusko anektovalo před rokem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že Rusko dodržuje příměří dohodnuté minulý týden v Minsku. Klid zbraní vstoupil v platnost v neděli, od té doby však vyvrcholily boje o důležitý železniční uzel Debalceve, při nichž po uzavření smíru zahynuly desítky lidí.

Spojené státy a jejich spojenci nebudou v ukrajinském konfliktu hrát podle ruských pravidel a nyní již chystají nové sankce, které mají Moskvu potrestat za podkopávání nynějšího mezinárodního mírového úsilí. Při návštěvě Londýna to dnes prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry.

"Rusko v posledních dnech provedlo naprosto bezostyšné a cynické kroky," řekl Kerry na úvod svého setkání s britským protějškem Philipem Hammondem. "Nyní jednáme o dalších sankcích, o dalším úsilí. Jsem přesvědčen, že v následujících dnech se ukáže, že tuhle hru hrát nebudeme a že nebudeme součástí tohoto mimořádně zbabělého chování," dodal na adresu Ruska.

Rusko čelí kritice, že se nesnaží přimět povstalce k dodržování dojednaného příměří. Kyjev také tvrdí, že Moskva nadále posílá do Donbasu zbraně a posily. Kreml tato obvinění odmítá.

Foto: Reuters

Nejméně 179 ukrajinských vojáků padlo za měsíc bojů při obraně města Debalceve na východě země. Podle agentury Reuters to dnes oznámil poradce ukrajinského prezidenta Jurij Birjukov. Bilance nemusí být konečná, neboť osud 81 vojáků není znám a dalších 110 jich bylo zraněno. Proruští rebelové, kteří město i přes vyhlášené příměří dobyli, tvrdili, že armáda přišla o stovky až tisíce mužů.

Podle Birjukova armáda, která se z Debalceve stáhla ve středu, ztratila nejméně 179 vojáků. Dodal, že počet zabitých se vztahuje na období od 18. ledna do 18. února, tedy na dobu, kdy povstalci útok na město vystupňovali.

Odhadem 20 000 lidí se v sobotu sešlo v Moskvě na demonstraci proti loňským událostem na kyjevském náměstí Nezávislosti, které vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nástupu prozápadní vlády. Informovala o tom agentura TASS. Protest v ruské metropoli se koná v době, kdy si Kyjev připomíná změnu režimu a krvavé události z Majdanu, jak se náměstí Nezávislosti říká, při kterých zahynula zhruba stovka lidí.

Nedělní demonstrace proti Putinovi na kyjevském Majdanu. | Foto: Reuters

"Naše výzva, že Ukrajina potřebuje moderní obranné systémy, je nadále aktuální. Ochránily by životy našich vojáků a zastrašily teroristy před dalšími útoky," řekl ministr zahraničí Pavlo Klimkin. "Ty zbraně potřebujeme k míru, ne pro válku," dodal s tím, že Kyjev nežádá o tanky či raketomety, ale o protitankové systémy, transportní vozidla a šifrovací komunikační přístroje. Evropská unie vyzbrojování ukrajinské armády odmítá a tvrdí, že by to vedlo ještě k většímu krveprolití. Možnost dodávek zbraní zatím nevyloučily Spojené státy.

Foto: Reuters

Ukrajina potřebuje moderní obranné zbraně, aby udržela mír. V rozhovoru s listem Bild ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin opětovně vyzval k dodávkám zbraní pro ukrajinskou armádu. Zároveň upozornil, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nejde o Ukrajinu, ale o Evropu, proto je obrana Ukrajiny i obranou Evropské unie. "Debalceve je fackou do tváře EU," prohlásil Klimkin o městě, které ukrajinská armáda musela pod tlakem povstalců vyklidit. Ti na město zaútočili i přes dojednané příměří. Rebelové se hájili tím, že obklíčené Debalceve není na frontové linii, ale uvnitř povstaleckého území, proto se ho podmínky klidu zbraní netýkají.

Ministři zahraničí Pavlo Klimkin (Ukrajina), Laurent Fabius (Francie), Frank-Walter Steinmeier (Německo) a Sergej Lavrov (Rusko) v Berlíně (zleva doprava). | Foto: Reuters