Tisíce lidí dnes vpodvečer v několika španělských městech demonstrovaly proti chystané dohodě EU s Tureckem o řešení migrační krize. Dohoda podle kritiků porušuje práva běženců tím, že předpokládá jejich plošné vracení do Turecka. Španělské strany se dnes v parlamentu shodly, že premiér Mariano Rajoy by měl ve čtvrtek a pátek na summitu v Bruselu vystupovat proti dohodě. Protesty se konaly v desítce španělských měst. Na hlavním madridském náměstí Puerta del Sol se podle organizátorů sešlo nejméně 5000 lidí, kteří nesli mimo jiné transparenty s hesly "Ostuda! Hanba!". Jedním z protestujících byl i peruánský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa (79), který žije v Madridu.
"Běženci utíkají před terorem a válkou, a proto tady nesmí narážet na zeď lhostejnosti," prohlásil tento týden šéf španělských socialistů Pedro Sánchez, který se po prosincových volbách zatím marně snaží získat podporu pro sestavení vlády. Ministr zahraničí dosavadní konzervativní vlády José Manuel García-Margallo k tomu dříve řekl, že jeho země schválí jen takovou dohodu, která bude v souladu s mezinárodním právem.
Vláda by podle Senátu neměla podpořit dohodu mezi EU a Tureckem, pokud tato země nezačne důsledněji plnit závazky ve vztahu k nelegální migraci. Horní komora to dnes kabinetu doporučila v souvislosti s nadcházejícím summitem Evropské rady. Jeho hlavním cílem bude dosažení dohody o další spolupráci s Tureckem při zvládání migrační krize, řekl senátorům premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Podle Senátu je na místě uvažovat o zpřísnění podmínek pro udělování azylu, aby jej nedostávali ti, kteří by mohli představovat riziko. "Přestože má migrační krize závažný humanitární rozměr, zůstává prvořadou povinností vlády každého členského státu EU i společných unijních orgánů dbát o základní bezpečnost vlastních občanů," shodl se Senát.
Italská pobřežní stráž oznámila, že od úterka bylo ve Středozemním moři zachráněno asi 2500 uprchlíků, kteří se snažili dostat z Libye do Itálie. Z moře byla vytažena též tři mrtvá těla. Informovala o tom agentura AP. Podle ní tato čísla ukazují na zvýšený příliv běženců touto cestou poté, co byla před nedávnem uzavřena takzvaná balkánská migrační trasa. Během dvou dnů zachránila italská pobřežní stráž, která koordinuje záchranné operace mezi Itálii a Libyí, spolu s norskými záchranáři skoro 2500 uprchlíků z gumových člunů při více než desítce operací. Asi 1467 běženců bylo z vod vytaženo dnes, v úterý šlo o 951 lidí.
Práce na dohodě o migraci, která by na blížícím se summitu EU byla přijatelná pro Turecko i osmadvacítku, postupují. Stále ale mnohé zbývá vyřešit. V dopise premiérům a prezidentům zemí Evropské unie to den před summitem EU napsal šéf Evropské rady Donald Tusk. Vrcholná schůzka šéfů států a vlád zemí unie by měla ve čtvrtek najít shodu na nové dohodě s Tureckem o řešení migrační krize tak, aby ji EU mohla v pátek potvrdit spolu s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem. Klíčový bude ve čtvrtek večer zejména postoj Kypru, jehož prezident Nikos Anastasiadis v úterý Tuskovi jednoznačně řekl, že Nikósie vylučuje další pokrok v přístupových jednáních s Tureckem, pokud Ankara Kypr neuzná.
Předseda rakouského ústavního soudu Gerhart Holzinger prohlásil plánované zavedení limitu na počet přijímaných žádostí o azyl "za nezákonné a neústavní".
Vysloužil si za to kritiku od mluvčího vládní Rakouské lidové strany (ÖVP) pro otázky ústavy Wolfganga Gerstla, který říká, že soudce kritizoval něco, co ještě nemá ani konkrétní právní podobu.
Vídeň chce stanovit "horní hranici" počtu přijímaných uprchlíků na 37500 ročně.
Likvidace části přistěhovaleckého tábora u severofrancouzského města Calais, která začala na příkaz úřadů koncem února, dnes skončila. Informovala o tom agentura AFP.
Vyklizena byla jižní část tábora zvaného Džungle. Úřady ponechaly ve vyčištěné oblasti o rozloze 7,5 hektaru jen některé společné prostory jako školy nebo modlitebny, které využívají i lidé ze severní části tábora.
Vláda hodlá v budoucnu zlikvidovat i zbytek tábora, odkud se v posledních letech tisícovky běženců původem především z Asie a Afriky snaží dostat přes Lamanšský průliv nelegálně do Británie.
Česká vláda chce, aby urychleně začalo fungovat navracení migrantů z Řecka do Turecka. Je to součást mandátu, s nímž pojede premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na summit Evropské unie.
"Vláda schválila můj mandát na Evropskou radu. Chceme, aby urychleně začalo fungovat navracení migrantů z Řecka do Turecka," uvedl Sobotka.
Summit se bude konat ve čtvrtek a v pátek a má se vrátit k návrhům, které Turecko předložilo na začátku minulého týdne.
Sociální sítě se dnes hemží fotografiemi americké herečky Angeliny Jolie, která coby zvláštní vyslankyně Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky navštívila běžence v řeckém přístavním městě Piraeus.
Jolie In Crush At Piraeus Migrants' Meeting https://t.co/OkHNASxQRy pic.twitter.com/1CMPY1dE6m
— Alana Lucy (@newswork24) March 16, 2016
Papež František dnes vyzval vlády zemí, které "zavřely své dveře" migrantům, aby hranice opět otevřely.
"V této chvíli žijí v situaci skutečného a dramatického exilu, daleko od vlasti, přičemž mají stále před očima ruiny svých domů, v srdci strach a často trpí ztrátou sobě drahých lidí," řekl podle agentury AFP František.
Tito uprchlíci "stojí na hranicích, protože mnoho dveří a srdcí je zavřených", poznamenal papež s narážkou na provizorní tábor Idomeni u řecko-makedonských hranic. V zoufalých podmínkách se tam nyní nachází kolem 12 000 uprchlíků.
#PopeFrancis today
— Federico Di Leo (@Fe_DiLeo) March 16, 2016
"There are many closed doors" for #migrants.#Europe,
can open its doors #refugeeswelcome pic.twitter.com/BXIADCWjxP
"Doteď byl pro Evropu velký problém, že uprchlíci nemohli být posíláni zpět do Turecka," řekla německá kancléřka v Bundestagu. Právě k tomu se teď má Ankara zavázat.
"Cílem je taková dohoda (s Tureckem), která by uprchlíkům vzala podnět sedat si do nafukovacích člunů a vydávat se na nebezpečnou cestu přes Středozemní moře," dodala. "Turecko je s odstupem nejdůležitější tranzitní zemí," upřesnila Angela Merkelová.
Národní řešení jsou podle německé kancléřky jen dočasná, protože uprchlíci dřív nebo později najdou jinou cestu, jak se dostat do zemí, kam chtějí.
"Pokud nyní vzniknou nové, ještě složitější a nebezpečnější uprchlické cesty, budou z toho těžit jen převaděči. Nejvyšší cenu pak zaplatí běženci, často i svůj život. Ale i my Němci a Evropané bychom zaplatili vysokou cenu, protože by se ukázalo, že dočasná opatření byla jen zdánlivá řešení, která potlačovala pouze symptomy krize, nikoliv její příčiny. Zklamání občanů by pak bylo ještě větší, než jaké zažíváme teď," řekla Merkelová.
"Bezpochyby v Německu nyní profitujeme z toho, že jednostranná rozhodnutí Rakouska a zemí na takzvané balkánské cestě zastavila příchod běženců. Musím ale varovat před tím, abychom se radovali předčasně. Protože momentální ulehčení v Německu a některých dalších státech je jedna věc, situace v Řecku je ale věc druhá," řekla Merkelová.
Pro trvalé řešení migrační krize je třeba omezit počet příchozích do všech zemí Evropské unie včetně Řecka. V prohlášení k německým poslancům před odjezdem na summit EU to ve středu řekla kancléřka Angela Merkelová.
Merkelová připomněla, že v posledních týdnech klesl počet běženců přicházejících do Německa, protože země na takzvané balkánské cestě zpřísnily kontroly na svých hranicích. Podle ní ale nejde tuto skutečnost oddělovat od toho, že se v Řecku současně zhoršila humanitární situace, protože v zemi přibývá uprchlíků, kteří se marně snaží dostat do střední Evropy.
Čeští policisté v Makedonii mají podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka prezidentovu podporu.
Čeští policisté, kteří pomáhají v Makedonské republice, mají jednoznačnou podporu pana prezidenta.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 16, 2016
Čeští policisté v Makedonii jednali standardně, tvrdí prezidium. Na hrubé zacházení českých policistů s aktivisty a novináři během pondělního zásahu proti běžencům na hranicích Řecka a Makedonie upozornila rakouská aktivistka Fanny Müllerová-Uriová.
Chystaný plán na vracení všech migrantů z řeckých ostrovů zpět do Turecka musí být v souladu s mezinárodním i evropským právem, prohlásil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Každá žádost o azyl učiněná v Řecku tak bude muset být individuálně posouzená a v případě zamítnutí musí mít dotyčný možnost se odvolat.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v zatím posledních údajích uvádí, že od začátku roku připlulo po moři do Itálie 9495 migrantů. V roce 2014 se průměrně do Itálie dostávalo každý den 465 běženců, loni průměr poklesl na 410.
Německá loď v úterý postupně zachránila u libyjského pobřeží 615 migrantů, kteří se ocitli v tísni při snaze dostat se přes Středozemní moře z Afriky do Evropy.
Italská pobřežní stráž, která koordinuje záchranné operace ve vodách kolem Libye, informovala, že během úterý bylo zachráněno celkem 951 lidí.
Rakousko nabídlo Makedonii další pomoc s ostrahou jižní hranice s Řeckem, přes kterou se snaží do střední Evropy dostat tisíce migrantů. V rozhovoru poskytnutém německému deníku Die Welt to dnes uvedl rakouský ministr obrany Hans-Peter Doskozil.
"Ministerstvo obrany v současnosti prověřuje, zda bychom mohli pomoci technickým vybavením, například přístroji pro noční vidění," uvedl Doskozil. "Stezku po západním Balkánu musíme bezpodmínečně udržet zavřenou," dodal.
Diecézní charita Plzeň se připravuje na přijetí zhruba 50 rodin azylantů v Plzeňském a Karlovarském kraji. Nyní prověřuje a připravuje nabídky ubytování a práce a začíná jednat s městy a obcemi.
"První rodina může podle indicií přijít už tento měsíc. Udělali jsme všechny kroky k tomu, abychom mohli začít konat. Proto jsme přijali lidi," řekl Jiří Lodr, ředitel Diecézní charity Plzeň.
Charita ČR má letos kontrakt s ministerstvem vnitra na zajišťování integrace migrantů všech národností, jimž bude přiznána mezinárodní ochrana. ČR zvažuje integraci 2000 až 2500 cizinců.
Studenti v Mannheimu se snaží přitáhnout pozornost veřejnosti k problémům uprchlíků.
Studierende der HS Mannheim hacken Mannheim, um Menschen im öffentlichen Raum zu sensibilisieren. #refugeeswelcomehttps://t.co/pEeYAn7RAh
— hải hà t. (@tran_hh) March 16, 2016
Schulz kritizoval, že středoevropské země se navzdory dohodě zdráhají uprchlíky přijímat. "Maďarsko by mělo podle tohoto klíče přijmout 1294 běženců, ale (premiér Viktor) Orbán o tom chce uspořádat referendum a říká, že je to německý problém. Dokud povedeme tyto debaty a Evropská rada bude muset rozhodovat jednomyslně, je pro mě těžké být optimistický," uvedl.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nečeká tento týden na summitu Evropské unie rozhodující průlom v uprchlické krizi. Řekl to v rozhovoru, který dnes zveřejnil německý deník Berliner Morgenpost.
"K definitivnímu průlomu spíš nedojde. Umím si ale představit, že dosáhneme nějakých pokroků. Uděláme další důležitý krok k řešení migrační krize," řekl Schulz. Podle něj se musí představitelé osmadvacítky dohodnout na způsobu ochrany vnějších hranic EU i na mechanismu rozdělování běženců mezi unijními státy.
Muzalase po jeho výroku vyzval k odstoupení jeho kolega ve vládě, ministr obrany Panos Kammenos, který je předsedou koaliční vládní strany Nezávislí Řekové (ANEL). Podle Kammenose není omluva dostatečná.
Za Muzalase se ale postavili ostatní ministři. "Snaha oslabit tohoto ministra, který každý den vede boj za zvládnutí krize kolem uprchlíků, je nezodpovědná a pokrytecká, obzvláště před nadcházejícím summitem EU," citovala agentura Reuters z prohlášení vydaného celou vládou v reakci na Kammenosovu výzvu, aby Muzalas podal demisi.
Řecký ministr pro migrační politiku Jannis Muzalas nabídl ve středu svou rezignaci. Informoval o tom server ANT1.
Důvodem je podle něj rozruch, který ministr vyvolal, když v úterý v televizním rozhovoru použil pro sousední zemi název Makedonie, který je mezi oběma zeměmi dlouhodobě předmětem sporů.
Dobré odpoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem evropské migrační krize.