Živě: Norsko přestane vyhošťovat uprchlíky do Ruska. Moskva je totiž posílá zpět do Sýrie
Uprchlická krize v Evropě.
Letos podle odhadů norské vlády do země přijde mezi 5000 a 50 000 žadateli o azyl. Za nejpravděpodobnější variantu považuje 25 000. Ještě na počátku ledna odhadovali v Oslu počet letošních žadatelů o azyl na 33 000, což by zhruba odpovídalo počtu loni přijatých žádostí ve zhruba pětimilionové skandinávské zemi.
Norsko přestane vyhošťovat migranty do Ruska. S odvoláním na místní cizinecký úřad o tom informovala agentura DPA. Svůj krok úřady zdůvodnily tím, že podle jejich informací Moskva posílá vyhoštěné Syřany zpět do válkou sužované vlasti, což odporuje mezinárodním dohodám o ochraně lidských práv. Přehodnotit chce Norsko na základě dnešního rozhodnutí kolem 1000 žádostí o azyl. V loňském roce přišlo do Norska takzvanou arktickou cestou asi 5500 migrantů. Kvůli zákazu překračovat hranici mezi Ruskem a Norskem pěšky si migranti pořizovali jízdní kola a na nich pak na norskou stranu přejížděli.
Loni v listopadu parlament v Oslu rozhodl, že migranty, kteří před vstupem do Norska měli povolení k pobytu v Rusku, bude posílat okamžitě zpět, aniž by úřady musely posuzovat jejich žádosti. Nejedná se prý totiž o uprchlíky. Ministryně pro imigraci a integraci a členka protiimigrační Strany pokroku Sylvi Listhaugová označila Rusko za bezpečnou zemi.
Stovky migračních úředníků se učí rozeznávat mezi migranty Syřany. Pomáhají si k tomu například "testováním" znalostí syrských reálií. Kromě krátké konverzace tak běženec hlásící se k syrskému občanství bude muset prokázat, že umí zazpívat syrskou hymnu. Pokud selže, je už téměř ztracen, uvádí agentura DPA.
K jednodušším otázkám patří, jaký je nejlepší syrský fotbalový tým. K těžším pak znalost jména syrské atletky Ghady Shouaaové, která třikrát startovala na olympijských hrách v sedmiboji a v roce 1996 na hrách v Atlantě vybojovala zlatou medaili.
Do Makedonie dnes odjela druhá skupina 27 českých policistů. Pomáhat budou v okolí města Gevgelija, které leží u hranic s Řeckem, kde je v Idomeni velký uprchlický tábor.
Hlavním úkolem českých policistů bude ostraha zelené hranice, budou se starat o to, aby do Makdeonie ležící na tzv. balkánské trase nikdo nevstoupil nelegálně. Policisté také budou dohlížet na pořádek přímo v migračních táborech, řekl novinářům náměstek policejního prezidenta Petr Petřík.
Dopravu vracených migrantů z Řecka do Turecka má zajistit osm plavidel, každé s kapacitou asi 300 až 400 lidí, a několik desítek autobusů přímo na ostrovech.
Je také třeba výrazně zvýšit kapacity přijímacích zařízení pro migranty, kteří v nich budou muset být do doby, než budou posláni zpět.
"Během následujících dní se musíme rychle a koordinovaně pohnout z místa, abychom dosáhli toho nejlepšího možného výsledku. Asistence co se týče lidských zdrojů musí být rychlá," řekl po jednání s eurokomisařem pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitrisem Avramopulosem řecký premiér Alexis Tsipras.
"Máme před sebou složitou cestu. Prosazení dohody o uprchlících nebude nijak jednoduché," dodal.
Méně než polovina z 50 000 uprchlíků, kteří momentálně pobývají v Řecku, jsou Syřané a Iráčané, informoval zdroj z EU.
Of 50,000 migrants in Greece less than half are Syrians and Iraqis, says EU source. Many are Pakistanis, Bangladeshis & Afghans
— Bruno Waterfield (@BrunoBrussels) March 21, 2016
Během prvního dne trvání dohody připlulo do Řecka přes Egejské moře téměř tisíc migrantů. Jen o tři desítky méně než v sobotu, kdy dohoda ještě neplatila.
931 people reached Greece on the first day of the EU-Turkey deal. That's 31 less than Saturday pic.twitter.com/iV2W4t1AQA
— Patrick Kingsley (@PatrickKingsley) March 21, 2016
Už dvacet členských zemí EU včetně České republiky nabídlo své experty k realizaci páteční unijní dohody s Ankarou o vracení migrantů z řeckých ostrovů do Turecka.
"Týká se to především expertů na problematiku azylu, návratové politiky, readmise a policejních důstojníků," řekl mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.
Ta už v sobotu uvedla, že realizace plánu bude vyžadovat asi 4000 lidí z Řecka, dalších členských zemí a unijních agentur. Jde o stovky těch, kdo žádosti posuzují, soudce, kteří mají řešit odvolání neúspěšných žadatelů, překladatele, ale také policisty a vojáky.
Celkově může být v rámci plánu "jeden za jednoho" přijato do EU nejvíce 72 000 lidí.
Dnešní návrh totiž doplňuje dříve oznámenou možnost využití 18.000 míst z už loni odsouhlaseného programu přesídlování uprchlíků ze zemí okolo Sýrie, především z Turecka, Jordánska a Libanonu.
Evropská komise dnes navrhla využít na přesídlení Syřanů z Turecka 54 000 míst původně určených pro přerozdělení žadatelů o azyl mezi země EU podle kvót v rámci takzvanného povinného mechanismu.
Uvedli to mluvčí Komise, podle kterých zůstává zapojení členských zemí do přesídlovacích programů dobrovolné.
Lékaři jsou připraveni na nápor migrantů ze zemí s výskytem tuberkulózy, byť se obavy zatím nepotvrdily. Informoval o tom vedoucí Národní monitorovací jednotky dohledu nad TBC Jiří Wallenfels.
Podle předsedy České pneumologické a ftizeologické společnosti Vítězslava Kolka ale "vyhráno není". "Dosud k nám žádné významné množství běženců nepřijelo. Proto nepolevujeme v potřebných opatřeních a zabezpečujeme dostatek vakcín a léků," řekl novinářům.
Čistá míra přistěhovalectví, tedy výsledný rozdíl skutečného počtu nově příchozích a odchozích cizinců, je plus 1,14 milionu lidí. To je nejvyšší hodnota v počtu příchozích cizinců v historii Spolkové republiky Německo.
V roce 2014 přišlo do Německa přes 1,34 milionu cizinců a 766 000 se jich odstěhovalo.
Do Německa v roce 2015 přišly téměř dva miliony přistěhovalců včetně asi 1,1 milionu žadatelů o azyl, ze země se naopak odstěhovalo 860 000 cizích státních příslušníků.
V předběžné analýze to dnes oznámil německý statistický úřad Destatis s tím, že míra přistěhovalectví byla loni vůbec nejvyšší od doby, co se takové záznamy vedou. Podle agentury DPA lze očekávat, že po zpřesnění bude skutečná statistika ještě vyšší.
V Idomeni lidé stále spí ve stanech mezi kolejemi, připomínají Lékaři bez hranic.
Yep, the 12,000 #refugees at #Idomeni are still here and they're still sleeping in muddy tents between train tracks. pic.twitter.com/3xjGbW0JYJ
— MSF Sea (@MSF_Sea) March 21, 2016
Bavorský premiér Horst Seehofer v rozhovoru pro nedělník Bild am Sonntag řekl, že německá vláda svou uprchlickou politiku zcela změnila, "i když to nepřiznává".
"Jsme svědky plíživého opouštění kultury bezpodmínečného vítání. Navzdory obrázkům z řecko-makedonské hranice dnes žádný německý politik neřekne: 'Hranice jsou otevřené, vpusťte do Německa každého'," dodal politik, jehož Křesťanskosociální unie (CSU) prosazuje stanovení stropu přijímání uprchlíků v Německu na 200 000 ročně.
Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová pro změnu v pořadu televize ORF Pressestunde vyzvala k uzavření všech alternativních uprchlických tras přes Balkán.
Šance, že dohoda Evropské unie a Turecka o vracení migrantů uspěje a zastaví proud uprchlíků mířících do Evropy, je poměrně malá, jen zhruba 35procentní až 50procentní. V rozhovoru pro nedělní vydání nedělníku Presse am Sonntag to řekl rakouský prezident Heinz Fischer.
Zároveň odmítl kritiku německé kancléřky Angely Merkelové, která se nesouhlasně vyjádřila o rakouských kvótách na počet přijímaných žadatelů o azyl. Podle něj hodnocení Merkelové při odmítání rakouských kvót "není logické".
Migranti, kteří v Řecku nepodají žádost o azyl nebo jejichž žádost nebude kladně vyřízena, mají být vraceni na turecké území. V této proceduře budou mít zástupci Turecka poslední slovo a s konečnou platností rozhodnou o tom, které běžence vezmou zpět a které ne, upozornila agentura DPA.
Počítá se s tím, že první migranti budou reálně vráceni do Turecka po 4. dubnu.
Další bod dohody s Ankarou - přítomnost tureckých úředníků a pohraničníků na řeckém území - se naopak začal částečně plnit. Turci už dorazili na Lesbos a Chios a budou plnit úlohu jakési poslední instance.
Velmi malý časový rozestup mezi uzavřením dohody a jejím uplatňováním navíc působí v Řecku nemalé logistické problémy.
Premiér Alexis Tsipras několikrát řekl, že kvůli zpracování administrativy bude potřeba na řeckých ostrovech nasadit nejméně 4000 nových vyškolených lidí - mimo jiné pohraničníků, soudců, azylových úředníků nebo tlumočníků.
Asi polovinu potřebného počtu pracovníků mají do Řecka vyslat členské státy Evropské unie. Posily ale na ostrovech ještě nejsou.
Přes 13 000 běženců stále zůstává v Idomeni na řecko-makedonské hranici.
Greek government says there are now 50,411 migrants & refugees in Greece. More than 13,000 still at #Idomeni.
— Piers Scholfield (@inglesi) March 21, 2016
Jak informoval krizový štáb, v Řecku je už přes 50 000 běženců. Do Atén a přístavu Elefsina dnes ráno připluly z ostrovů přes dvě tisícovky migrantů, kteří se do Řecka dostali ještě předtím, než začala dohoda platit.
Od neděle platí dohoda o vracení uprchlíků do Turecka. První zprávy o počtech připlouvajících utečenců ale zatím nenapovídají, že by nová pravidla lidi od cesty přes moře odradila.
Od nedělního rána do dneška připlulo na řecké ostrovy 1662 lidí, což je dokonce více než denní průměr z minulých týdnů. Celkem 830 uprchlíků dorazilo na ostrov Chios a 698 na Lesbos.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj migrační krize.
Právě se děje
Zahraniční ligy: Liverpool zaváhal v Newcastlu, Mbappé znovu nedal penaltu
Krejčíková se raději odřízla od sítí, ještě netrénuje. Vyjádřila se i k dopingu
Chramosta dvěma góly pomohl k destrukci Budějovic, Hradec vykradl Ďolíček
Francie je v politické krizi. Poslanci poprvé od roku 1962 vyslovili nedůvěru vládě
