reklama
 
 

Ženy v Jemenu mají demokracii. Ale jen na papíře

29. 11. 2009 7:55
Reportérka Aktuálně.cz v zemi, která opět skončila nejhorší v žebříčku rovnosti pohlaví

Sana'a - Několik let přemlouvání, tři roky nešťastného manželství, traumatický rozvod. Tím vším musela projít Ríma Kassímová, než mohla začít dělat to, po čem vždy toužila.

Ríma od malička věděla, že chce malovat, ale v zemi, kde si dívky nemohou vybrat, kdy se budou vdávat nebo koho si vezmou, natož pak, zda půjdou studovat, se těžko prosazují tajná přání.

Rodiče nakonec svolili a nechali Rímu vystudovat pedagogickou univerzitu se zaměřením na umělecká řemesla. Jenže pak jí vybrali manžela, který svět umění vůbec nechápal a Ríma si musela chodit malovat potají do garáže.

"Nakonec zasáhla máma. Když viděla, jak jsem v manželství nešťastná, zařídila mi rozvod," popisuje nelehkou cestu ke svobodnému povolání mladá umělkyně. Ve druhém manželství měla Ríma jedinou podmínku - moci neomezeně malovat.

To se jí splnilo a dnes Ríma vlastní galerii plnou svých děl. A na to, že je trochu jiná, než většina žen v jejím okolí, si už dávno zvykla. Nejdůležitější pro ni je, že může svobodně tvořit.

Malé sebevražednice

Ríma měla ve svém životě hodně štěstí. Většině jemenských žen se nikdy nepodaří dosáhnout svých snů.

Jsou známy případy, kdy se nešťastné dívky pokusily spáchat sebevraždu. Mezi nimi byla i dnes diplomatka, spisovatelka a filmová režisérka Chadídža Al-Salamiová. Ta na nejhorší pomýšlela už v jedenácti letech, kdy ji rodiče provdali.

"Když jsem zjistila, že už nemám žádnou jinou možnost, zkusila jsem se zabít. Naštěstí to nevyšlo. Máma se mnou sympatizovala a pomohla mi zajistit rozvod," píše o svém příběhu v měsíčníku Yemen Today Chadídža Al-Salamiová, která nakonec vystudovala americkou univerzitu.

"Pokud se žena rozhodne jít proti tradicím a dokázat, že je rovnocenná mužům, že umí to, co oni, může to mít vážné důsledky. Nejen, že její pověst utrpí, ale někdy i celá rodina sklízí od ostatních ostrou kritiku," vysvětluje smýšlení většinové společnosti o angažovanosti žen ve veřejném prostoru.

Jenom dekorace

Jemenská společnost své dívky vychovává ve velmi konzervativním duchu, kdy ve většině případů mohou dělat jen to, co jim povolí rodinné tradice, ne jemenská ústava.

Ta sice mužům a ženám zaručuje stejná práva a v běžných poměrech arabského světa Jemen se svým republikánským zřízením a demokratickou ústavou vyčnívá, v praxi je ale všechno úplně jinak.

V jemenských mocenských strukturách nesedí ani pětina žen, na ministerském postu pouze dvě ženy a ve veřejných službách obsluhují převážně jen muži.

Gender Gap Index 2009

Gender Gap Index 2009

Pořadí od nejlepšího k nejhoršímu

    1. Island
    2. Finsko 
    3. Norsko 
    4. Švédsko
    5. Nový Zéland 
    6. Jižní Afrika
    7. Dánsko 
    8. Irsko 
    9. Filipíny 
    10. Lesotho 
     ...
    74. ČR (vloni 69.)
    ...
    132. Pákistán 
    133. Čad 
    134. Jemen

Zdroj: WEForum

"Demokratická země přece znamená, že ji řídí společně muži i ženy. A ne jen muži, jako je to v našem případě," říká ředitelka nadace Sisters Arab Forum (SAF) Amal Al Bašová a dodává, že Jemenci o své mladičké demokracii rádi mluví, ale dost dobře ji ještě nechápou.

Ne nadarmo se proto Jemen už po několikáté umístil na úplně posledním místě v žebříčku Světového ekonomického fóra, jenž měří nerovnost mezi pohlavími (ze 134 zemí Česko skončilo na 74. místě).

"Ještě pořád to naši politici nemyslí se ženami vážně. Jmenování žen do důležitých postů je stále jen jakási dekorace, takové představení pro mezinárodní scénu," říká Raufa Hassanová, ředitelka Nadace pro kulturní rozvoj.

Česká pomoc

Západ si Jemen, jedinou demokratickou zemi na Arabském poloostrově, hýčká a v rámci rozvojové pomoci se snaží jemenským ženám postavení zlepšit. V zemi působí řada mezinárodních nevládních organizací a pomáhají i vlády, včetně té české.

Ta v rámci rozvojové pomoci zařídila jemenskému svazu žen dílnu pro šičky, kde se budou ženy, zejména ty nezaměstnané, učit být alespoň částečně ekonomicky soběstačné.

Se sedmdesátiprocentní nezaměstnaností žen v produktivním věku to sice výrazně nepohne, ale v zemi, kde se většina děvčat co nejdříve provdá a zůstává doma v kuchyni, je to velký úspěch.

"Lidé ještě pořád nechápou, že bez zlepšení postavení ženy ve společnosti se naše zem nikam nepohne. Nedojde k rozvoji a zvýšení životní úrovně," zdůrazňuje Raufa Hassanová, proč je důležité ekonomicky zapojit ženy do společnosti.

Zákony tu jsou, ale jen na papíře

Mnohým nevládním organizacím, zřídkakdy v čele s mužem, se díky velkému úsilí podařilo prosadit do jemenského zákonodárství normy, které ženy zrovnoprávňují či alespoň méně diskriminují.

Kromě ratifikace mezinárodních konvencí (jako např. úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen - CEDAW) se Jemen může také pochlubit, jen tak namátkou, povinností pro každého zaměstnavatele zaměstnávajícího více než padesát žen zřídit v rámci podniku mateřskou školku.

Aktuálně.cz v Jemenu
Jemenu hrozí žízeň. Do deseti let může být bez vody

Nízká účast žen ve veřejném sektoru a v politických strukturách není dána nedostatkem demokratických institucí a mechanismů, ale spíše hluboce zakořeněnými rodinnými tradicemi a nedostatkem politické vůle.

"Demokracie není proces, jejž lze zahájit na základě rozhodnutí lidí, kteří se ještě donedávna chovali jako diktátoři a totalitáři a jednoho dne si řekli, že z nich budou demokraté," popisuje Raufa Hassanová trnitou cestu země k demokracii, jejíž začátek lze datovat do roku 1993, kdy v tehdy čerstvě sjednocené zemi mohly ve volbách poprvé kandidovat ženy.

"Chce to čas. Nejprve musíte mít jednu generaci, která na demokratických principech vyroste, která je přijme za své a pro kterou bude přirozené, že žena od 18 může volit. Pak všechno půjde snadněji," dodává optimisticky.

autor: Naďa Straková | 29. 11. 2009 7:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama