"Jde o nejdůležitější volby v historii Brazílie," říkal už předem Marcio Astrini z brazilské environmentální organizace Observatório do Clima. Čtyři kandidáti se utkají o prezidentské křeslo. Největší šanci postoupit do druhého kola mají však pouze dva z nich - současný 67letý prezident Jair Bolsonaro a bývalá hlava státu z let 2003 až 2010 Luiz Inácio Lula da Silva, kterému se nejčastěji říká pouze Lula.
Svůj názor Astrini zdůvodňuje opačným postojem, který oba favorité zaujímají k amazonskému deštnému pralesu. "Stojíme před radikálním rozhodnutím: jestli Amazonie bude žít, nebo dostane trest smrti, pokud bude Bolsonaro znovuzvolen," cituje ho francouzská stanice France24.
Za vlády Bolsonara, který nastoupil k moci v roce 2019, stouplo odlesňování amazonského pralesa o 75 procent. Zvedlo se také množství požárů - jen v srpnu jich v oblasti vzniklo přes 31 500. Důvodem nebylo sucho, ale úmyslné zapalování lesů, díky kterému má vzniknout více zemědělské půdy.
Bolsonaro zároveň zrušil legální ochranu několika oblastí, které obývají původní obyvatelé. Své kroky vysvětlil rozvojem země prostřednictvím farmaření. Brazílie je největším vývozcem hovězího a sóji na krmení hospodářské zvěře na světě.
To sice přináší největší zemi Jižní Ameriky finance, ale odborníci upozorňují, že kroky mají negativní vliv na životní prostředí a také na klimatickou změnu. Při kácení a pálení stromů se uvolňují emise skleníkových plynů, které stromy dříve pohltily. Kvůli tomu se Brazílie stala šestým největším znečišťovatelem na světě. Plíce planety, jak se amazonským lesům přezdívá díky schopnosti vyrábět kyslík, tak v současnosti vypouštějí víc emisí, než kolik dokážou pohltit.
"Čtyři další takové roky zapříčiní uvolnění velkého množství emisí oxidu uhličitého. To není dobré," domnívá se klimatolog Scott Denning z Coloradské státní univerzity.
Současný prezident se ve své současné kampani prezentuje jako bojovník proti lidem, které nazývá "nepřáteli běžných Brazilců". Mezi ně počítá sexuální menšiny, ateisty, zákonodárce, soudce, novináře, akademiky a také lidi ochraňující životní prostředí.
Bolsonaro vystupoval i proti protikoronavirovým opatřením, což podle odborníků vyšvihlo Brazílii v počtu úmrtí na přední příčky.
Ochrana lesů i více peněz
Lula ve své kampani mluví naopak o ochraně pralesů a omezení odlesňování. Chce vytvořit funkci ministra pro původní obyvatele, kteří v pralesech žijí a jsou na nich závislí. Za Bolsonara byli domorodci často napadáni těžaři. Dalším Lulovým cílem je úřad, který by dohlížel na dodržování klimatických slibů, ke kterým se země zavázala.
Ne vždy se ale Lula na ochranu pralesů tak zaměřoval. Za minulé vlády nyní šestasedmdesátiletého politika sice kleslo kácení pralesů o tři čtvrtiny oproti předchozímu vedení země, ale jeho hlavním tématem byly investice - finance šly do bydlení, vzdělání a sociálních programů, které pomohly milionům lidí dostat se z chudoby, píše agentura Bloomberg.
Před třemi lety strávil 580 dní ve vězení kvůli obvinění z korupčního skandálu. Obvinění bylo přitom posléze staženo.
Populární byl i jeho program, který nabízel chudým rodinám malá pole určená na farmaření. To však spustilo nezákonné zabírání půdy, často krvavé boje mezi korporacemi a malými farmami a také opět nelegální odlesňování pralesů.
Analytik Christopher Garman z poradenské firmy Eurasia Group poukazuje právě na tyto kroky, když vysvětluje, proč by podle něj Lula při zvolení prezidentem nepopotahoval farmáře kvůli půdě na místě vykáceného lesa. Myslí si, že by jeho cílem bylo je spíše nasměrovat na udržitelné pěstování a chování dobytka. Díky tomu by do země mohla proudit i finanční podpora ze zahraničí.
"Využívá to jako signál soukromému sektoru, že tu existují příležitosti. Pokud bude reakce správná, může Brazílie z těchto investic těžit," cituje Garmana Bloomberg.
Lula chce také obnovit Amazonský fond, díky kterému by země prostřednictvím zahraniční pomoci dostala 1,3 miliardy dolarů (32 miliard korun), doplňuje France24. Brazílie přitom z fondu po rozhodnutí Bolsonara v roce 2019 vystoupila.
Tématem voleb bude i inflace
Z průzkumu veřejného mínění z loňského září vyplynulo, že právě ochrana pralesů by mohla mít na průběh voleb vliv. Až 80 procent potenciálních voličů uvedlo, že téma by mělo být pro prezidentské kandidáty prioritou, a většina z nich dodala, že pokud bude mít kandidát plán na ochranu Amazonie, je pravděpodobnější, že ho budou volit, cituje z průzkumu americký deník New York Times.
Hlavním tématem letošních voleb ale nakonec pravděpodobně bude růst cen způsobený inflací, nezaměstnanost, zdravotní péče nebo hlad, se kterým se potýkají od začátku koronavirové pandemie i rodiny ve velkých městech, uvádí Bloomberg.
