Zelenskyj detaily plánu zatím tají s tím, že je chce nejprve probrat s americkými politiky. Plán označuje za "most, který povede k míru". Z náznaků, které se objevily v seriózních a hodnověrných ukrajinských médiích, vyplývá, že prvním bodem plánu jsou záruky další zbrojní a finanční pomoci Ukrajině na rok 2025.
Dále plán předpokládá povolení ukrajinské armádě zasahovat cíle v Rusku západními raketami a oficiální pozvání Ukrajiny do NATO. Strategie počítá s tím, že Ukrajina si zatím ponechá obsazenou část ruské Kurské oblasti a že na některých částech frontové linie nastane příměří. Tento poslední bod ale není zcela jasný. Někteří lidé z okolí Zelenského odmítají, že plán obsahuje jakoukoliv nabídku na bezpodmínečné příměří.
Zelenskyj počítá s tím, že pokud by se spojenci jednoznačně postavili za jeho strategii, prezentoval by plán Rusku jako základ pro jednání. V rozhovoru pro časopis New Yorker těsně před cestou do USA, kterou začal v pondělí návštěvou továrny na výrobu munice v pensylvánském Scrantonu, dal najevo nedůvěru vůči ruským záměrům vzhledem k dosavadním ukrajinským zkušenostem. "Bez toho, aniž bychom byli silní, nebude Putin nikdy vážně jednat o míru," uvedl Zelenskyj v rozhovoru.
Někteří Ukrajinci se obávají opakování roku 2015. Tehdy vedlo uzavření minské dohody ke zmrazení fronty na Donbase a severně od Krymu. V únoru 2022 ale ruská armáda spustila velkou pozemní invazi a zaútočila na Kyjev. Ukrajina nechce, aby se příměří nebo mírová dohoda staly jen další přestávkou, během níž Rusko obnoví svůj zbrojní potenciál a znovu zaútočí.
"Rusko má výhodu, že má všeho více a může pokračovat ve válce prakticky věčně. Ale za sebe říkám, že když Zelenskyj podepíše nevýhodné příměří, budu bojovat dál," řekl major ukrajinské armády, bývalý poslanec ukrajinského parlamentu a kritik prezidenta Ihor Lapin pro Aktuálně.cz, které rozhovor s ním publikuje v následujících dnech.
"Je skvělé, že se nám podařil výpad do Kurské oblasti. Dokázali jsme, že jsme schopni zaútočit a měnit situaci na frontě, o čemž někteří naši zahraniční spojenci nejspíš už začali pochybovat. Ale měli bychom mít připravené další kroky, co dál," dodal Lapin.
Zelenskyj v rozhovoru pro New Yorker přímo neodpověděl na otázku, zda plán vítězství stále předpokládá osvobození všech Ruskem okupovaných oblastí včetně Krymu. Řekl, že to bude předmětem diplomatických jednání. Ukrajinská armáda se pokoušela dobýt zpět část okupovaných území během protiofenzivy loni v létě, ale neuspěla.
Ukrajinci dosahují větších úspěchů při dronových úderech na letiště, základny, rafinerie a sklady munice hluboko na ruském území, ale pro větší efektivitu chtějí od spojenců povolení nasadit proti Rusku střely jako americké ATACMS nebo britské Storm Shadow. Bílý dům s tím váhá. Podle poradce Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivana by nasazení těchto zbraní nepřivodilo ve válce zásadní obrat.
Pokud by zvítězil v prezidentských volbách 5. listopadu Donald Trump, není jasné, zda by americká pomoc Kyjevu pokračovala jako dosud. Trump v televizní debatě kandidátů na otázku, zda si přeje vítězství Ukrajiny, odpověděl, že si přeje konec války. Jeho kandidát na viceprezidenta J. D. Vance prohlásil, že předpokladem mírové dohody je podle něj ponechání okupovaných ukrajinských území Rusku a rezignace Kyjeva na členství v NATO. Bidenova viceprezidentka Harrisová dlouhodobě hovoří o tom, že by jako prezidentka pokračovala v podpoře Ukrajiny.