Amsterodam - Nizozemská politika desetiletí Evropu nezajímala.
Všichni věděli, že se po volbách nic mimořádného nestane. Názvy stran si pamatoval málokdo a jména politiků sotvakdo kromě samotných Nizozemců uměl pořádně vyslovit.
Tentokrát je to jiné.
V éře Brexitu, amerického prezidenta Donalda Trumpa i francouzské prezidentské kandidátky Marine Le Penové jsou nizozemské parlamentní volby ve středu 15. března důležitým testem.
Toho, jak silné můžou být krajně pravicové, protiimigrantské a protiislámské strany v Evropě.
Geert Wilders a jeho Strana pro svobodu chtějí v zemi, která v šestnáctém a sedmnáctém století proslula bojem za náboženskou svobodu a toleranci, zavřít všechny mešity.
Zakázat islám i korán.
Výjimečné volby
Předvolební průzkumy řadí stranu čtyřiapadesátiletého krajněpravicového blondýna Wilderse střídavě na první a druhé místo.
"Jsou to výjimečné volby. Wildersova strana může být nejsilnější i přesto, že on sám se neúčastní žádných televizních debat. Vždy si najde nějaký formální důvod. Jen tweetuje a má jednoduché slogany, které odporují nizozemské ústavě. Některé lidi ale oslovují," říká bývalá česká diplomatka Dagmar van der Horstová, která v Nizozemsku žije.
"Nizozemce Wilders oslovuje nejen xenofobní antiislámskou rétorikou, ale taky sociálními tématy. Nemá řešení pro zdravotnictví nebo školství, ale silně všechno kritizuje. Cílí na naštvané lidi," dodává van der Horstová.
Muslimové tvoří zhruba pět procent nizozemské populace. Ta je i na západoevropské poměry velmi bohatá. Podle údajů listu Financial Times je průměrný příjem na jednoho obyvatele v Nizozemsku o pětinu vyšší než ve Velké Británii, oproti Itálii dokonce o 38 procent.
Podle Češky Petry Prins-Mikulkové, která v Nizozemsku žije osmnáct let a má překladatelskou agenturu, trápí přistěhovalce v zemi hlavně sociální bariéry.
"Nejsou tady sice ghetta srovnatelná s Francií, ale existují tady podobné problémy. Velká nezaměstnanost i mezi přistěhovalci druhé a třetí generace, kteří se už v Nizozemsku narodili," říká Prins-Mikulková.
Wilders podle ní "absurdně přehání". "Každý den bojují muslimové s názory, že islám je zlý, že oni jsou zločinci. Je pak logické, že se mohou cítit jako druhořadí Nizozemci," dodává.
"Tón té debaty se zaměřuje na rozdíly. Pokud by člověk neměl žádné osobní zkušenosti, začal by si myslet, že ty rozdíly jsou nepřekonatelné a nevyřešitelné. Když to člověk dennodenně slyší, je prostě snadné si to myslet. Znám různé názory - i přistěhovalců - a musím říct, že je to dost deprimující," uvedla Petra Prins-Mikulková pro Aktuálně.cz.
Nejrazantnější opozice v dějinách
Geert Wilders chce taky, aby Nizozemsko vystoupilo z Evropské unie a požaduje vyšší rozpočet na ostrahu hranic. Takzvaný "nexit", tedy odchod nizozemského království z EU, ale sotva prosadí. Nemá podporu většiny politických stran ani Nizozemců samotných.
Božena Kooij-Volfová žije blízko Amsterodamu už skoro půl století. Z Československa odešla po roce 1968.
Podle ní všechny strany mluví před volbami hlavně o zdravotnictví a bezpečnosti. Výsledek středečních parlamentních voleb si netroufá odhadovat. Hodně lidí podle ní váhá a rozhodne se až na poslední chvíli.
"Wilders do toho jde tvrdě a trochu přehání. Částečně mu ale dávám za pravdu. Přistěhovalci a cizinci se musí přizpůsobit prostředí, ve kterém žijí, a ne naopak," říká žena, podle které byla předvolební kampaň v Nizozemsku před čtyřmi lety ještě tvrdší.
Geert Wilders slibuje, že jeho strana bude "nejrazantnější opozicí v dějinách Nizozemska". I kdyby totiž volby vyhrál, ostatní strany s ním odmítají vstoupit do koalice.
Je ale velmi pravděpodobné, že ve 150členném nizozemském parlamentu obsadí minimálně dvacet křesel.
"Největší podporu má paradoxně na jihu Nizozemska, kde je nejmíň přistěhovalců a jejich potomků. Lidé tam mají nejmenší zkušenosti s muslimy," uzavírá Češka Dagmar van der Horstová.
