Z princezny zlodějkou. Nové listiny ukazují, jak nejbohatší žena Afriky okrádala stát

Jan Hejl Jan Hejl
21. 1. 2020 16:03
Jen několik kilometrů od centra Luandy, hlavního města Angoly, si člověk připadá jako v Karibiku. Teplý a čistý Atlantský oceán se tady stáčí do úzké laguny s bílými písečnými plážemi. Na lukrativních pozemcích měli své skromné domky angolští rybáři. V létě 2013 ale zničehonic dostali příkaz k vystěhování, přijely buldozery a obydlí tří tisíc rodin srovnaly se zemí.

"Všechno je pryč. Nic nám nezbylo. Teď žijeme ve strašných podmínkách," stěžuje si britskému deníku The Guardian Pedro Alexandrino, zatímco stojí poblíž trosek svého bývalého domu. 

Domovy tisíců lidí musely ustoupit miliardové investici na výstavbu luxusních nemovitostí a dálnice. Nyní Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) odhalilo, že na projektu s názvem Marginal da Corimba měla vydělávat nejbohatší žena Afriky, Angolanka Isabel dos Santosová. Ambiciózní výstavbu ale loni nechal zrušit nový prezident João Lourenço.

Mapa Angoly
Mapa Angoly | Foto: Aktuálně.cz

Miliardářka je dcerou bývalé hlavy státu Josého Eduarda dos Santose, který této chudé zemi na jihozápadě Afriky vládl do roku 2017, tedy téměř 40 let. Už v mládí kvůli svému životnímu stylu získala přezdívku princezna. Zatímco v zemi zuřila krvavá občanská válka, vyrůstala v paláci obklopená luxusem. Dos Santosová získala nejlepší vzdělání v Londýně a po návratu do Angoly zázračně zbohatla, dnes se její majetek odhaduje na dvě miliardy dolarů (přes 45 miliard korun).

S koncem roku 2019 ale přišly obří problémy. Vláda v Luandě 31. prosince zmrazila její jmění vlastněné v Angole s odůvodněním, že prostřednictvím plateb firmám, které skrytě vlastní, odčerpala více než miliardu dolarů ze státních podniků.

"Koordinovaný útok"

Tuto neděli přišla další, možná silnější rána. ICIJ zveřejnilo více než 700 tisíc stran dokumentů, které odhalují, že dos Santosová své miliardové jmění získala díky podvodům, korupci a přízni svého otce prezidenta. Investigativní novináři po několikaměsíční práci ukázali faktury, obchodní smlouvy i bankovní výpisy.

Dos Santosové měl v podvodných machinacích pomáhat i její manžel Sindika Dokolo, významný sběratel afrického umění ze sousední Demokratické republiky Kongo. "Jedná se o velký případ mezinárodní korupce. Zatímco svět Isabel dos Santosovou vnímal jako bohatou a úspěšnou podnikatelku, byla to zlodějka," řekl německému serveru Deutsche Welle angolský lidskoprávní aktivista Rafael Marques de Morais.

Isabel dos Santosová a její manžel Sindika Dokolo.
Isabel dos Santosová a její manžel Sindika Dokolo. | Foto: ČTK

Sada dokumentů dostala název Luanda Leaks. Z listin vyplývá, že exprezidentova dcera a její manžel dokázali pomocí podezřelých transakcí zajistit lukrativní kontrakty, kupovali pod cenou půdu i podíly ve výdělečných státních podnicích a skrytě vyváděli obrovské finanční částky z firem, které řídili.

Isabel dos Santosová všechna obvinění odmítá a označuje je jako politicky motivovaný hon na čarodějnice. Z Angoly spolu s manželem utekla a střídavě žije v Londýně a Lisabonu.

"Je to velmi soustředěný a velmi dobře koordinovaný útok. Je to útok koordinovaný se zahraničními médii, která spolupracují s angolskými úřady na vytvoření falešného vnímání mého podnikání," obhajovala se nejbohatší žena Afriky v rozhovoru pro arabskou televizní stanici Al Jazeera.

Luxusní nemovitosti i superjachta

Angolské úřady nyní pracují na tom, aby dostaly Isabel dos Santosovou zpět do země. Generální prokurátor Helder Pitra Gros v pondělí oznámil, že k tomu využije "všech dostupných prostředků". Zároveň nevylučuje, že vláda zmrazí její majetek i v zahraničí. To by ale nebylo jednoduché.

Britský deník The Guardian vypočítal, že dos Santosová s manželem vlastní luxusní nemovitosti v Monaku, Dubaji i Lisabonu a také tři domy v přepychové londýnské čtvrti Kensington. Moře s rodinou křižují na superjachtě Hayken v hodnotě 30 milionů dolarů (v přepočtu bezmála 700 milionů korun).

Angolská miliardářka zbohatla na investicích do telekomunikačních a bankovních společností v Africe i Evropě nebo byznysu s diamanty. Těsně před odchodem z pozice hlavy státu José Eduardo dos Santos jmenoval svou dceru do čela státního ropného gigantu Sonangol. Nový prezident ji však brzy odvolal. 

I právě z této firmy měla prostřednictvím skrytých společností v daňových rájích, které patřily jí a jejím blízkým, odčerpat stamiliony. Dos Santosová podle ICIJ například krátce před svým odchodem schválila platby ve výši 58 milionů dolarů (1,3 miliardy korun) pro dubajskou konzultační firmu Matter Business Solutions, kterou vlastnil její přítel a řídil její kolega. Firma zaslala Sonangolu v den, kdy dos Santosová přišla o práci, přes padesát faktur.

Byznysmenka v reakci na odhalení tvrdí, že vybudovala přes deset společností a v Angole zaměstnává přes 20 tisíc lidí. "Jsem jedním z největších angolských plátců daní. Je to politicky motivovaný útok," hájí se dos Santosová s tím, že současný prezident João Lourenço se jen chce vymanit z vlivu jejího otce.

Deutsche Welle píše, že nikdo v Angole si nemyslel, že dos Santosová ke svému jmění přišla pouze legálními prostředky, rozměr aféry je ale prý překvapivý. "I ti největší skeptici museli být překvapení rozsahem mezinárodní shovívavosti s plundrováním zdrojů této africké země," dodává německý server. 

Chudá Angola s nezměrným bohatstvím

První africká miliardářka se narodila v ázerbájdžánském Baku (tehdejší Sovětský svaz), kde její otec studoval ropné inženýrství. Její matka je Ruska.

Jan Klíma, znalec Angoly a historik z Univerzity Hradec Králové, minulý týden deníku Aktuálně.cz řekl, že Isabel dos Santosová trvale pobírá vysoké dividendy z mnoha stran. "Kontroverzní je hlavně z pohledu chudého národa, kde ještě řada komunit žije jako v pravěku," vysvětlil.

Angola má obrovská naleziště nerostných surovin a je existenčně závislá na vývozu ropy. Země se navíc stále vzpamatovává z následků ničivé občanské války, která trvala s několika krátkými přestávkami 27 let. Konflikt začal v roce 1975 bezprostředně po vyhlášení nezávislosti na Portugalsku.

Extrémní chudoba zde panuje dodnes. Lidé musí vyžít jen s několika dolary na den, mnozí bydlí v chatrčích bez elektřiny nebo tekoucí vody.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následné požáry v několika obytných domech. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné, nicméně podle policie nešlo o nehodu, informovala švédská média.

Podle aktuálních údajů bylo do nemocnic dopraveno 16 zraněných ve věku od 10 do 80 let. Podle mluvčí göteborské univerzitní nemocnice Ingrid Fredrikssonové je stav čtyř hospitalizovaných, tří žen a jednoho muže, vážný.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Následný požár se rozšířil na přilehlé domy. Evakuováno z nich bylo několik stovek lidí, někteří skákali v panice z oken, sdělil televizi SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů Jon Pile. Požár zatím stále není uhašený a hoří na několika podlažích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy