* Před pěti lety vstoupily země bývalého sovětského bloku do Schengenu. Aktuálně.cz mapuje, jak se lidem bez hraničních závor žije. * V několika dílech seriálu popíšeme napjatou atmosféru na česko-polsko-německém pomezí, které ovládli "zloději z Východu". * Po reportáži a pohledu na kriminalitu spojenou Čechy se tentokrát věnujeme Polákům.
Drážďany/Cottbus - Je tomu přesně rok, co se Michael Branding, prodejce zemědělské techniky z německého Braniborska, rozhodl, že přestane mlčet.
Spolu s kamarádem Udo Schellnerem, který na polsko-německém pomezí podniká v lesnictví, začal hledat firmy se stejnou zkušeností, jako má on. Firmy, které marně bojují se zloději.
Iniciativa měla úspěch - 92 společností z okresu Uckermark na severovýchodě Německa pro Brandinga sečetlo škody, které jim v uplynulých letech způsobili nezvaní návštěvníci během opakovaných vloupání.
"Celková suma: 2,2 milionu eur," cituje Brandinga list Badische Zeitung.
Pohraničí po pádu hranic:
Ze soupisky poškozených pak vznikla petice, kterou okrádaní podnikatelé poslali do braniborského zemského sněmu.
"Nemám nic proti Polákům a Litevcům, ale proti zlodějům, to ano," vysvětluje Michael Branding, proč se pět let po vstupu Polska a dalších zemí bývalého východního bloku do Schengenu Němci na Poláky zlobí.
Jak před časem upozornilo Aktuálně.cz, podobně ostatně Němci mluví i o Češích. Alespoň ti, kteří žijí blízko hranic Česka s Bavorskem a Saskem.
Z braniborské Uckermark je to do Česka skoro 400 kilometrů.
Betonové kvádry před vraty
"Čtyřicet sekaček na jeden zátah," popsal německým novinářům Branding, co všechno už z pozemku jeho firmy zmizelo. Zloději přišli za svítání a vzali vše, na co přišli. Včetně drahých "vnitřností" lisu na slámu.
Německý podnikatel pak investoval 40 000 eur do mohutného plotu, pozemek nechal vybavit alarmy i pohybovými čidly (což ostatně činí i podnikatelé z okolí českých hranic). "Nepomohlo nic," tvrdí.
Firma DHG Handelsgesellschaft z nedalekého Casekowa vždy večer před vjezd na dvůr dávala velký betonový kvádr, aby zloděje odstrašila. Ani to nebylo nic platné - pachatelé tam vnikli oknem a sebrali drahá hnojiva na kukuřici v padesátilitrových zásobnících.
Ve stejné vesnici, jen kousek od hranic s Polskem, dokonce zloději porazili vzrostlý strom, aby mohli odjet s ukradeným traktorem.
Traktory jsou na polsko-německém pomezí vůbec velmi žádaným zbožím. Jeden stroj značky John Deere přitom může stát tolik jako malý rodinný dům.
Země s pověstí zlodějů?
Braniborští zemědělci, kteří teď do stodol zamykají stroje, které prý dřív klidně nechávali přes noc stát na polích, mají jasno, kdo u nich doma krade.
"Netvrdím, že každý Polák je zloděj," řekl listu Die Welt Udo Schellner. "Ale každý, koho tu chytnou, je Polák," dodal. Na polsko-braniborském pomezí nejsou tak ostrá slova na adresu sousedů žádnou výjimkou.
Poláci sice "jisté" potíže připouštějí, Němce však viní z předsudků. Vtip "Jeď do Polska, tvé auto už tam je", který zná v Německu každé malé dítě, přitom podle nich dávno neplatí.
Auta v Německu mizí na objednávku organizovaných skupin ze zemí na východ od Polska, Poláci jsou tedy jen "malé ryby", upozorňují.
Polské argumenty
Podle polského internetového deníku onet.pl většina odcizených německých vozidel směřuje z Polska dál do východní Evropy a dokonce do Střední Asie. Objevila se například v Uzbekistánu či Tádžikistánu.
V článku nazvaném "Němci si utahují z Poláků. Proč nás nemají rádi?" se kriminalitě v polsko-německém pohraničí věnuje i prestižní polský list Gazeta Wyborza. Cituje mimo jiné odborníka na polsko-německé vztahy, sociologa Andrzeje Saksona, který Poláky hájí.
"Poláci jsou poznamenáni tím, že neustále cosi kradou nešťastným, statečným Němcům," uvedl s tím, že v pohraničí stále žije značná část Němců, kteří byli z Polska násilně vysídleni.
Na vylepšení pozitivního obrazu Poláků v Německu nicméně podle Saksona pracují polští instalatéři, uklízečky, dělníci, inženýři i lékaři, kteří v Německu dělají velký kus práce. "Musí však ještě protéct hodně vody v Odře, než Němci změní na Poláky názor," soudí.
Nová čísla
Kriminalisté z obou stran hranice - tedy jak Poláci, tak Němci - nicméně přiznávají, že se počet krádeží v příhraničních oblastech zvýšil, a to zejména od konce roku 2007, kdy "padly hranice". Podle policejních statistik je důsledkem "schengenského efektu" až trojnásobné zvýšení počtu krádeží aut v Braniborsku (právě oproti roku 2007).
Počet odcizených zemědělských strojů se pohybuje kolem 2500 až 3000 kusů ročně. Zapravdu jim dává i zbrusu nová statistika, kterou v pondělí zveřejnila Handwerkskammer Dresden (Komora řemeslníků Drážďany). Týká se nejen Polska, ale i Česka.
"Bezpečnostní situace v regionech hraničících s Českem a Polskem zůstává z pohledu řemeslníků kritická," uvedl prezident komory Jörg Dittrich.
"Bezmoc přechází ve vztek"
Podle něj víc než čtvrtina firem z východního Saska a jižního Braniborska hlásí, že mají s kriminalitou větší potíže než před rokem. Ty z oblasti kolem Drážďan škody po zlodějích vyčíslily na 1,35 milionu eur.
Postiženi jsou hlavně podnikatelé ve stavebnictví a ti, kteří se zabývají obchodováním s automobily či jejich servisem.
"Nálada v podnicích na hranici s Polskem a Českem je špatná. Bezmoc přechází ve vztek," upozorňuje prezident drážďanské komory Dittrich.
"Mnozí říkají: Musíme se začít bránit sami," potvrdil Aktuálně.cz Uwe Henkel, šéf svazu majitelů autoservisů a obchodníků s auty Innung des KFZ-Handwerks Oberlausitz, jehož členem je momentálně 250 německých firem. "Takhle to už dál nejde."
