K absenci Polska na schůzce "se komentáře ve většině shodují na tom, že organizátoři, v tomto případě kancléř Scholz, udělal chybu, protože na ní nebyl nikdo z regionu" středovýchodní Evropy, řekl v pondělí Szlapka v televizi TVN24.
Bývalý estonský prezident Toomas Ilves na svém účtu na sociální síti X napsal, že "se dozvěděl, že účast Polska osobně zablokoval" Scholz. Szlapka podotkl, že neví, jestli to tak skutečně bylo a dodal, že na schůzce nebyla ani Ukrajina.
"Tak trochu to vypadá na dost velký zmatek a nepromyšlení celé věci. Kdyby ji více promysleli, myslím, že by tam byl někdo z regionu. Nejpravděpodobnější by nejspíš bylo Polsko," řekl dále polský ministr.
Bezpečnostní poradce prezidenta Dudy Jacek Siewiera v sobotu uvedl, že při pořádání summitu týkajícího se i ruské invaze na Ukrajinu s vynecháním Polska, Pobaltí a skandinávských zemí "kdosi velmi nepochopil velké změny, jaké se staly v Evropě od začátku roku 2022".
Server Notes from Poland píše, že absenci Polska na schůzce kritizovali i někteří analytici, včetně Jonathana Eyala z britského Královského ústavu pro obranná studia. Ke schůzce Scholze, Bidena, Macrona a Starmera napsal, že "nejdepresivnější je, že je pravděpodobně ani nenapadlo", že by při jednání o budoucnosti Ukrajiny měly ke stolu přisednout země jako Polsko.
Varšava od začátku celoplošné ruské invaze patří mezi nejbližší spojence Kyjeva a poskytuje mu humanitární, vojenskou i diplomatickou podporu. Polsko také coby soused napadené země slouží jako hlavní bod pro přepravu vojenské techniky a přes jeho území přechází největší část válečných uprchlíků.
Čtveřice vrcholných představitelů světových mocností v Berlíně mimo jiné potvrdila odhodlání dále podporovat Ukrajinu v jejím úsilí o spravedlivý a trvalý mír a zdůraznila nutnost ukončení války v Pásmu Gazy.
