Posledních dva a půl roku ruské děti ve školách i v médiích neustále poslouchají propagandistické vyprávění o invazi Kremlu na Ukrajinu. Nyní generace, kterou tato válka formovala, končí střední školu a míří přímo do frontové linie. Nezávislý magazín Holod hovořil s několika rodinami některých z nejmladších vojáků, kteří přišli o život ve válce na Ukrajině, píše nezávislý ruský server Meduza, který aktuálně sídlí v Lotyšsku.
Georgiji Nadějinovi z Permu bylo pouhých osm let, když jeho nevlastní otec v roce 2014 poprvé odjel bojovat do Donbasu s Wagnerovou žoldnéřskou skupinou. Po službě na Ukrajině zamířil bojovat do Sýrie a poté do Afriky.
V den Georgijových šestnáctých narozenin zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu a jeho nevlastní otec opět odešel do války. Po smrti Jevgenije Prigožina a rozpuštění Wagnerovy skupiny se připojil k čečenskému praporu Achmat.
Georgij oslavil 18. narozeniny v únoru 2024. O necelý měsíc později zavolal své matce a oznámil jí, že podepsal smlouvu s armádou. "Řekl mi: 'Všichni kluci jdou. Copak jsem jediný, kdo se na to nehodí? Dospěju, zmoudřím, stane se ze mě muž,'" vypráví jeho matka Anastázie.
Jako kadet na permském kampusu Volžské státní univerzity vodní dopravy měl Georgij odklad povinné vojenské služby. Podle matky ho rodiče podporovali a o peníze neměl nouzi. "Měl oblečení, dobrý telefon - všechno," říká. Jeho rozhodnutí podepsat smlouvu pro ni bylo šokem. Neví, co ho ovlivnilo, ale viní z toho jeho kamaráda Kosťu, který se upsal spolu s ním. "Dodal Georgijovi odvahu. Vzájemně se 'vyhecovali' a šli do toho," popisuje.
Při jednom z útoků u Avdijivky 12. června letošního roku byl Georgij vyslán na svou první bojovou misi. O čtyři dny později na frontě zemřel.
Ruská státní média často informují o smrti osmnáctiletých ukrajinských vojáků. Často tvrdí, že "podlehli banderovské propagandě" (odkazující na kontroverzní postavu Stepana Bandery, ukrajinského nacionalistického vůdce z období druhé světové války) a vydali se na frontu "bez předchozí vojenské služby". Mezitím ruské úřady posílají do války své vlastní sotva plnoleté vojáky.
Podle ruského zpravodajství BBC News do konce června 2024 zahynulo ve válce na Ukrajině nejméně 40 Rusů narozených v roce 2005 nebo 2006. V posledních měsících ztráty mezi mladými smluvními vojáky rostou. Podle výpočtů magazínu Holod zemřelo od 15. června do 15. srpna 2024 nejméně 13 Rusů ve věku 18 let.
Když začala plnohodnotná válka, bylo těmto mladým mužům pouhých 15 nebo 16 let. Nyní někteří z nich, jako Georgij, kráčejí ve stopách svých otců. Ruská média často využívají příběhy teenagerů, kteří následovali své rodinné příslušníky na frontu, jako způsob propagace smluvní služby.
Anastázie ale nevěří, že její syn šel do války kvůli tomu, aby následoval svého nevlastního otce. "Naopak, otčím se ho snažil chránit," říká. "I kdyby mu Georgij řekl, že chce jít, našel by mu bezpečnější místo, mohl by být třeba v týlu… Jeho nevlastní otec tam má spoustu kamarádů, kteří by jeho synovi mohli pomoci. Proč by velitel nařizoval osmnáctiletému mladíkovi, aby šel do akce v čele pěchoty?" popisuje nelítostné praktiky ruských velitelů.
Georgij není jediným mladistvým, který ve válce zemřel v 18 letech. Magazín Holod mluvil s několika dalšími rodiči, jejichž synové zemřeli krátce po nástupu na frontu. Někteří z nich pocházeli z detenčních center. To je i případ 18letého Alexeje Shkody, který si měl jít po dosažení plnoletosti odpykat zbytek trestu do regulérního vězení. Zbývalo mu jen pár měsíců do svobody, přesto se letos v květnu rozhodl podepsat kontrakt s armádou.
Alexej a jemu podobní mladiství delikventi mohli v detenčních centrech čelit tlaku od místních pracovníků, popisuje Olga Romanovová z neziskové organizace Rusko za mřížemi.
"Při vyučovacích hodinách a při předvolání jim říkali: 'Podívejte se na ty vojáky, kteří bojují za svou vlast. A vy tu jen sedíte. Počkejte, až vás převezou do skutečného vězení, tam to teprve bude šílené.'"
Alexej zemřel 15. června, jen čtyři měsíce před svými 19. narozeninami.
