Minsk - Vejšnorijci už zničili dvě letadla, napsal o víkendu na Facebook s nadsázkou moskevský vojenský novinář Pavel Aksjonov.
Narážel tím na skutečné havárie bombardéru Tu-22 a cvičného letounu Jak 130 z posledních dnů, k nimž došlo během cvičení Západ 2017, kterého se účastní ruská a běloruská armáda. Bojují proti fiktivnímu národu Vejšnorijců.
Jeden ze strojů sjel při startu z dráhy, druhý se zřítil. Nikdo nezemřel.
Cvičení začalo již minulý pátek. Deset skupin maskovaných diverzantů "zaútočilo" nad ránem po celém Bělorusku.
Jejich cílem byly rozvodné sítě, armádní objekty i vojenské letiště. Ve fiktivním scénáři zahynulo několik desítek běloruských vojáků, část Minsku zůstala bez elektřiny.
Prezident Alexandr Lukašenko vyhlásil pohotovost pro všechny silové složky.
Ve stejnou dobu zazvonil telefon také u velitele tankové Kantemirovské divize na základně nedaleko Moskvy.
"Náš spojenec byl napaden. Vyhlaste poplach a do zítřejšího rána se dostaňte na základnu v Borisovu," zněl rozkaz z generálního štábu.
Ve vlaku, který vezl jeho muže a tanky na západ, se velitel dozvěděl, "co se stalo". Diverzanti přišli ze sousední republiky Vejšnorija, která je spojencem Západu a chce v Bělorusku vyvolat státní převrat.
Spojenecké armády Ruska a Běloruska jim v tom musí zabránit.
"Vejšnorija - země touhy"
To je v kostce příběh cvičení, jehož scénář vyvolal pozdvižení na sociálních sítích.
Vejšnoriji autoři scénáře umístili na území západního Běloruska, a jak si mnozí všimli, její hranice kopírují území, kde v roce 1994 získal nejvíce hlasů opoziční prezidentský kandidát Zenon Pazňjak.
Kdosi okamžitě vymyslel vejšnorijskou vlajku a hymnu, objevilo se heslo na Wikipedii a vznikla i webová stránka s názvem "Vejšnorija - země touhy", kde si člověk mohl požádat o pas nebo koupit triko s nápisem Vejšnorija.
"Je to taková alternativní historie. Jak by Bělorusko vypadalo, kdyby bylo demokratické a prozápadní," vysvětluje tento fenomén minský publicista Ales Karcev.
Sousední státy mají obavy
Kdo se ale rozhodně nebaví, jsou reální sousedé Běloruska a Ruska. Obávají se totiž případných nepřátelských kroků ze strany Moskvy.
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová v rozhovoru pro server Foreign Policy prohlásila, že se Moskva připravuje na invazi do Pobaltí.
Její ukrajinský kolega Petro Porošenko zase varoval před možným útokem na Kyjev z území Běloruska.
Keir Giles z britského think-tanku Chatham House na serveru Politico upozorňuje, že Rusko v minulosti využilo cvičení k přípravě vojenského konfliktu s Gruzií v roce 2008.
Existují také zprávy, že při posledních podobných manévrech v roce 2013 ruské speciální jednotky nacvičovaly operaci, kterou o rok později provedly při anexi Krymu.
Cvičení Západ 2017 se zúčastní celkem 12 700 vojáků, z čehož je 5500 příslušníků běloruské armády. Skončí tuto sobotu.
Vojáci budou mít k dispozici 70 letadel a vrtulníků, 250 tanků, dvě stovky dělostřeleckých systémů a minometů a také deset válečných plavidel.
Jakkoliv se většina manévrů odehraje ve vojenském prostoru nedaleko běloruského Borisova, cvičení proběhne rovněž na dvou základnách v Rusku a v kaliningradské enklávě.
Množství cvičících vojáků přitom není náhodné. Pokud by se manévrů zúčastnilo více než třináct tisíc osob, muselo by Rusko pozvat mezinárodní pozorovatele.
Už dříve Moskva toto pravidlo obcházela tím, že pořádala souběžně několik cvičení, formálně nezávislých.
Pokud se ale počty vojáků sečetly, dosahovaly šedesáti tisíc i více.
Cvičení, nebo show?
Kvůli nervózní reakci sousedů však běloruský prezident Alexandr Lukašenko mezinárodní pozorovatele z Pobaltí, Polska a Švédska přesto pozval. Moskvě tím velkou radost neudělal.
"Kvůli krokům Minsku se strategické cvičení mění na politickou show. Lukašenko demonstruje loajalitu vůči těm, kteří ho označují za posledního diktátora Evropy," napsal v redakčním komentáři moskevský list Nězavisimoe voennoe obozrenie.
Lukašenko si prý také prosadil, že hlavní část cvičení se bude odehrávat v Borisovu ve východní části země.
"To je záměrné, aby se to nekonalo v blízkosti hranic s Polskem, Pobaltím nebo Ukrajinou. Má to snížit pravděpodobnost nedorozumění, pokud by se ruské jednotky pohybovaly na hranicích NATO," vysvětluje Keir Giles z Chatham House.
Giles je přesvědčený, že pravděpodobnost nějakých ruských nepřátelských kroků je letos nízká: "To, co se dělo v Gruzii a na Ukrajině, bylo z pohledu Ruska bezpečnostní hrozbou, nyní žádná taková krize není."
Rusko každý rok provádí velké cvičení v jednom ze čtyř svých vojenských okruhů, letos je na řadě právě ten západní.
Z Ruska ovšem přicházejí i o něco znepokojivější signály. List Nězavisimoe voennoe obozrenie například tvrdí, že cílem manévrů je nacvičit spojení armád v kaliningradské enklávě s vojsky v Bělorusku.
To by znamenalo obsadit sto kilometrů dlouhý takzvaný suwalský koridor na hranici Polska a Litvy.
