Povstalci na Ukrajině mají silnější armádu než evropské země. Díky Kremlu, který to ale popírá

Adéla Očenášková Jan Gazdík Adéla Očenášková, Jan Gazdík
25. 8. 2017 16:00
Na východní Ukrajině začalo v pátek oficiálně platit další příměří mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty. Pokusy definitivně zastavit tento tříletý krvavý konflikt s tisícovkami obětí ale dál selhávají. Hlavně kvůli silnému vlivu Moskvy, která svůj podíl na konfliktu v Donbasu oficiálně popírá. Zprávy NATO i ukrajinské vojenské rozvědky přitom ukazují, že Kreml tamní separatisty podporuje tisícovkami vlastních vojáků. A taky nejmodernějšími zbraněmi, kterých mají separatisté v Donbasu často více než některé evropské země.
Proruští separatisté na vojenské přehlídce v Doněcku.
Proruští separatisté na vojenské přehlídce v Doněcku. | Foto: Reuters

Doněck - Proruští separatisté na východě Ukrajiny si během tříletého konfliktu s Kyjevem vybudovali obří armádu, která si v některých typech zbraní nezadá s Velkou Británií, Německem, Francií nebo Španělskem.

Uvádějí to údaje ukrajinské vojenské rozvědky, ke kterým získal přístup deník Kyiv Post

Je to možné díky jedinému hráči, který svůj podíl na konfliktu na východě Ukrajiny oficiálně popírá. Rusku.  

"Je tam (na východní Ukrajině - pozn. red.) víc ruských tanků než (tanků) v západní Evropě dohromady," uvedl v červenci pro web Rádia Svobodná Evropa zvláštní americký zmocněnec pro Ukrajinu Kurt Volker. 

Stovky tanků i dělostřelectva, tisíce vojáků

Díky informacím ukrajinské vojenské rozvědky a Severoatlantické aliance je ale zřejmé, že si Rusko v Donbasu vytvořilo moderně vyzbrojený kolos. 

Právě na území dosavadní ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti vyhlásili proruští separatisté v dubnu 2014 jednostranně Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.

"Většině Západu unikla strategie Ruska, kterou je vybudování skutečné armády. Nejde o to vytvořit partyzánské jednotky. Stejně tak nejde o nějaké spontánní hnutí odporu. Rusko tam prostě chce vytvořit vlastní armádu," předvídal už v roce 2014 pro list The Financial Times analytik britského institutu RUSI Jonathan Eyal.

Na základě údajů ukrajinské vojenské rozvědky měly v březnu letošního roku ruské síly na východoukrajinském Donbasu nejméně 390 bojových tanků, 800 bojových vozidel pěchoty a vojenských obrněných transportérů.

Dále měly k dispozici i 630 kusů těžkého dělostřelectva, 200 raketometů a 400 protileteckých jednotek. S těmito zbraněmi operovalo nejméně 30 000 separatistických ozbrojenců.  

Více než Velká Británie, Dánsko i Srbsko

Ukrajinští vojáci tak musí na východě své země čelit armádě, která by se dala v některých ohledech srovnat s britskou, francouzskou, německou a španělskou. Například v množství raketometů nebo děl.

Proruští povstalci také mají k dispozici více lehkých obrněných vozidel než armády Srbska, Chorvatska, Belgie nebo Rakouska. 

Francie, Velká Británie nebo Německo se přitom řadí ke státům, které mají celosvětově jedny z největších armád světa. Vypovídají o tom statistiky, které pravidelně zveřejňuje mezinárodní společnost Global Firepower Index.

Loni v říjnu varoval před ruskými dodávkami zbraní na Ukrajinu a jejich množstvím ukrajinský prezident Petro Porošenko.

I podle něj mají separatisté k dispozici více děl, tanků i obrněných vozidel než například Německo.

"Motorem" proruských rebelů jsou zejména tanky, hlavně ty sovětské typu T-64 a T-72. 

Tanky T-72 používalo Rusko už v minulosti v řadě bojů. Zapojilo je třeba do války v Čečensku nebo Gruzii v roce 2008.  

První důkazy o tom, že Kreml masivně vyzbrojuje jednotky separatistů na východní Ukrajině se objevily už v samotném začátku konfliktu v roce 2014.

"Zpočátku to nebylo masové. Na jaře 2014 byly mezi nimi vidět více zbraně volně dostupné na civilním trhu, například lovecké kulovnice nebo brokovnice. Případně různé podomácku vyrobené improvizace," popisuje tehdejší obraz separatistů v Donbasu český bezpečnostní analytik Dušan Rovenský.

Zároveň ale už v roce 2014 začaly po internetu kolovat záběry z videokamer, na kterých byly na separatistických územích Donbasu vidět například zmiňované tanky T-64, které měla ve výzbroji pouze ruská armáda. 

"Natočit se tam podařilo taky například moderní protiletadlový systém 96K6 Pancir-S1 nebo dělostřelecký radiolokátor 1L271 Ajsťonok. Žádná z těchto zbraní nebyla nikdy v arzenálu Ukrajiny. Tudíž musela být na její území dopravena ze země svého původu - Ruska," nepochybuje Rovenský. 

Kromě ruských zbraní i ruští vojáci

Na východní Ukrajinu přitom už tři roky tajně putují nejen nejmodernější ruské zbraně, ale také sami ruští vojáci. Navzdory oficiálním tvrzením Kremlu, že tam žádní nejsou. A pokud ano, tak jako dobrovolníci mimo službu.

Podle oficiálních údajů NATO operovalo například v říjnu 2016 na území separatistů více než 35 000 vojáků, 6 000 z nich přitom pocházelo z Ruska.

Zpráva NATO z března 2017 popisuje například i to, jak ruští bojovníci nosí vojenské odznaky Doněcké a Luhanské lidové republiky, aby skryli svůj původ.

Vojáci ruské armády jsou v Donbase zastoupeni ve všech vojenských složkách.

Jako výsadkáři se účastnili například bojů o města Ilovajsk a Debalceve nebo o doněcké letiště. Po boku separatistů lze spatřit i příslušníky speciálních sil ruské vojenské jednotky (GRU) a ruské Národní gardy. Hovoří o tom publikace "Donbas v plamenech".

Případ Rusko-Ukrajina letos v březnu otevřel také Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Ukrajina viní Rusko z toho, že radikálům dodává zbraně, munice i peníze. Kreml tehdy ale jakoukoliv materiální i finanční podporu popřel.

"Hlavní zdroje zbraní, které povstalci mají, jsou rezervy ze sovětské éry, které se nacházely na ukrajinském území. Většinou šlo o zbraně ponechané v uhelných dolech v Donbase. Velkou část tam zanechala ukrajinská armáda," uvedl v březnu u soudu v Haagu Ilja Rogačev, ředitel oddělení nových výzev a vážných hrozeb Ministerstva zahraničí Ruské federace.

Podobně i proruští separatisté zarytě tvrdí, že většina jejich vybavení pochází z ukrajinských arzenálů zbraní, do kterých pronikli. Dalších moderních zbraní se pak podle svých slov zmocnili přímo na bojišti.  

Zřícení letu MH17

Nevěrohodnost tohoto tvrzení dokazuje i tragická událost ze 17. července 2014.

Tehdy byl nad východní Ukrajinou sestřelen civilní letoun Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines.

Let MH17 přepravoval cestující z Amsterdamu do Kuala Lumpur, všech 298 lidí na palubě zemřelo. Letadlo zasáhla podle mezinárodních vyšetřovatelů raketa vystřelená ze země z místa, kde bojovali proruští separatisté.

Vyšetřování nehody se ujala mimo jiné skupina investigativních novinářů Bellingcat. Ta později přinesla důkazy o tom, že civilní letadlo sestřelil raketový systém Buk, který patřil do 53. divize ruských ozbrojených sil. 

Tuto verzi později potvrdil i tým vyšetřovatelů vedený Nizozemskem.

Podle něj existuje řada důkazů, včetně obrazových i zvukových materiálů z té doby, která svědčí o tom, že se na východní Ukrajině systém Buk nacházel a po sestřelení letadla se rychle vrátil do Ruska. 

Moskva jakoukoliv vinu na tragédii popírá. Protiletadlový systém Buk je přitom složité mobilní zařízení, jehož používání vyžaduje speciálně vycvičenou vojenskou jednotku. 

"Na přelomu let 2014-2015 se z původně ad hoc sestavených bojůvek doněckých a luhanských separatistů začaly formovat jednotky, v mnoha ohledech se blížící regulérní armádě," vysvětluje analytik Rovenský. 

"Na základě dostupných informací to vypadá, že se od té doby síly separatistů rozčlenily na minimálně sedm manévrových brigád a několik dalších podpůrných a zabezpečovacích útvarů," dodává.

Ruští experti 

Na začátku roku 2015 také podle odhadů ukrajinského monitorovacího centra "Stop Teroru" obsadili klíčové rozhodovací pozice v separatistických jednotkách ruští agenti.   

"Během uplynulých tří let jsme v regionu zaznamenali lidi prakticky z každé ruské bezpečnostní složky, jako jsou civilní kontrarozvědka (FSB), vojenská rozvědka (GRU) nebo jednotky speciálních sil Vympel," tvrdí šéf organizace "Stop Teroru" Semjon Kabakajev. 

Moderní armáda separatistů, za kterou stojí Kreml, tak právem budí obavy. Podle bezpečnostních expertů je také hlavním důvodem, proč dosavadní pokusy o vyjednání příměří či trvalého míru na východě Ukrajiny selhávají.

Tamnímu krvavému konfliktu mezitím podle OSN padlo za tři roky za oběť přes 10 000 lidí.

Rusko popírá, že by zásobovalo zbraněmi separatisty z východní Ukrajiny. Záběry z oblasti ale neustále ukazují nejmodernější ruskou výzbroj. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 35 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy