Prokremelští aktivisté strhli pamětní desku Borise Němcova. Měli na to právo, hájí je radnice

ČTK ČTK
12. 9. 2017 16:55
Pamětní deska z domu v Moskvě, kde žil ruský opoziční politik Boris Němcov, v úterý zmizela. Odstranili ji aktivisté z prokremelského militantního hnutí SERB. Moskevská radnice sdělila, že likvidace památníku byla legální, protože vedení města jeho instalaci neschválilo. Obyvatelé domu podle radnice umístili desku na zeď proto, aby zabránili chystané demolici objektu.
Boris Němcov.
Boris Němcov. | Foto: Reuters

Moskva - Aktivisté prokremelského militantního hnutí SERB v úterý odstranili pamětní desku z moskevského domu, kde žil ruský opoziční politik Boris Němcov. Ten byl zavražděný předloni v únoru.

Na stížnost obyvatel domu a oznámení na policii reagovala moskevská radnice prohlášením, že likvidace památníku byla legální.

Němcova zastřelil na dohled od Kremlu nájemný vrah, který podle soudu patřil do skupiny čečenských zločinců odsouzených později k vysokým trestům vězení. Objednatele a inspirátora vraždy se ruským vyšetřovatelům zjistit nepodařilo.

Spolupracovníci a příznivci Němcova opakovaně žádali o umístění pamětní desky na mostě, kde byl politik zavražděn. Moskevští zastupitelé ale žádost vždy zamítli.

Pamětní deska se proto objevila na domě v ulici Malaja Ordynka, kde Němcov žil. Desku objednali a umístili na průčelí domu sami jeho obyvatelé. Bojůvka SERB desku v úterý odstranila a odevzdala údajně na nejbližším policejním okrsku.

Mluvčí moskevské radnice Lev Lavrjonov v rozhovoru pro stanici Echo Moskvy odmítl, že by likvidace desky byla v rozporu se zákonem, protože vedení města její instalaci neschválilo.

Obyvatelé ji podle Lavrjonova umístili na svůj dům nikoli z úcty k Němcovovi, ale proto, aby odvrátili hrozící demolici objektu v rámci programu likvidace starých panelových sídlišť.

Organizace SERB (South East Radical Block, tedy Jihovýchodní radikální blok) má své kořeny mezi bojovnou ruskou komunitou v ukrajinském Charkově, která se v březnu 2014 neúspěšně pokusila o útok na charkovskou radnici s cílem vytvořit Jihovýchodní ukrajinskou republiku.

Dnes působí SERB v Rusku a snaží se násilím likvidovat jakákoliv veřejná vystoupení proti prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruské vládě.

Členové SERB podnikli několik fyzických útoků na aktivisty ruské opozice včetně blogera Alexeje Navalného nebo novinářky Julije Latyninové, která patří k nejostřejším kritikům Kremlu. Latyninová v minulých dnech z obavy o svůj život opustila Rusko a oznámila, že se do vlasti nehodlá vrátit.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy