Brusel - Americký prezident Donald Trump opakovaně kritizuje členské státy NATO za to, že nedodržují dohodnuté finanční závazky.
Doporučená dvě procenta HDP v současnosti na obranu dává jen 5 z 28 členských států Severoatlantické aliance.
Přední čeští i alianční odborníci sice doporučují věnovat obraně více pozornosti a zvyšování výdajů se nebrání. Připomínají ale, že objem peněz není jediným důležitým parametrem a skutečnou situaci může i zkreslovat.
Co s těmi penězi?
Co by se změnilo, pokud by například Německo zvýšilo rozpočet na svoji armádu na dvě procenta HDP?
S dvaapadesáti miliardami (oproti dnešním 26 miliardám) eur by se z něj rázem stala dominantní vojenská mocnost Evropy, jejíž rozpočet na armádu by byl stejný jako ten ruský.
"Opravdu chceme, aby Německo mělo takto silnou armádu a za sebou daleko nechalo i Francii s Velkou Británií?" ptá se děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě, generál František Mičánek. Sám si odpovídá: "Především sami Němci by to nikdy nedopustili."
O finanční "dvouprocentní mantře" na obranu leccos vypovídá i příklad Řecka, které jako jedna z mála aliančních zemí závazek vůči NATO "statisticky" dodržuje.
Jak ale Mičánek připomíná, bankrotující Atény si ona dvě procenta "plní" jen proto, že se jim dramaticky snížil státní rozpočet a tím i hrubý domácí produkt.
Ani statisticky vyjádřená hodnota navíc nemusí být důkazem, že vláda peníze do obranného rozpočtu investuje efektivně.
Počítají se i další věci
Česká republika ve výdajích na obranu oproti doporučením NATO aktuálně zaostává. Vydává na ni jen přibližně 1 % svého HDP.
Čeští vojáci - na rozdíl od některých spojenců - ale úspěšně působí v nejrizikovějších částech světa. V Iráku, Afghánistánu i v Mali.
A v tomto směru nejsou za ostatními členy NATO v ničem pozadu.
Podle expertů nemá být toto konstatování omluvou pro omezené výdaje na obranu. Spíše vysvětlením, že zlepšování celkové obranyschopnosti Česka i celé Severoatlantické aliance je nepoměrně složitější záležitostí.
"Jako vojenský analytik mám se dvěma procenty HDP na obranu problém. Nic totiž neříkají o tom, zda jsme dosáhli nebo nedosáhli vytyčených obranných schopností," říká Mičánek.
Souhlasí i český ministr obrany Martin Stropnický.
"Nehodnoťme armádu jen podle výše výdajů na obranu, ale taky podle spolehlivosti a rychlosti reakce při vysílání vojáků do nestabilních oblastí nebo na pomoc spojencům. Opakovaně nám za ni děkují," řekl Stropnický letos na jaře v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ano, ale postupně a s rozmyslem
Zároveň ale ministr obrany dodal, že Česko se chce k požadované hranici dvou procent HDP na obranu přiblížit. Podle připraveného časového plánu je to reálné do roku 2025.
Na místě je podle odborníků ale i řada otázek.
Například jaké důsledky a dopady s sebou potřebné navyšování obranných rozpočtů přinese. Co nastane, když zaostávající alianční státy zmíněné "magické dvouprocentní hranice" dosáhnou? Budou se pak modernizovat jaderné zbraně? Letectvo nebo pozemní síly?
Podle děkana NATO Defense College Františka Mičánka je důležité, že se trend dlouholetého snižování obranných rozpočtů členských zemí NATO postupně obrací opačným směrem.
Ať už kvůli takzvanému Islámskému státu, jehož hrozba nepomine porážkou islamistů na Blízkém východě, nebo kvůli konfliktu na východní Ukrajině.
"Na obranu přidává i Česko, byť se mi nelíbí, že moderní vybavení armády nenakupuje tak, jak by mělo," dodává Mičánek.
Zapomněli jsme, že Trump je i obchodník?
Podle Mičánka by Češi neměli zapomínat na to, že vůči spojencům v NATO tolik kritický Donald Trump je nejen politik, ale taky obchodník.
A největším hráčem na zbrojním trhu jsou právě USA.
Pokud tedy evropské země dosáhnou postupně dvouprocentní hranice výdajů na obranu, nemalá část z této sumy pravděpodobně "přiteče" do kapes Američanům - v podobě nákupů obranných nebo zbraňových systémů, které se vyrábějí jen ve Spojených státech.
"I to může být jeden z motivů, proč Donald Trump tolik tlačí na zvýšení výdajů na obranu členských zemí NATO," dodává děkan školy NATO Defense College v Římě.
"Pokud Trump říká, že prosazuje Ameriku na prvním místě, a zároveň spojence vyzývá, aby dávali dvě procenta HDP na obranu, jediná spojnice mezi těmito zdánlivě protichůdnými výroky je snaha dostat peníze z oněch dvou procent z Evropy do USA," souhlasí i bezpečnostní analytik brněnské Univerzity obrany Lukáš Dyčka.
"Většinu sofistikovaných zbrojních systémů, jako jsou stíhačky nebo většina obrněných transportérů i tanků, vyrábějí hlavně Američané," připomíná Dyčka.
Porodnost versus obranný rozpočet
Experti zároveň dodávají, že nákup nejmodernějších zbraní celkovou akceschopnost členských států NATO automaticky nevyřeší.
"Nejsou lidi. A armáda začíná mít při současném demografickém vývoji už teď velké problémy nabrat dost kvalitních vojáků," říká bez obalu Lukáš Dyčka.
To podle něj přináší i dilema uspěchaných a krátkozrakých rozhodnutí.
"Pokud nás omezují lidské zdroje, je logické, že armáda začne utrácet hlavně za materiál i zbrojní systémy. Ty ale musíte nějak živit, starat se o ně. Což může vést k obrovskému nárůstu běžných výdajů na provoz," připomíná Dyčka.
"Pokud tedy opravdu přepálíme nákupy, jen abychom utratili ona dvě Trumpova procenta a udělali mu radost, pak si do budoucna zaděláváme na velké problémy. Budeme totiž muset velmi nákladně živit obrovské množství nové techniky, jejíž životnost je kolem čtyřiceti let," uzavírá brněnský expert.
