Trump se opřel do členů NATO kvůli financování: 23 zemí dluží Američanům masivní množství peněz

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 25. 5. 2017 19:14
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa se musí NATO v budoucnu soustředit na terorismus a migraci, ale i hrozby z Ruska, prohlásil při své návštěvě v Bruselu. Kritizoval také to, že 23 z 28 členských států NATO neplní své finanční závazky a nepřispívá dostatek peněz. Podle něj to není spravedlivé vůči americkým daňovým poplatníkům. Dodal také, že je třeba být tvrdý, silný a ostražitý v situaci, kdy se do "našich zemí valí tisíce a tisíce lidí… a v mnoha případech netušíme, o koho jde".
Donalda Trumpa přivítal v Bruselu ve čtvrtek šéf Evropské unie Donald Tusk.
Donalda Trumpa přivítal v Bruselu ve čtvrtek šéf Evropské unie Donald Tusk. | Foto: Reuters

Brusel - Severoatlantická aliance se v budoucnu musí soustředit ve stejné míře na terorismus a imigraci, jakož i na hrozby z Ruska a ohrožení na východních a jižních hranicích bloku. V Bruselu to ve čtvrtek ostatním šéfům států a vlád NATO řekl americký prezident Donald Trump. Zcela jednoznačně dal také najevo nelibost nad tím, že 23 z 28 členů aliance stále neplní své dohodnuté finanční závazky.

"Neplatí, co by měli platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA," upozornil Trump. Mnohé z těchto zemí podle něj "dluží obrovské peníze z minulých let". Trump poznamenal, že v minulých letech USA vydávaly na obranu více než všechny ostatní spojenecké země dohromady.

Mezi 23 členských zemí, které závazky neplní, patří i Česká republika. Český prezident Miloš Zeman se podle diplomatických informací neúčastnil této části čtvrtečního programu, která se odehrála pod širým nebem a státníci při Trumpově projevu stáli.

Pokud by všechny členské země aliance vydaly loni na svou obranu domluvená dvě procenta hrubého domácího produktu, bylo by podle něj k dispozici dodatečných 119 miliard dolarů na kolektivní obranu a financování dodatečných aliančních rezerv.

Podle Trumpa jsou vzhledem k dlouhodobým nedoplatkům a rostoucím hrozbám i ona dlouhodobě domluvená dvě procenta HDP nedostatečná k modernizaci, zvýšení připravenosti i velikosti aliančních sil.

"Musíme dohnat mnoho ztracených let, dvě procenta jsou základní minimum k tomu, abychom mohli čelit současným velmi skutečným a velmi krutým hrozbám," prohlásil Trump. Při plných příspěvcích by NATO podle něj bylo vůči hrozbám terorismu daleko silnější.

Se stejnou výzvou americký prezident počátkem týdne oslovil lídry arabských zemí v Saúdské Arábii. "Lídři Blízkého východu se dohodli, že přestanou financovat radikální ideologii, která vede k tomuto hroznému terorismu po celé planetě," řekl Trump. Národy se podle něj mohou sjednotit a porazit terorismus, který je hrozbou celému lidstvu.

Americký prezident také prohlásil, že je třeba být tvrdý, silný a ostražitý v situaci, kdy se do "našich zemí valí tisíce a tisíce lidí… a v mnoha případech netušíme, o koho jde".

Trump oslovil ostatní prezidenty a premiéry před novou budovou alianční centrály v Bruselu, kterou ve čtvrtek NATO převzalo od belgické vlády. "Neptám se, kolik to stálo," poznamenal americký prezident. Rozsáhlý komplex se staví od roku 2010, stále není dokončen, a přišel na více než miliardu eur (přes 27 miliard Kč).

Trump se v mnohém se špičkami NATO neshodl

V zásadních tématech se americký prezident Donald Trump a hlavní představitelé Evropské unie na své první osobní schůzce neshodli. Podle agentury Reuters po krátkém setkání v Bruselu šéf Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že v otázkách klimatické dohody a Ruska mezi nimi shoda nepanuje. Naopak je tomu v případě ukrajinské krize, zmínil Tusk.

"Nejsem si na 100 procent jistý, zda můžeme říct, že zastáváme stejný názor na Rusko. Ačkoliv pokud jde o Ukrajinu, měli jsme stejnou pozici," řekl novinářům.

Při asi hodinovém jednání se představitelé obou stran také shodli na potřebě boje s terorismem.

Donald Trump se netají svým kritickým postojem k Evropské unii i k Severoatlantické alianci (NATO). Ve čtvrtek dostal vůbec poprvé šanci setkat se s hlavními představiteli EU osobně.

Předseda Evropské rady Donald Tusk v předvečer setkání na Twitteru napsal, že se pokusí prezidenta USA přesvědčit, že "euro-atlanticismus" znamená spolupráci zemí svobodného světa, které se snaží zabránit příchodu "postzápadního" světového pořádku.

V tomto duchu se podle něj nesla i čtvrteční schůzka. "Mé hlavní sdělení prezidentu Trumpovi bylo, že nejhlubší význam naší spolupráci a našemu přátelství dávají základní západní hodnoty, jako jsou svoboda, lidská práva a respekt k lidské důstojnosti," sdělil Tusk novinářům.

Po schůzce s představiteli EU se Trump odebral na pracovní oběd s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který se konal v domě amerického velvyslance v Belgii.

Vřelá schůzka s francouzským prezidentem

Macron se směrem k Trumpovi v minulosti vyjadřoval kriticky, především kvůli jeho úvahám o opuštění dohody o klimatu. Důležitost klimatické dohody nezapomněl francouzský prezident zdůraznit ani tentokrát. Novinářům ale po konci schůzky prozradil, že diskuze s Trumpem byla "velmi upřímná a vřelá".

Kromě toho, že Trump Macronovi pogratuloval k "ohromnému vítězství" ve volebním klání, diskutovali oba státníci o bezpečnostní spolupráci obou zemí.

Oba prezidenti si před společným obědem pořádně stiskli ruku. Fotografům neuniklo, jak pevný stisk byl. Oběma státníkům přitom zbělely klouby.
Oba prezidenti si před společným obědem pořádně stiskli ruku. Fotografům neuniklo, jak pevný stisk byl. Oběma státníkům přitom zbělely klouby. | Foto: Reuters

Pro Trumpa je Brusel předposlední zastávkou na jeho prvním zahraničním turné. Zahájil ho v Saúdské Arábii, po které následovaly návštěvy Izraele a Palestiny; po jednání v Bruselu ho čeká ještě summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Itálii.

Trump v Bruselu odstrčil černohorského premiéra a postavil se před něj | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 7 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy