Rangún/Washington/Praha - Skupina barmských disidentů zatčených za organizování pouličních demonstrací proti zvýšení cen pohonných hmot zahájila protestní hladovku.
Dožadují se tak, aby policie poskytla lékařskou péči jednomu ze zatčených, který při zásahu proti demonstrantům utrpěl zlomeninu nohy.
O hladovce informuje agentura Reuters, která se spojila s prominentní aktivistkou Su Su Nway. Ta byla v úterý u toho, když provládní milice tvrdě zasáhly proti demonstraci v rangúnské čtvrti Hledan.
"Slyšela jsem ho křičet bolestí"
Její kolega, aktivista Ye Thein Naing, byl při zásahu fyzicky napaden a utrpěl zlomeninu nohy.
"Slyšela jsem ho křičet bolestí," řekla v telefonickém rozhovoru pro Reuters Su Su Nway, které se jako jedné z mála podařilo vyhnout zatčení a nyní se skrývá. "Ještě pořád mu prý jeho zlomenou nohu nedali do sádry, a tak se někteří spoluvězni rozhodli zahájit protestní hladovku."
Barmské úřady dosud v souvislosti s masovými protesty, označovanými za největší protirežimní vystoupení za posledních deset let, zatkly přes sto osob.
Je mezi nimi i vůdce studentských protestů z roku 1988 Min Ko Naing, považovaný za druhého nejvlivnějšího disidenta v Barmě po vůdkyni opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD) Aun Schan Su Ťij, a dvanát dalších předních aktivistů.
Státní média je obvinila z podrývání bezpečnosti a přípravy teroristických útoků, za což jim hrozí až dvacet let vězení.
Podívejte se: Americký herec Jim Carrey vyzývá k propuštění Aun Schan Su Ťij
Hon na disidenty
Barmské úřady také intenzivně pátrají po některých dalších známých disidentech, kteří zůstávají na svobodě. Policisté a vládní agenti v civilu distribuují po Rangúnu fotografie hledaných aktivistů a provádějí domovní prohlídky u nich i u jejich přátel.
Prohledávány jsou i autobusy na linkách mezi Rangúnem a Mandalají či vozidla směřující k thajské hranici.
Po brutálním potlačení masových protestů v roce 1988, kdy zahynulo na tři tisíce lidí, uprchly do sousedního Thajska tisíce studentů a aktivistů a dodnes odtamtud vedou kampaň za obnovení demokracie a proti barmské juntě, která v zemi vládne od roku 1962.
| Přečtěte si svědectví o potlačení demonstrací z roku 1988 - ZDE |
Bush: Pusťe je na svobodu
Čerstvou vlnu perzekucí prodemokratických barmských aktivistů včera ve Washingtonu ostře odsoudil americký prezident George Bush.
Řekl, že zatčení lidé pouze vyjadřovali nesouhlas s rozhodnutím vlády zvýšit ceny pohonných hmot. "Jejich obavám by měl režim spíše naslouchat než je násilně umlčovat," prohlásil Bush, který také vyzval k okamžitému propuštění zatčených.
Podle Dennise Wildera, který v týmu Bushových poradců pro národní bezpečnost vede asijskou sekci, hodlá americký prezident téma nastolit příští týden i během schůzky se svým čínským protějškem Chu Ťin-tchaem. Právě Čína je největším spojencem, jakého izolovaný barmský režim má.
Ze strany Evropské unie dosud podobně rozhodné stanovisko nezaznělo, což vadí řadě evropských nevládních organizací, které situaci v Barmě sledují.
Apel na Evropskou unii
Evropské organizace na podporu Barmy, sdružené do sítě Euro-Burma Network, proto dnes vyzvaly Evropskou unii, aby situaci v Barmě zařadila na program schůzky ministrů zahraničí EU, která se bude konat 7. a 8. září v portugalském Lisabonu a projednala zavedení restriktivních kroků vůči vojenské juntě.
Organizace požadují, aby EU předala ostrou demarši barmské vojenské vládě, odsuzující zatčení barmských disidentů a požadující jejich okamžitě propuštění, jakož i propuštění všech politických vězňů v Barmě.
Kromě toho požadují diskusi o zpřísnění společného postoje EU vůči Barmě a zavedení nových restriktivních opatření jakož i to, aby EU podpořila návrh na okamžité projednání situace v Barmě na půdě Rady bezpečnosti OSN.
"Jedná se o zákrok velmi podobný hromadnému zatčení 75 disidentů na Kubě v březnu 2003. Evropská unie by na podobné věci měla reagovat a měla by v tomto případě žádat po barmské juntě vysvětlení," uvedla Marie Peřinová, vedoucí barmských projektů společnosti Člověk v tísni, která je mezi signatáři zmiňované výzvy.
