Analýza - Gangy "metařů", které v těchto dnech v ulicích barmských měst rozhánějí pouliční protesty proti zdražení pohonných hmot, dostávají rozkazy přímo od tamní vojenské vlády.
Podle názoru ochránců lidských práv a diplomatů se ze strany barmské junty jedná o změnu taktiky v boji proti disentu.
Asijská komise pro lidská práva (AHRC) se sídlem v Hongkongu tvrdí, že má dokumenty, které svědčí o existenci jasných směrnic pro vojenské i civilní úředníky, jak mobilizovat a řídit činnost "lidových milicí", jež jsou proti demonstrantům nasazovány.
| Zatčeným Barmáncům hrozí mučení a 20 let vězení | |
| Barma zdražila pohonné hmoty. Až o 500 procent | |
| Živě z Barmy: Místo demokracie dávky ze samopalu |
Efektivně a systematicky
V jednom z těchto dokumentů vyzývá středně postavený vojenský činitel k zavedení řádné evidence a školicích kurzů za účelem posílení efektivity a systematičnosti při využívání bojůvek Swan-Arr-Shin, což volně přeloženo znamená "Ti, kteří mají moc".
"Popisují tam poměrně podrobně, jak tyto gangy dali dohromady a začali je využívat k útokům na lidi," uvedl ředitel AHRC Basil Fernando.
Swan-Arr-Shin (SAS) je zatím poslední v řadě neotřelých prostředků, které barmská junta využívá k tomu, aby udržela více než 50miliónovou populaci pod kontrolou.
Podle Asociace na podporu politických vězňů (AAPP), která sídlí v thajském městě Mae Sot těsně za barmskou hranicí, je mezi členy SAS řada lidí se záznamy v trestním rejstříku.
Dostávají prý kolem tří tisíc kyatů na den (něco přes dva dolary), aby na demonstranty útočili a všemožně je zastrašovali.
Od kontrarozvědky k lidovým milicím
Armáda si za 45 let, co je v Barmě u moci, zvykla spoléhat se především na agenty vojenské kontrarozvědky (MI) a na ně napojenou síť informátorů, dílo spojené hlavně s působením bývalého premiéra Khin Nyunta, odvolaného v roce 2004.
Když běžné postupy vojenské tajné služby nedokázaly v roce 1988 předejít propuknutí masových pouličních protestů, poslali generálové proti demonstrantům ozbrojené jednotky. Při sérii krvavých zásahů přišly o život až tři tisíce lidí.
V září 1993 vzniklo Sdružení za unijní solidaritu a rozvoj (USDA). Tato vládou ustavená "charitativní" organizace s členskou základnou přesahující údajně 20 miliónů lidí měla sloužit především jako oči as uši junty ve venkově.
Útok na opoziční vůdkyni Aun Schan Su Ťij a její stoupence, k němuž došlo 30. května 2003 v Depayinu ve střední Barmě, ohlašoval další "vývojový stupeň". Na scéně se objevili hrdlořezové ze Swan-ar Shin, která je podle AAPP tvrdší odnoží USDA.
Zrodila se nová síla
Podle vlády přišly během potyček v Depayinu o život čtyři lidé. Ochránci lidských práv tvrdí, že pečlivě naplánované přepadení opozičního konvoje stovkami mužů vyzbrojených seříznutými bambusovými tyčemi si vyžádalo nejméně 70 lidských životů.
"S Depayinem se zrodila síla, jejímž hlavním cílem je mlátit a zabíjet pokojné demonstranty," říká nejmenovaný západní diplomat v Rangúnu.
Zejména po pádu Khin Nyunta, úzce spjatého s vojenskou kontrarozvědkou, sází junta v boji proti disentu na tyto civilní gangy čím dál tím víc.
"Děláme to pro lidi"
Jejich dominantní role při potlačování sporadických projevů veřejné nevole nad zdražováním komodit a klesající životní úrovní tento trend pouze potvrzuje.
Rozhodnutí upřednostnit placené násilníky v civilu před uniformovanou policií může svědčit i o snaze úřadů distancovat se od zásahů proti demonstrantům, jakkoli je to průhledné, domnívá se citovaný západní diplomat:
"Když zaútočili na demonstranty a začali je odtahovat stranou, křičeli při tom: Děláme to pro lidi. Na to jim lidé z davu odpovídali: Neděláte, tak za nás nemluvte!"
