Vesmírný nepořádek. Miliony kusů odpadu ohrožují kosmonauty i internet na Zemi

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
2. 10. 2020 15:04
Minulý týden se k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přiblížil neznámý objekt. Posádka, kterou tvoří dva ruští a jeden americký astronaut, se přesunula do lodi Sojuz, která je k ISS ukotvená, a vesmírná stanice musela provést úhybný manévr. Celá akce trvala méně než tři minuty. Podobné drama zažila posádka ISS letos podle NASA už třikrát.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) | Foto: Shutterstock

Ona neznámá věc, která ISS ohrozila, kolem stanice proletěla ve vzdálenosti menší než dva kilometry. To je na poměry na oběžné dráze dost blízko na to, aby bylo riziko srážky poměrně vysoké. Na oběžné dráze létá neuvěřitelné množství objektů ohrožujících astronauty. Jsou jich miliony. A naprostou většinu z nich tvoří lidský odpad, se kterým ISS hrozila srážka.

ISS krouží kolem Země už přes dvacet let. Prázdno a čisto na oběžné dráze ale žádná její posádka nikdy nezažila. "Po čtrnáct milionů let od velkého třesku až do roku 1957 byl vesmír nedotčený. Pak se objevil Objekt číslo 1 a Objekt číslo 2," konstatuje americký časopis New Yorker v článku věnovaném vesmírnému odpadu.

Dnes se počet takových objektů pohybujících se na oběžné dráze odhaduje na více než 160 milionů. Většina z nich je velká zhruba jako hřebík, klíče nebo mobilní telefon. 

Nebezpečí kolize s vesmírným odpadem tedy není nic překvapivého, hrozí ale stále častěji. "Za poslední dva týdny jsme zaznamenali tři opravdu velké obavy z toho, že dojde ke srážce. Situace s vesmírným smetím se horší," komentoval poslední manévr ISS ředitel NASA Jim Bridenstine.

160 milionů kousků smetí

Zatímco v roce 1957 byl prvním člověkem vytvořeným objektem sovětská družice Sputnik 1, miliony předmětů, které kolem Země obíhají nyní, se ve většině případů nedá identifikovat. Jsou to různě velké a těžké kusy satelitů, družic, odštěpky ze starých raket, lodí, zkrátka lidský odpad.

Od doby Sputniku 1 lidé do vesmíru vyslali skoro deset tisíc dalších družic s vidinou toho, že dostat je zpátky na Zem by bylo moc drahé a složité. Některé stále fungují, jiné v kosmu shořely, ale tisíce nefunkčních jich zůstalo a vytváří tak kolem Země obrovský prstenec nepořádku. 

Jako první na vesmírný odpad upozornil už v druhé polovině 70. let americký vědec z NASA Don Kessler. Předpovídal, že jednoho dne bude prostor kolem Země tak přeplněný nejrůznějším haraburdím, že bude prakticky nemožné do vesmíru poslat jakoukoliv raketu bez toho, aby ji hned po startu něco nezničilo.

Konec satelitním TV a předpovědím počasí

A nejen to. Tahle obrovská vesmírná skládka, kterou člověk během skoro sedmdesáti let vytvořil, ohrožuje všechny satelity, které mezitím už na oběžnou dráhu vyslal. Spoléhá na ně přitom moderní společnost. Pomocí nich lidé komunikují na dálku, předpovídají počasí, monitorují proměny klimatu, sledují migraci, vedou války, zkoumají Zemi i vesmír nebo se připojují k internetu a sledují televizi.

Většina vesmírného odpadu se pohybuje na nízké oběžné dráze, kde kolem Země krouží také nejvíce satelitů a také Mezinárodní vesmírná stanice. Už tak je tam přeplněno. Americká společnost Elona Muska SpaceX dostala povolení vyslat tam celkem 12 tisíc družic Starlink, které mají zprostředkovat na Zemi satelitní připojení k internetu. Do toho všeho tam létá nepořádek a i nynější funkční družice se v něj brzy přemění, až přestanou fungovat.

I ty nejmenší úlomky vesmírného smetí přitom dokážou způsobit velký problém, protože se mohou pohybovat stejně rychle jako kulka vystřelená z pistole.

Uklidit vesmír

Proto se dnes stále více zemí a společností vedle dobývání vesmíru zabývá také tím, jak ho uklidit. Pár dní před tím, než Mezinárodní vesmírná stanice zažehnutím motorů naposledy zabránila srážce s nepořádkem, britská vláda oznámila vytvoření milionového fondu pro společnosti, které se zabývají sledováním a trasováním takzvaného vesmírného smetí.

Také německé ministerstvo obrany minulý týden otevřelo Centrum pro letecké a kosmické operace, které bude mít za úkol sledovat vesmírný odpad pomocí radarů. Evropská vesmírná agentura založila vlastní centrum sledování vesmírných objektů už v roce 2014, ještě dřív i americká NASA.

Způsobů nebo spíš návrhů, jak odpadky z oběžné dráhy odstranit, je hned několik. Například úplně první družice otestovaná na oběžné dráze RemoveDEBRIS vyzkoušela speciální harpunu, kterou odchytila létající kusy starých satelitů.

Japonská vesmírná agentura přišla s nápadem pomocí speciální technologie zpomalovat jednotlivé kusy odpadu a nasměrovat je blíž k Zemi, než postupně shoří v atmosféře.

S nejnovějším nápadem přišel ruský start-up StartRocket. Sestrojil "pavučinové" satelity, které nepořádek zachytí do polymerní pěny, ve které pak shoří v zemské atmosféře. První testovací mise takového satelitu je naplánovaná už na příští rok.

 

Právě se děje

Další zprávy