Ještě letos v březnu měl Bloomberg za to, že by sice dokázal porazit současného prezidenta Donalda Trumpa, pochyboval však, že v demokratickém zápase o kandidaturu by mohl uspět proti Bidenovi.
Bidenova dlouholetá politická kariéra, kdy byl osm let viceprezidentem v Bílém domě Baracka Obamy, jeho všeobecná známost a obliba v demokratické základně byly výhodami, které se zdály být těžko k poražení.
"Je mi jasné, jak těžké by bylo získat demokratickou nominaci," uvedl Bloomberg v březnu, když vysvětloval, proč nehodlá kandidovat.
Po osmi měsících je ale všechno jinak. Na Bidena, který přes léto ztratil úlohu jasného favorita, se mezitím dotáhli senátorka Elizabeth Warrenová a senátor Bernie Sanders, kteří představují liberálně-levicové křídlo strany.
Podle průzkumů a také obav demokratického establishmentu jsou však jejich programové cíle pro obyčejné Američany příliš radikální a v přímém souboji s Donaldem Trumpa by tito politici v prezidentských volbách prohráli.
A i když v posledních týdnech v demokratickém poli vystoupal vzhůru sedmatřicetiletý středový demokrat Pete Buttigieg, starosta města South Bend z Indiany, podle řady komentátorů by byl proti Trumpovi hodně lehkou váhou.
"Bloomberg 007" zasahuje?
V posledních dvou měsících tak byla americká média plná varovných hlasů zevnitř demokratické strany, že navzdory nebývale vysokému počtu kandidátů nemají demokraté proti Trumpovi silného soupeře.
Na začátku listopadu, kdy poprvé vážně naznačil možnou kandidaturu, se v tomto smyslu nechal slyšet i Michael Bloomberg. "Musíme zajistit, že Trump bude poražen. Ale Mike se stále více obává, že současné pole kandidátů k tomu není způsobilé," uvedl tehdy jeho poradce Howard Wolfson.
V neděli už to byl sám Bloomberg, kdo potvrdil své přesvědčení, že právě on chce být tím silným kandidátem, po kterém střed strany volá. "Kandiduji na prezidenta s cílem porazit Donalda Trumpa a obnovit Ameriku," oznámil Bloomberg svoji kandidaturu.
Podle Bloombegra si Amerika nemůže dovolit další volební období "bezohledného a neetického" počínání prezidenta Trumpa. "Představuje životní nebezpečí pro naši zem a naše hodnoty," vyhlásil Bloomberg.
Podobná slova ve své kampani používá i Joe Biden. Také on označuje Trumpa za "existenční hrozbu" pro USA a mluví o tom, že prezident ničí "duši" Ameriky. Biden je o rok mladší než sedmasedmdesátiletý Bloomberg. Když ale Američané oba muže sledují, vypadá to přesně naopak.
Biden působí, jak se ukázalo například v dosavadních televizních debatách, poměrně unaveně. Bloombergův projev, když například před týdnem mluvil v kostele v Brooklynu, je mnohem živější, energičtější.
Právě toto Bloombergovo vystoupení v brooklynském černošském kostele ale zároveň upozornilo na mnohé zátěže, které ze své dosavadní profesní a politické dráhy do současné kampaně nese.
Plný batůžek problémů
"Mýlil jsem se, mrzí mě to," omluvil se Bloomberg v Brooklynu za bezpečnostní politiku, kterou praktikoval, když byl v letech 2002 až 2013 starostou New Yorku. V rámci metody "stop and frisk" mohli policisté bez udání důvodu kontrolovat a zadržovat "podezřelé" osoby.
Američtí černoši a hispánci ale od té doby Bloombergovi nezapomněli, že tato politika v New Yorku výběrově dopadla na členy jejich komunit. Bloomberg je mezi těmito menšinami nepopulární.
Jenže především bez podpory Afroameričanů se žádný demokratický kandidát ani v demokratických primárkách, a ani ve všeobecných prezidentských volbách neobejde. Jak se názorně ukázalo ve volbách 2016, kdy Hillary Clintonová ztratila klíčovou Pensylvánii i kvůli tomu, že tam přišlo k urnám málo černošských voličů.
Nedůvěra mezi Afroameričany přitom není zdaleka jediný Bloombergův problém. Mladší, levicovější demokratičtí voliči v něm mohou vidět bohatého miliardáře z Wall Street, který si chce prostě jen "koupit volby".
Bloombergovo jmění se odhaduje na 54 miliard dolarů, patří mezi dvacet nejbohatších lidí světa. Disponuje mnohanásobně většími finančními zdroji než ostatní demokratičtí kandidáti i než současný prezident Donald Trump.
Bloomberg už také oznámil, že na rozdíl od všech svých konkurentů se hodlá obejít bez příspěvků od voličů a sponzorských darů, kampaň si bude hradit sám. A jen v tomto, úvodním týdnu své kampaně utratí ve vybraných státech USA za politické televizní spoty 34 milionů dolarů (přes 750 milionů korun).
Welcome to the race, @MikeBloomberg! If you're looking for policy plans that will make a huge difference for working people and which are very popular, start here: https://t.co/6UMSAf90NT
— Elizabeth Warren (@ewarren) November 7, 2019
Bloombergův pozdní vstup do kampaně navíc znamená, že pravděpodobně vynechá demokratické primárky v úvodních čtyřech státech (Iowa, New Hampshire, Nevada a Jižní Karolína) a do závodu naskočí s veškerou silou svých reklamních peněz až na takzvané "super úterý", kdy se na začátku března bude volit v celkem 14 státech USA.
Pro jeho soupeře v boji o demokratickou kandidaturu to je ale už teď jedna z hlavních linií jejich kritiky a útoků na Bloomberga. "Jsem znechucen představou, když si Michael Bloomberg nebo kterýkoli jiný miliardář myslí, že může obejít politický proces, utratit desítky milionů dolarů a koupit si volby," uvedl o víkendu senátor Bernie Sanders.
"Vítej v závodě," napsala pak senátorka Warrenová před pár týdny na Twitter, když se objevily informace o Bloombergově pravděpodobné kandidatuře. Šlo však o ironický vzkaz.
Jeho součástí byl link na výpočet, o kolik více na daních by Bloomberg zaplatil, kdyby Warrenová jako prezidentka prosadila jeden ze svých ústředních politických návrhů, kterým je právě uvalení nové daně na miliardáře.
Prostý chlapec ze střední třídy
V dvouminutovém videu, kterým doprovodil start své kampaně, Bloomberg zdůrazňuje, že pochází z obyčejné středostavovské rodiny na předměstí Bostonu a že se musel už od studií starat sám o sebe. A svůj byznys začal "v jedné místnosti", aby ho vybudoval až na společnost s "globální působností".
Michael Bloomberg tím evidentně míří na Donalda Trumpa, který pochází z bohaté rodiny, velký startovní kapitál zdědil od otce a jeho podnikání, kdy prošel několika bankroty, vždy bylo spíš jízdou na horské dráze nežli postupným, setrvalým vzestupem.
Otázkou ovšem je, zda tento autoportrét, který Bloomberg nabízí, může nějak změnit názor progresivnějších, radikálnějších demokratických voličů tak, aby mu v demokratickém souboji dali přednost před Sandersem či Warrenovou. Zatím tomu nic nenasvědčuje.
"Nemyslím si, že je v demokratických primárkách nějaký hlad po Michaelu Bloombergovi. Je v tom všem tolik arogance. Je to prostě miliardář, který si něco usmyslí a pak na to vyhodí peníze, ale takhle demokracie nefunguje," uvedla známá představitelka progresivního křídla strany, aktivistka a poradkyně Rebecca Katzová pro web Politico.
U těchto voličů Bloomberga poškozuje i to, že v minulosti byl "politický nomád". Nejdříve byl dlouholetý demokrat, před první kandidaturou na starostu New Yorku přestoupil k republikánům. V roce 2007, když poprvé uvažoval o kandidatuře na prezidenta, se prohlásil na nezávislého. K demokratické straně se pak znovu oficiálně přihlásil až loni.
Donald versus malý Michael
Bloomberg se tak bude muset nejvíce soustředit na středové demokratické voliče. Bude se je snažit přesvědčit, že po nečekaném výpadku Joe Bidena je teď on tou nejjistější volbou, jak porazit Donalda Trumpa.
Sám Biden se k Bloombergově kandidatuře zatím stavěl, jako by ho neohrožovala. "Michael je pevný chlapík. S jeho účastí v souboji nemám žádný problém. V posledních průzkumech, co jsem viděl, jsem měl pořádný náskok," uvedl Biden na začátku listopadu.
To ovšem ještě nebyla Bloombergova kandidatura jistá. Oficiální start kampaně, s obrovskými prostředky může věci začít měnit. Jednou z Bidenových slabin je právě to, že i v porovnání s dosavadními demokratickými soupeři získal na svoji kampaň méně peněz než od svých voličů dostali Warrenová či Sanders.
A Donald Trump? Ten už má v každém případě pro newyorského starostu přezdívku. "S nikým jiným bych se neutkal raději než s 'malým Michaelem'," prohlásil Trump před nedávnem.
