Los Angeles/Praha - Na počátku celé kauzy byl snímek zachycující surový zákrok policistů z Los Angeles proti černošskému motoristovi Rodneymu Kingovi v březnu 1991. Brutální násilí bílých mužů zákona způsobilo v USA velký skandál.
Následný ostře sledovaný proces a především pak zprošťující verdikt vynesený porotou 29. dubna 1992 vyvolal několikadenní rasové nepokoje v řadě měst, které si vyžádaly téměř 60 obětí, materiální škody přesáhly miliardu dolarů. Rodney King v neděli zemřel ve věku 47 let.
Jak celý případ začal? Kinga, který jel nepřiměřenou rychlostí po dálnici, pronásledovali čtyři policisté. Po honičce na předměstí Los Angeles jej zastavili, a když odmítl splnit jejich příkazy, zbili ho. Podle policejní verze kladl při zatýkání odpor a byl pod vlivem alkoholu a drog.
Amatérský videozáznam ale ukázal i použití obušků a to, jak policisté do Kinga ležícího na zemi kopají. Během dvou minut utrpěl vážná zranění - 11 zlomenin lebky, poškození mozku a ledvin.
Celý incident natočil náhodný svědek, aniž o tom policisté věděli. Ti ve svém hlášení uvedli nepravdivé údaje a nezmínili fakt, že Kingovi poranili hlavu. Video odvysílaly následující den televizní stanice po celém světě.
Případ vzbudil v USA značné pobouření. Policie v Los Angeles měla pověst brutálního a rasistického sboru a údajně se nejednalo o první (a ani poslední) případ, kdy její příslušníci v největším městě na západě USA překročili svou pravomoc.
"Demografická rozdílnost"
Soudní řízení vyvolávalo řadu pochybností. Proces byl navzdory připomínkám ohledně "demografické rozdílnosti" přesunut z Los Angeles do blahobytného předměstí. Porota, v níž nebyl žádný zástupce tmavé pleti, neuznala, že policisté překročili zákonnou mez a zprostila je obvinění z nepřiměřeného zákroku.
Již v den rozsudku, 29. dubna 1992, propukly bouře v jižní části centrální čtvrti Los Angeles, obývané převážně Afroameričany a Latinoameričany.
Tisíce lidí odpověděly na verdikt soudu výtržnostmi. Skupiny mladých Afroameričanů zastavovaly automobily a napadaly řidiče, rozbíjely a drancovaly obchody, zakládaly požáry.
První obětí byl bílý řidič, kterého vytáhli z jeho nákladního auta a těžce zranili. Vlnu násilí a frustrace živily sociální problémy, které ihned zneužily zločinecké gangy a podsvětí. Nepokoje brzy překročily hranice černošských čtvrtí a požáry a rabování zasáhly i bohaté Beverly Hills.
Násilí a přes 100 založených požárů způsobily smrt více než deseti lidí ještě v den rozsudku. Policie byla pomalá a bezradná. Starosta Los Angeles Tom Bradley musel vyhlásit výjimečný stav. Ke zklidnění vyzýval i samotný King: "Jsme tu jen chvíli, a tak se přeci musíme dohodnout." Situace se stabilizovala po nasazení 6000 příslušníků národní gardy a po oznámení prezidenta George Bushe, že do města vysílá 4500 vojáků.
Miliarda dolarů škody
Šestidenní nepokoje, které zapříčinil skandální rozsudek, si vyžádaly 58 mrtvých (většina byla majiteli obchodů, kteří se snažili bránit svůj majetek), 2400 zraněných, minimálně 13.000 zatčených a zničení 10 000 podniků. Materiální škody přesáhly miliardu dolarů. Napětí se z Los Angeles postupně přeneslo i do dalších amerických měst, například do Atlanty, San Franciska, Seattlu či Las Vegas.
Bilance násilí byla horší než v roce 1965, kdy si obdobné události v losangeleské čtvrti Watts vyžádaly 35 životů. Zatímco tehdy ale bojovali černoši proti bělochům, před 20 lety napadali černoši také černochy, Hispánci útočili na bělochy, černoši a Hispánci týrali Korejce a další komunity.
Poprvé od bouří, které následovaly po vraždě černošského bojovníka za lidská práva Martina Luthera Kinga v roce 1968, byla do ulic také masově nasazena armáda.
Čtyři policisté z Los Angeles byli v roce 1993 postaveni před nový soud. Porota v něm tentokrát dva z nich uznala vinnými tím, že porušili Kingova občanská práva, a odsoudila je ke 30 měsícům vězení. Další dva strážci zákona přesvědčili soud o své nevině. Kingovi bylo za újmy přiznáno od města odškodné ve výši 3,8 milionu dolarů.
