Trump prohlásil, že podporuje článek 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné obraně. Prezident USA to řekl na tiskové konferenci s britským premiérem.
Tématem dnešního jednání v Bílém domě byl plán pro dosažení "tvrdého a spravedlivého" míru na Ukrajině, řekl po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem britský premiér Keir Starmer. Trump podle něj vytvořil skvělou příležitost ukončit válku, mírová dohoda ale nesmí odměnit Rusko za jeho agresi. Podle Trumpa USA dosáhly v jednáních velkého pokroku, americký prezident ale zároveň připustil, že dohoda není jistá.
"Probrali jsme plán, jak dosáhnout míru, který je tvrdý a spravedlivý," řekl Starmer o obsahu schůzky, kterou označil podobně jako americký prezident za velmi produktivní. Mírový plán podle něj musí být "podpořen silou", aby si ruský prezident Vladimir Putin nedovolil jeho podmínky porušit. "Musíme to udělat správně… Nemůže to být mír, který odmění agresora," pokračoval Starmer.
"Myslím, že jsme udělali velký pokrok," řekl americký prezident v souvislosti se snahou dojednat mír po třech letech ruské agrese. "Buď se to stane poměrně brzy, nebo vůbec," řekl Trump o dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem.
Britský premiér Keir Starmer dnes při setkání s americkým prezidentem Trumpovi poděkoval za to, že "změnil debatu" o ukončení tři roky trvající ruské války, dodal však, že jakékoli příměří musí být trvalé. Trump pak vyjádřil přesvědčení, že ruský prezident Vladimir Putin by případnou mírovou dohodu neporušil. "Znám ho už dlouho a nevěřím, že by nedodržel svoje slovo," řekl šéf Bílého domu, který se v minulosti opakovaně o Putinovi vyjadřoval obdivně.
Donald Trump dnes ale také řekl, že jednat o mírových silách na Ukrajině považuje za předčasné. "Zatím jsme neuzavřeli dohodu. Proto nechci mluvit o udržování míru, když jsme neuzavřeli dohodu, abychom posunuli věci kupředu," citovala jej agentura AFP.
Zda budou jakékoli bezpečnostní záruky zahrnuty v avizované dohodě se Zelenským, Trump neuvedl, stejně tak nespecifikoval její další aspekty. Americký prezident původně po Ukrajincích požadoval, aby USA odevzdali právo na část ukrajinského nerostného bohatství na oplátku za dřívější válečnou pomoc. Tento návrh Kyjev odmítl a současná podoba zmiňované dohody a souvisejících úvah není příliš jasná.
Spojené státy v pátek uzavřou s Ukrajinou velmi důležitou dohodu, řekl americký prezident Donald Trump, který po Kyjevu požaduje podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Také naznačil, že zatím nechce mluvit o tom, kdo by dohlížel na případný mír na Ukrajině. Vyjádření přišla při setkání Trumpa s britským premiérem Keirem Starmerem, informují světové agentury.
"Prezident (Ukrajiny Volodymyr) Zelenskyj za mnou přijede v pátek ráno. A podepíšeme opravdu velmi důležitou dohodu pro pro obě strany, protože nás to skutečně dostane do té země," řekl Trump, zřejmě s odkazem na potenciální aktivity amerických podniků na Ukrajině. Dodal, že dohodu lze považovat za "pojistku" pro Kyjev.
Zelenskyj míří do Washingtonu týden poté, co jej Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social označil za "diktátora bez voleb". Když se jej na to dnes tázal reportér BBC, šéf Bílého domu odpověděl: "To jsem řekl? Nevěřím, že bych to řekl."
Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje.
"Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti," uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) v tiskové zprávě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dnešní schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem pokračoval v rozhovorech o způsobu ukončení ruské války a bezpečnostních zárukách pro svou zemi. V Irsku se zastavil den před plánovaným setkáním se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, který se výrazně odklání od dřívější americké podpory napadené země. Martin Zelenskému slíbil, že bude prosazovat zrychlené přijímání Ukrajiny do Evropské unie, píší irská média.
"Probrali jsme kroky směrem k ukončení války s garantovaným mírem pro Ukrajinu a celou Evropu," uvedl Zelenskyj na sociální síti X po setkání na letišti Shannon na západě Irska. S Martinem také hovořil o "důležitosti jednoty mezi Ukrajinou, Evropou a Spojenými státy".
První kontakty s americkou administrativou Donalda Trumpa vzbuzují určité naděje, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na zasedání ruské tajné služby FSB podle serveru Kyiv Independent. Podle něj také Putin prohlásil, že obnova rusko-amerických vztahů se nelíbí některým západním zemím, které se tento dialog snaží podkopat a "chtějí nestabilitu ve světě".
Největší rozkol mezi Spojenými státy a Evropskou unií od války v Iráku, komentují rozhodnutí Američanů hlasovat v OSN proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Krok vyvolal ostrou kritiku nejen ze strany spojenců, ale i uvnitř americké Republikánské strany. Někteří republikánští zákonodárci považují tento krok za nebezpečný signál, který USA staví do tábora autokratických režimů.
Dialog Moskvy s Washingtonem se může posunout vpřed, pokud bude na obou stranách vůle naslouchat, nikdo ale nečeká rychlá a snadná řešení, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle agentury AFP vyloučil, že by Rusko jednalo o ukrajinských územích, která za války anektovalo. Od září 2022 si Rusko nárokuje čtyři oblasti na východě a na jihu Ukrajiny a už v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Peskov také podle agentury Reuters řekl, že jednou z možných oblastí spolupráce Moskvy s Washingtonem by mohla být v budoucnu těžba nerostů v Arktidě.
Při útoku ruského dronu na Kyjevskou oblast zemřela novinářka Tetjana Kulyková, která pracovala jako šéfredaktorka hlavní redakce multimédií tiskové agentury Ukrinform. Ta její smrt oznámila s připomenutím profesní dráhy novinářky, která dříve působila jako televizní a rozhlasová moderátorka.
Kulyková a její manžel, chirurg Pavlo Ivančov, byli podle ukrajinských médií zabiti v noci na středu ve svém domě ve vsi Krjukivščyna u města Buča u Kyjeva. Dům při ruském náletu vzplál a hasiči během hašení našli mrtvá těla.
Příbuzní obětí z malajsijského boeingu, který byl sestřelen v létě 2014 nad východní Ukrajinou, se obracejí na amerického prezidenta Donalda Trumpa s žádostmi, aby součástí dohody o ukončení války na Ukrajině bylo i přiznání Ruska k odpovědnosti za zkázu letu MH17. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s tím, že má kopie dopisů, které pozůstalí adresovali Trumpovi a také předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na 166 dronů, z nichž se 90 podařilo sestřelit a dalších 72 nedoletělo do cíle, zřejmě vlivem prostředků radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Drony podle jeho tvrzení útočily především na Kyjevskou a Černihivskou oblast. V okolí Kyjeva vypukl rozsáhlý požár na průmyslovém objektu, uvedly tamní úřady.
Evropská unie a její členské státy by měly být připraveny na evropský příspěvek k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Ve zvacím dopise na mimořádný summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Schůzka, která se bude zabývat bezpečností Ukrajiny i Evropy, se uskuteční ve čtvrtek 6. března a Česko na ní bude zastupovat premiér Petr Fiala. Costa na jednání do Bruselu pozval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Americký prezident Donald Trump dnes ve Washingtonu přijme britského premiéra Keira Starmera. Očekává se, že budou jednat především o válce na Ukrajině.
Schůzka bude podle britského tisku představovat největší zkoušku Starmerových diplomatických a vyjednávacích schopností - britský premiér se snaží udržet dobré vztahy s Trumpem a zároveň objasnit britské a evropské meze ve vztahu k Ukrajině a Rusku. Starmer rovněž podle médií hodlá Trumpovi říct, že Kyjev musí být v centru jakéhokoliv vyjednávání o budoucí mírové dohodě s Ruskem.
Zprávy ze čtvrtka 27. února
V den třetího výročí ruské invaze zveřejnil Ruslan Trebuškin, starosta Pokrovska v ukrajinské Doněcké oblasti, video adresované prezidentovi Volodymyru Zelenskému. V krátkém záznamu emotivně vyzývá hlavu státu, aby uzavřela s Ruskem mír. Na výzvu reagovala vojenská správa města, která Ukrajince varovala, aby nepropadli manipulaci.
Spojené státy v rámci dohody o ukončení války s Ruskem neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky, to musí učinit Evropa, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při první schůzi své vlády. Zároveň oznámil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech s USA, která bude obě země na dlouhou dobu úzce spojovat.
"Nebudu poskytovat bezpečnostní záruky nad velmi malý rámec. To bude muset udělat Evropa, protože… Evropa je jejich soused, ale my se postaráme o to, aby vše proběhlo v pořádku," řekl Trump novinářům.
Ruský prezident Vladimir Putin "bude muset" učinit ústupky při jednáních o ukončení války na Ukrajině, prohlásil americký prezident. Odmítl však sdělit, o jaké ústupky by se mohlo jednat. "To vám teď nechci říct," řekl Trump. Prezident rovněž zpochybnil přání Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance. "Ale mohu vám říci, že na NATO můžete zapomenout," dodal Trump.
Americký prezident řekl, že Zelenskyj v pátek v Bílém domě podepíše dohodu o vzácných nerostech. USA je požadují výměnou za válečnou pomoc, již poskytly Ukrajině, která se již tři roky brání ruské agresi. "Dohoda, kterou uzavíráme, nám přináší velké bohatství. Získáme zpět peníze, které jsme vynaložili," oznámil Trump.
Drsné útoky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči prezidentu Ukrajiny Volodymyru Zelenskému šokovaly mnoho lidí nejen v Evropě. Ostrý tón Trumpových komentářů překvapil i Kreml. Podle několika vyjádření bývalých spolupracovníků amerického prezidenta se ale Trumpova zášť k Zelenskému utvářela už v minulosti. Novináři Meduzy popsali, co k nynější situaci vedlo.
Ruský soud v Minusinsku na Sibiři odsoudil v nepřítomnosti na 5,5 roku vězení dva někdejší ruské žoldnéře za "veřejné šíření úmyslně lživých informací" o ruských ozbrojených silách. Dnes o tom na svém webu informoval list Kommersant. Příčinou se stal rozhovor, ve kterém Maxim Zelenov a Alexej Čerňavskij ještě v září 2023 hovořili o zabíjení civilistů na Ukrajině, napsal server Meduza.
Uspořádat volby? Sama ukrajinská opozice uznala, že to je nesmysl, protože by nemohla být vedená plnohodnotná předvolební kampaň. Pět miliónů Ukrajinců je mimo své volební okrsky. Čtrnáct miliónů Ukrajinců je v zahraničí. Statísíce žijí na okupovaných územích. Myslí si někdo, že by jim rusové umožnili volit? Statisíce Ukrajinců bylo odvlečeno do Ruska nebo je v zajetí. Tísíce jsou nezvěstných, nebo padlých. Statisíce na frontě. Dá takhle někdo dohromady seznamy voličů? Jak by reagovali rusáci, kdyby se dozvěděli , že např. ve Lvově na náměstí se koná předvolební shromáždění? Jak by se dávaly dohromady volební komise? Jak by se v přifrontové oblasti tvořily volební místnost? A na frontě? To by komise běhala s přenosnou urnou po zákopech? Totální nesmysl. A pak je tu pořád čl. 19 ukrajinské ústavy. Ne. Zelenský je stále legitimní prezident. To spíš můžeme zpochybňovat legitimitu Putina či jeho nohsleda Lukašenka.
Trump mne denně přesvědčuje o tom, že je o mnoho tragičtější než jsem myslel. Jednat o míru bez účasti napadené země je fakt ubohost a nehorázná drzost!
Koloniální vydírání. Vždy jsem byl zastáncem spíše transatlantické vazby než spoléhat se, že Francouzi a Němci, ostatně i Britové někdy budou ochotní válčit s Putinem, aby ochránili Východní Evropu. TO TÍMTO TÝDNEM SKONČILO. Naši Evropští přátelé jsou naši jediní spojenci.