V samotném Rusku vakcinace postupuje velmi pomalu. Hlavním důvodem přitom není nedostatek výrobních kapacit a převaha poptávky nad nabídkou. Spíš naopak. Dávky k dispozici jsou, ale Rusové o ně příliš zájem nemají.
Podle aktuálních údajů ke čtvrtku je v Rusku naočkováno je 5,1 procenta populace. Pro srovnání: v Česku to je 8,4 procenta, průměr států EU činí bezmála 10 procent. V Moskvě či Petrohradu dostalo alespoň jednu dávku kolem šesti procent lidí, naopak na jihu v Rostovské či Volgogradské oblasti méně než tři procenta.
Podle českého novináře Jiřího Justa, který v Rusku trvale žije už déle než deset let, není příčinou nezájmu o očkování přímo nedůvěra k látce Sputnik V, ale spíš obecné pochybnosti o pandemii nemoci covid-19.
"Koronavirus není v Rusku hlavní téma. Řeší ho hlavně ti, kteří se sami nakazili nebo jim onemocněli blízcí. Z hrozby se stala chřipečka. To se obzvlášť týká mladší generace Rusů, staří se kvůli ohrožení na životě koronaviru bojí," popisuje Just a dodává, že jen v Moskvě úmrtnost za loňský rok stoupla o 23 procent.
Nežádoucí účinky Sputniku
Průzkum agentury Levada na konci února ukázal, že 62 procent dotázaných Rusů se nechce nechat očkovat. Tento názor silně převládal zejména ve věkové skupině 18 až 24 let. Z šetření zároveň vyplynulo, že 64 procent Rusů považuje koronavirus za biologickou zbraň, kterou někdo úmyslně vytvořil.
Ředitelka ruského Národního centra lékařského výzkumu pro terapii a preventivní medicínu Oksana Drankinová řekla v únoru ve vysílání prvního kanálu ruské televize, že nežádoucí vedlejší účinky po vakcinaci Sputnikem V se podobají příznakům chřipky. Patří mezi ně slabost, ospalost, bolest hlavy a teplota v některých případech doprovázená zimnicí. Podle ruského ministerstva zdravotnictví lze čekat takové příznaky po vakcinaci Sputnikem V zhruba u každého desátého naočkovaného člověka.
Novinář Jiří Just vysvětluje, že v jeho okolí je hlavním argumentem pro odmítání očkování názor, že koronavirus je "chřipečka". "Nejčastěji slýchám větu: 'Za celý rok jsem covid nechytil, tak proč bych se měl očkovat?' Lidi okolo čtyřiceti let se pak navíc k tomu bojí nežádoucích účinků. Ale že by se v Rusku debatovalo přímo o účinnosti a bezpečnosti Sputniku V, jsem nezaznamenal," uvádí Just.
Putin se zatím neočkoval
Očkování v Rusku začalo v prosinci. Zpočátku měli přednost zdravotníci a učitelé, ale od polovina ledna se může zaregistrovat každý, kdo chce. Bez ohledu na věk či profesi.
Ruský prezident Vladimir Putin se vakcinovat zatím nenechal, ale tvrdí, že se k tomu chystá v létě. Uvedl, že má očkovací plán, který zahrnuje vakcinaci proti chřipce a pneumokoku, a proto musí být termín "stanoven s rozmyslem".
Ve čtvrtek 11. března oznámilo ruské ministerstvo zdravotnictví 9270 nových případů nákazy, v zemi s 138 miliony obyvateli podle oficiálních statistik onemocnělo koronavirem zhruba 4,4 milionu. Početí obětí nemoci už přesáhl v Rusku 90 tisíc.
Podle Jiřího Justa určitá vládní kampaň na podporu očkování v Rusku běží, ale není nijak mimořádně intenzivní. "V televizi běží šoty, v Moskvě jsou billboardy na podporu očkování, v metru visí reklama. Ve všech případech je kampaň postavena na tom, že doktoři sdělují, že se očkovali a ostatní by měli taky. A to je všechno," dodává český novinář.
