Džuba - Rabování a ničení vesnic, upalování lidí zaživa a hromadné znásilňování dívek a žen, to jsou jen některé příklady válečných zločinů, kterým čelí civilní obyvatelstvo v Jižním Súdánu.
Umírají desetitisíce lidí. Přesný počet obětí tamní občanské války už nikdo nedokáže spočítat.
"Je to jedna z nejstrašnějších situací v oblasti lidských práv na světě, s masivním využíváním znásilňování jako nástroje teroru a válečné zbraně. Přesto to bylo víceméně mimo mezinárodní radar," uvádí v oficiálním prohlášení Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn.
Během prvních měsíců od vypuknutí občanské války v prosinci roku 2013 odhadovala OSN v této mladé africké zemi zhruba 10 tisíc obětí. O dva roky později se oficiální odhady vyšplhaly na 50 tisíc.
Tato čísla se ale zásadně míjí s odhady lidskoprávních a humanitárních organizací. Jejich pracovníci jsou přesvědčení, že skutečný počet obětí může dosahovat až ke 300 tisícům, jak píše agentura AFP.
Ztratili jsme přehled
Kolik lidí bylo skutečně zabito, ale nikdo vlastně neví. "Ztratili jsme přehled," řekl šéf mírové operace OSN Herve Ladsous agentuře AFP.
Podle amerického profesora a experta na Súdán Erica Reevese je neschopnost spočítat oběti morálním selháním. “Pokud bychom se vzdali stanovení odhadů úmrtnosti, určitým způsobem bychom tím říkali, že se lidské životy doopravdy nepočítají," řekl v rozhovoru pro AFP.
Na základě průzkumu mezi 1500 obyvateli, provedeného po celé zemi v rámci Programu OSN pro rozvoj, se zjistilo, že 63 procent lidí má v blízkém příbuzenstvu člověka, který byl ve válce zabit.
Zmiňovaných 50 000 mrtvých jsou zřejmě jen ti, co padli v přímém konfliktu. Číslo ale raketově stoupne, pokud se do celkové bilance zahrnou lidé zabití v důsledku války.
Sem patří například oběti hladovění způsobeného blokádou měst. Podle OSN kvůli ní v současné době hladem trpí až 40 tisíc lidí.
Mnoho lidí pak umírá z důvodu nedostatečné lékařské péče, protože vojenské jednotky často schválně útočí na nemocnice. Podle Lékařů bez hranic (MSF) je ze zdravotního hlediska v Jižním Súdánu největším zabijákem malárie, které by se za jiných okolností dalo snadno předcházet.
Znásilnění jako odměna
Mezinárodní organizace navíc upozorňují na bezpočet nelidských metod, jakými jsou lidé v Jižním Súdánu likvidováni. A na kterých se podílí obě znepřátelené strany konfliktu.
Organizace Amnesty International minulý týden zveřejnila zprávu, podle které vládní síly zadržely více než šest desítek mužů a chlapců a nechaly je udusit v přepravních kontejnerech. Po dvou dnech jejich těla vysypaly na skládku na otevřeném poli.
Detailní popisy vraždění zaznamenal i speciální tým OSN, který v zemi pobýval mezi říjnem loňského roku a letošním lednem. Civilisté, včetně žen a dětí, skončili oběšení na stromech, zastřelení, rozsekaní mačetami nebo upálení zaživa.
Znásilňování žen a dívek je vojákům povoleno na základě smlouvy, která z něj činí v podstatě formu odměny. Stejně tak i rabování a zabavování majetku a hospodářských zvířat. Některé ženy pak vojáci zajmou jako své sexuální otrokyně.
Konflikt zesílil v loňském roce. "Zločiny proti lidskosti a válečné zločiny pokračovaly v roce 2015 a byly převážně spáchány vládou," cituje koordinátora týmu Davida Marshalla list The New York Times.
Kromě nejasného počtu obětí se odhaduje, že občanská válka vyhnala z domovů asi 2,3 milionu lidí. Celkem šest milionů obyvatel se v současnosti nachází v situaci, kdy jsou zcela závislí na potravinové pomoci, a 200 000 lidí žije v táborech OSN pro ochranu civilního obyvatelstva.
Konflikt v Jižním Súdánu, který vyhlásil nezávislost teprve v roce 2011, začal původně jako politický spor, ale přerostl v ozbrojené etnické srážky mezi etniky Dinků a Nuerů.
