Bratislava - Evropští lídři se podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska na summitu v Bratislavě "dohodli na nápravě minulých chyb".
"Už nikdy nesmíme dopustit nekontrolovatelný tok nelegálních migrantů, jakého jsme byli svědky minulý rok," uvedl například Tusk.
Právě téma migrace vloni Evropskou unii ostře rozdělilo na Východ a Západ. Především pak schválení návrhu na povinné kvóty na přerozdělování migrantů.
Diskuse se ale podle českého premiéra Bohuslava Sobotky od loňského roku velmi posunula a o kvótách se na summitu ani nemluvilo.
Také německá kancléřka Angela Merkelová po setkání uznala, že návrh visegrádské čtyřky ohledně flexibilní solidarity v migrační politice, tedy že někdo přijímá uprchlíky a jiný pomáhá například s ochranou hranic, nebo v uprchlických táborech ve třetích zemích, může být pozitivní začátek pro hledání kompromisů.
Jedním z řešení, které Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko dlouhodobě prosazuje je mimo jiné lepší spolupráce v oblasti ochrany vnějších hranic a na tom se v pátek všichni jednohlasně shodli.
"To, že lidé mají v Evropě pocit ohrožení a jednou z příčin je nekontrolovatelná nelegální migrace přiznaly na schůzce i státy na Západ od nás. To znamená státy, které měly v minulosti tendenci podceňovat bezpečnostní aspekty migrace,“ uvedl po jednání Sobotka.
Neformální summit
Debata na Bratislavském hradě a během plavby po Dunaji byla podle Sobotky dostatečně otevřená a neformální, aby mohli lídři upřímně zhodnotit současnou situaci Evropské unie, která není poznamenaná pouze uprchlickou krizí, ale také rozhodnutím Britů unii opustit.
"Navzdory problémům považujeme všichni Evropskou unii za nejlepší projekt pro Evropu. Jsme přesvědčeni, že se nedá jednoduše hodit zpátečka, ale musíme jít kupředu. Protože prosperita, stabilita a bezpečnost v Evropě se nedá jinak garantovat, jedině prostřednictvím EU," uvedl hostitel summitu, slovenský premiér Robert Fico.
Unie se podle lídrů velmi vzdálila lidem, v Bratislavě proto vypracovali takzvanou cestovní mapu návrhů, které by měly Evropanům unii opět zatraktivnit. Ty pak budou v průběhu příštích měsíců zavádět do praxe.
"Cestovní mapa obsahuje návrhy na zvládnutí nelegální migrace, tedy opatření k posílení vnějších unijních hranic. Je v ní také návrh, který prosazovala Česká republika, a sice propojení databází tak, abychom byli schopni evidovat každého, kdo překračuje vnější schengenské hranice do unie, ale také z unie," vypočítá premiér Sobotka.
Plán obsahuje také návrh na lepší spolupráci tajných služeb v oblasti terorismu nebo urychlené zavedení do praxe nově vzniklé Evropské pohraniční a pobřežní stráže. V prosinci by se pak měli evropští lídři bavit o konkrétním plánu, jak by měla vypadat společná evropská obrana.
Lídři se zabývali i ekonomikou
Kromě bezpečnostních cílů obsahuje takzvaná Bratislavská deklarace, kterou v pátek premiéři a prezidenti přijali, také návrhy v oblasti ekonomiky.
"Jsou tam závazky v oblasti prohloubení vnitřního trhu, digitalizace, prodloužení Junckerova balíčku nebo posílení programů zaměřených na nezaměstnanost mladých,“ uvedl Sobotka. Podle něj jsou to mimo jiné nezbytná opatření ke snižování rozdílů v životní úrovni starých a nových členských států.
"Bratislava je začátek celého procesu. Nadcházející summity mají přinést konkrétní kroky, které jsem zmínil," upozornil v závěrečném prohlášení Donald Tusk. K další neformální otevřené diskusi budou mít lídři příležitost na začátku roku 2017 ve Vallettě na podobném neformálním summitu. Ten uspořádá Malta, která předsednictví v Evropské unii po Slovensku převezme.
"Doufám, že bratislavský summit povede k znovuobnovení důvěry v EU. To se ale stane jen tehdy, když budeme zmíněné návrhy zavádět do praxe a budeme všichni spolupracovat," uvedl Tusk.
