Policii také v tu chvíli zavolal anonym, který ji na bombu upozornil. "Máte třicet minut," řekl.
V areálu, kde se konal koncert pro zhruba 40 tisíc lidí, okamžitě začala evakuace, k výbuchu ale došlo dřív, připomíná britský deník The Guardian. Trubková bomba naplněná hřebíky zabila 44letou ženu a dalších 111 lidí poranila. Nepřímou obětí se stal i kameraman, který spěchal na místo a dostal po cestě infarkt.
Pokud by si třiatřicetiletý Jewell batohu nevšiml a nepovedlo se následně evakuovat 75 až sto lidí, šlo by o nejhorší tragédii v dějinách olympijských her. "Přál jsem si jen to, abychom všechny dostali pryč," řekl poté Jewell. "Soucítím s oběťmi a jejich rodinami. Olympiáda by měla být časem radosti pro celý svět, ale tohle je velmi špatná věc," cituje ho americký deník New York Times.
Tisk už druhý den psal o Jewellovi jako o hrdinovi. Tohle označení mu však vydrželo pouhé tři dny. Po nich byl označen za možného bombového útočníka.
88 dní dlouhá noční můra
Na Jewella ukazovalo hned několik věcí. První byl jeho bývalý kolega z univerzity, kde Jewell kdysi pracoval jako ostraha. Ten řekl vyšetřovatelům z FBI, že často přeháněl a mohl nastražit bombu sám, aby byl pak považován za hrdinu.
Druhou byl profil pachatele vypracovaný FBI: osamělý muž (Jewell žil v té době s matkou), možná posedlý snem stát se policistou. Jewell do něj perfektně spadal.
FBI ho vyšetřovala jako podezřelého, policisté prohledali jeho dům i auto a vyslýchali ho. Nikdy ho ale nezatkli.
Jakmile tato informace unikla do médií, objevil se na přední straně místních novin titulek: "FBI podezřívá 'hlídače-hrdinu', že mohl nastražit bombu". Jewell byl sice na svobodě, zároveň ale pod neustálým dohledem médií i strážců zákona.
Až o tři měsíce později dostali jeho právníci dopis, že vyšetřování bylo ukončeno. "Poprvé vás žádám, abyste na mě otočili své kamery. Po dobu 88 dní jsem prožíval noční můru, 88 dní i moje matka prožívala noční můru," uvedl následně v projevu Jewell. "Média se nezajímala o mé pocity jako lidské bytosti," dodal.
"Tragické bylo, že právě jeho smysl pro povinnost a službu z něj udělal podezřelého," řekl pro New York Times jeden z jeho právníků John R. Martin. "Byl velice hrdý na to, že byl hlídačem, a ironické je, že se stal ukázkovým příkladem křivě obviněného," dodal.
Seriál Aktuálně.cz Bouřlivé olympiády
Olympiády mají být z podstaty nepolitické. Přesto se ve 20. století staly dějištěm protestů, ukázkou moci totalitních režimů nebo místem, kde docházelo k teroristickým útokům. Zřetelně se tu projevovala nejen síla sportovců, ale také nejmocnějších vůdců planety. Deník Aktuálně.cz přinesl sérii textů věnovaných pohnuté historii klání pod pěti kruhy.
Již jsme publikovali:
- Berlín 1936: Když se olympiáda stane zvrácenou reklamou na nacismus
- Melbourne 1956: Rána pěstí spustila bitku, jakou olympiáda nepamatuje
- Mexiko 1968: Nechceme olympiádu, ale revoluci, volali demonstranti
- Mnichov 1972: Sportovci umírali, zatímco se bojovalo o medaile
- Moskva 1980: Bojkotovaná komunistická olympiáda, kvůli hrám vznikl největší hotel světa
- Los Angeles 1984: Město andělů dokázalo vydělat a ukázalo cestu dalším
- Barcelona 1992: Bosenská atletka trénovala ve strachu z ostřelovačů
- Peking 2008: Olympiáda měla otevřít Čínu světu. Stal se opak
Snu stát se policistou se nevzdal
Tím ale všechno pro Richarda Jewella neskončilo, a nejen proto, že skutečný pachatel byl dopaden až o několik let později. Lidé, kteří ho znali z televizních obrazovek a novin, se za ním otáčeli na ulici a děti ho žádaly o autogram. Když po letech pozval jednu ženu na schůzku, druhou už odmítla s tím, že ve skutečnosti píše o jejich setkání článek do časopisu.
"Jsem daleko cyničtější, než jsem býval. Nevěřím už lidem jako dřív. A taky nejsem tak přívětivý," popsal své rozpoložení rok po incidentu.
Ani žádný policejní sbor ho dlouho nechtěl přijmout. "Když nebudu pokračovat ve snaze dosáhnout své vysněné kariéry, pak nechám média a vládu, aby mě porazily. Vzaly mi toho už tolik. Nechci, aby mi vzaly i naději," říkal Jewell.
Nakonec uspěl a stal se policistou v malém městě, oženil se a dostal vyznamenání od guvernéra státu Georgie za záchranu mnoha životů. V roce 2007 se však dozvěděl, že má cukrovku, a o pár měsíců později ve věku 44 let zemřel.
Skutečný útočník Eric Rudolph byl dopaden v roce 2003. Šlo o odborníka na výbušniny, který dřív pracoval v armádě a kromě nastražení bomby na olympijských hrách v Atlantě měl na svědomí i několik dalších útoků - na potratové kliniky nebo klub oblíbený mezi homosexuály. K činům se přiznal a dostal čtyři doživotní tresty.
Video: Trailer k filmu Richard Jewell, který režíroval Clint Eastwood
