Temný olympijský den. V Mnichově umírali sportovci, zatímco se bojovalo o medaile

Martin Novák Martin Novák
20. 6. 2021 18:39
Hry pod vlajkou s pěti kruhy měly v roce 1972 světu představit nové Německo. Demokratické, otevřené a pohostinné - naprostý protiklad obrazu, který přinesla olympiáda pořádaná v roce 1936 totalitním a nenávistným Berlínem.
Masakr na olympiádě v Mnichově v roce 1972. Do olympijské vesnice vtrhli ozbrojení Palestinci | Video: Reuters

V pořadí dvacáté olympiády se zúčastnilo přes 10 500 sportovců, 26. srpna v den zahájení vzlétlo k nebi pět tisíc mírových holubic. Do bavorské metropole se sjelo nevídaných šest tisíc novinářů. Němcům velmi záleželo na tom, aby se hry vydařily a staly se pro celý svět symbolem změn, kterými jejich země prošla. Na tom, že nová německá generace je úplně jiná než ta, která dopustila Adolfa Hitlera a nacismus.

Fotografie jednoho z teroristů, který krátce vyšel 6. září 1972 na balkon v olympijské vesnici.
Fotografie jednoho z teroristů, který krátce vyšel 6. září 1972 na balkon v olympijské vesnici. | Foto: ČTK

"První, co člověk pocítil po příjezdu do Mnichova, bylo bezmezné odhodlání Němců, ať už olympijských představitelů, policistů, novinářů, nebo i široké veřejnosti, zapudit minulost. Zcela nás zachvátil pocit, že tohle je nové Německo. Němci mohutným úsilím působit otevřeně, moderně a nezatíženě minulostí člověka okamžitě strhli. Všude vládla přátelská nálada," uvedl tehdy zpravodaj britské televize ITN Gerald Seymour.

Do Mnichova dorazila také výprava z Izraele. Přijela do země, která připravila o život šest milionů Židů během holokaustu. Běsy minulosti se ale v prvním týdnu her opravdu zdály být zapomenuty. "Bylo nám báječně, panovala výborná atmosféra," vypověděla později izraelská běžkyně přes překážky Ester Rothová.

Vše se změnilo v noci na 5. září 1972. K plotu olympijské vesnice, kde byli sportovci z celého světa ubytováni, se přiblížila skupina osmi mladých mužů ve sportovních kombinézách a s taškami. Vypadali jako sportovci a do komplexu se dostali bez problémů. Součástí německého pojetí maximálně přátelské olympiády bylo i to, že ostraha nikde příliš nehlídala a jen málo policistů mělo zbraň.

Když se muži dostali do budovy na ulici Connollystrasse číslo 31, otevřeli své tašky a vyndali z nich pušky a granáty. Vydali se směrem k pokojům, kde spali členové izraelské výpravy. Měli o tom přehled: vůdce teroristů zvaný Ísa se v olympijské vesnici nechal zaměstnat jako stavební dělník. Další člen skupiny pracoval ve vesnici jako kuchař.

Nesplnitelné požadavky

V půl páté ráno tragédie začala. Teroristé vtrhli do bytů, kde Izraelci spali. První obětí se stal trenér zápasníků Moše Weinberg. Snažil se bránit nožem a jeden z útočníků na něj zblízka vystřelil. Zasáhl ho do hlavy. Druhým mrtvým byl vzpěrač Josef Romano. Vrhl se na jednoho z útočníků a chtěl mu zbraň vyrvat z rukou. Neuspěl, kulka ho trefila do břicha a na místě vykrvácel.

Některým Izraelcům dal možnost utéci jejich kolega Josef Gutfreund, který do Mnichova přicestoval jako rozhodčí řeckořímského zápasu. Svojí obrovitou postavou - měřil 195 centimetrů a vážil 133 kilogramů - zablokoval vstupní dveře. Několik sportovců toho využilo a stačilo uprchnout přes balkony.

Seriál Aktuálně.cz Bouřlivé olympiády

Bouřlivé olympiády

Olympiády mají být z podstaty nepolitické. Přesto se ve 20. století staly dějištěm protestů, ukázkou moci totalitních režimů nebo místem, kde docházelo k teroristickým útokům. Zřetelně se tu projevovala nejen síla sportovců, ale také nejmocnějších vůdců planety. Deník Aktuálně.cz přináší sérii textů věnovaných pohnuté historii klání pod pěti kruhy. V seriálu Bouřlivé olympiády bude postupně každou neděli zveřejňovat příběhy her, které vstoupily do dějin jinak než jenom sportovními výkony.

Již jsme publikovali:

První zpráva, že se něco děje, se objevila ve 4:50. Uklízečka telefonicky upozornila ostrahu, že slyšela výstřely. S rozedněním se rozletěla informace, která byla pro německé organizátory zhmotněním hrozné noční můry. Teroristé zastřelili dva izraelské sportovce a jedenáct dalších drží jako rukojmí. Útok na Židy na německé půdě.

Ozbrojenci shodili dolů z okna své požadavky. Představili se jako palestinská organizace Černé září a vznesli požadavek na propuštění 234 Palestinců vězněných v Izraeli. Pokud se tak nestane, pohrozili, že rukojmí zastřelí.

Začaly velké manévry. Policie ulici Connollystrasse odřízla od okolního světa, s teroristy se pokoušeli vyjednávat policisté, politici a také zástupce Ligy arabských států, Egypťan Madždí Goharí. Podařilo se jim několikrát odsunout časovou lhůtu, kterou ozbrojenci stanovili pro splnění svých požadavků.

Před polednem ale izraelská vláda oznámila Německu, že na výměnu v žádném případě nepřistoupí a požadavky nesplní. Situace byla kritická: zatímco se odehrávalo v části vesnice toto drama, hry pokračovaly a sportovci dál soutěžili o medaile. Mediální pozornost ale přitáhli teroristé.

Příliš málo odstřelovačů

Policisté jim donesli jídlo, ale to si vzali jen rukojmí. Palestinci měli své zásoby, protože se obávali, že potraviny jsou otrávené. To později vypověděl jeden z nich, Džamál Gháší. Večer vůdce teroristů Ísa oznámil, že žádají přepravu na letiště a letadlo, aby s rukojmími odletěli. Kam měli namířeno, dodnes není jasné, v úvahu připadaly Egypt, Libye nebo Alžírsko.

Kolem desáté večer rozdělili rukojmí na skupiny a přesunuli se k vrtulníkům, které je měly přepravit. Když vyšli, němečtí policejní velitelé s hrůzou zjistili, že teroristů je osm. Do té chvíle se domnívali, že jen čtyři nebo pět. Na letišti Fürstenfeldbruck bylo proto připraveno k akci jen pět odstřelovačů.

Vrtulníky přeletěly nad setmělým městem a přistály na malém a téměř nepoužívaném letišti, které se nacházelo nedaleko bývalého koncentračního tábora Dachau. Krutá připomínka dějin.

Po přistání dva teroristé včetně vůdce Ísy vstoupili do letadla Boeing 727, aby zkontrolovali, zda to není léčka. Když vystoupili a vraceli se k vrtulníkům, spustili policejní odstřelovači palbu. Aby zajistili přežití rukojmích, museli rychle - během několika sekund - všech osm teroristů postřílet.

To se nepodařilo. Strhla se divoká přestřelka, která trvala skoro dvě hodiny.

Sedm z osmi teroristů zemřelo, ale spolu s nimi i všech zbývajících devět rukojmích. Jeden z členů Černého září před svou smrtí stačil dovnitř helikoptéry hodit odjištěný granát. Zemřeli i všichni v druhém vrtulníku.

Celosvětový omyl

Akce skončila naprostou tragédií, která však ještě měla pokračovat. Svět s napětím očekával zprávy z Fürstenfeldbrucku, které nepřicházely. Pak se odehrála nepochopitelná událost, kterou popisuje novinář Simon Reeve v knize Jeden den v září, v níž vyzpovídal mnoho účastníků tehdejších vyjednávání i zásahu.

"U hlavní brány letiště, kde se sbíhaly desítky novinářů a zvědavců, kteří odtamtud nemohli nic vidět ani slyšet, předstoupil před shromážděné z nejasných důvodů jakýsi muž s oficiálním olympijským kloboukem na hlavě. Vykřikl, že všechno dobře dopadlo a rukojmí jsou na svobodě," uvádí Reeve ve své knize.

Zpráva se rychle rozšířila a uvěřili jí nejen novináři, ale i policisté a politici. "Jsem velice rád, že podle našich dosavadních zjištění policejní zásah skončil úspěšně," řekl v televizi Conrad Ahlers, mluvčí německého kancléře Willyho Brandta.

Agentura Reuters oznámila v půl dvanácté večer velkými písmeny: VŠICHNI IZRAELŠTÍ RUKOJMÍ BYLI OSVOBOZENI. Uvěřila tomu také izraelská vláda a deník Jerusalem Post vyšel druhý den ráno s titulkem "Rukojmí v Mnichově jsou na svobodě. Němci políčili na Araby na vojenském letišti".

Pravda vyšla najevo až ve tři hodiny v noci, když se vrátili do olympijské vesnice představitelé německé policie a izraelští specialisté, kteří byli v Mnichově na svoji žádost přítomni. Ve 3:17 vydala agentura Reuters opravnou zprávu: VŠICHNI IZRAELŠTÍ RUKOJMÍ ZAJATÍ ARABSKÝMI OZBROJENCI ZABITI.

Druhý den ráno se konala na olympijském stadiónu tryzna za zavražděné sportovce, ale Mezinárodní olympijský výbor rozhodl, že hry budou pokračovat. Ze stínu tragédie na Connollystrasse a na letišti Fürstenfeldbruck ale nikdy nevystoupily. Když se dnes řekne Mnichov 1972, většina lidí si vybaví spíše krveprolití než výkony sportovců.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy