Nechceme olympiádu, ale revoluci! V Mexiku se střílelo do lidí, hry to nezastavilo

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
13. 6. 2021 18:40
Konec 60. let minulého století byl bouřlivý v řadě zemí. Ve Francii studenti obsadili univerzity, v USA se pochodovalo za práva Afroameričanů a do Prahy přijely sovětské tanky. Nepokoje se nevyhnuly ani Mexiku. V říjnu 1968 tam ale začínala vůbec první olympiáda v Latinské Americe a mexická vláda byla ochotna udělat cokoliv, aby proběhla klidně.

Začátek roku 1968 byl v Mexiku optimistický. Radost z toho, že země bude moci pořádat olympijské hry, byla hmatatelná. "Mexiko zažívalo období nadšení a oslav. Země se připravovala ukázat ze sebe to nejlepší zbytku světa," vzpomínal jeden ze studentských vůdců Raúl Alvarez Garín.

To ale dlouho nevydrželo. Mezi vládou prezidenta Gustava Díaze Ordaze a studenty postupně rostlo napětí. Prodemokraticky smýšlejícím organizacím, které se sdružovaly hlavně pod univerzitami, se nelíbila policejní brutalita ani soustavné potlačování disentu.

Červenec tak proběhl ve znamení násilných střetů mezi policií a mladými protestujícími, kteří požadovali změnu systému. V srpnu a září se stovky tisíc prodemokratických aktivistů účastnily pochodů na náměstí před prezidentským palácem v Mexico City.

Prezident Ordaz se začal bát, že by protesty mohly narušit klidný průběh letních olympijských her, které začínaly 14. října. Prvního září proto v proslovu varoval, že pokud se situace nezklidní, bude připraven udělat "vše, co je třeba". Na požadavky na propuštění politických vězňů nebo změny v policii nijak nereagoval.

Masakr v Tlatelolcu

Druhého října se prezidentova hrozba naplnila. Na deštěm zmáčeném náměstí v Tlatelolcu se sešlo okolo 10 tisíc lidí, aby si poslechli proslovy studentů, namířené proti prezidentovi a policii. Mimo jiné zazněl i pokřik "Nechceme olympiádu, chceme revoluci!".

Ke konci akce ale nad náměstí najednou přiletěly dva vrtulníky, které vyslaly zelený a červený paprsek do davu. Začala střelba.

Podle tehdejších oficiálních dat mexické vlády zemřelo 26 lidí. Podle dat amerických tajných služeb jich zemřelo nejméně 44. Očití svědci ale hovoří o stovkách těl a odhady se tak pohybují i okolo 300 až 400 mrtvých. Stovky dalších lidí byly zraněny a přes 1300 lidí pozatýkáno.

Seriál Aktuálně.cz Bouřlivé olympiády

Bouřlivé olympiády
Foto: Aktuálně.cz

Olympiády mají být z podstaty nepolitické. Přesto se ve 20. století staly dějištěm protestů, ukázkou moci totalitních režimů nebo místem, kde docházelo k teroristickým útokům. Zřetelně se tu projevovala nejen síla sportovců, ale také nejmocnějších vůdců planety. Deník Aktuálně.cz přináší sérii textů věnovaných pohnuté historii klání pod pěti kruhy. V seriálu Bouřlivé olympiády bude postupně každou neděli zveřejňovat příběhy her, které vstoupily do dějin jinak než jenom sportovními výkony.

Již jsme publikovali:

Právě jejich výpovědi se podařilo posbírat novinářce Eleně Poniatowské. Její líčení událostí sepsané v knize "Masakr v Tlatelolcu" odpovídá i o desítky let později zveřejněným tajným informacím.

"Jednotlivé obrazy v mé mysli jsou šokující: ženy s rozstříleným trupem od kulometné palby, děti se zničenými hlavami od rychle letících kulek, nevinní kolemjdoucí zastřeleni, studenti, policisté a vojáci mrtví a zranění… Možná nejvíce překvapivý aspekt byl obrovský počet zakrvavených bot, které se tam válely jako němí svědci zmizení svých majitelů," popsal své vzpomínky José Luis Mejías.

Vláda tvrdila, že střelbu vyprovokovali protestující. Dokumenty odtajněné po pádu tamního režimu ale ukazují, že v davu byli nastrčení tajní agenti, policisté a vojáci v civilním oblečení známí jako Olympijský batalion, kteří měli na starosti zabezpečení her. Identifikovali se bílými rukavicemi nebo šátky, aby se sami nestali oběťmi střelby.

Do akce byla navíc zapojená i americká vláda, která té mexické poskytla vojenská rádia, zbraně, munici i materiál pro výcvik na potlačení nepokojů.

Black Power

Olympiáda přesto o dva týdny později začala, jako by se nic nestalo. Se slavnostním nástupem a poděkováním za nádherné přivítání.

Politické dění 60. let se ale zrcadlilo i v průběhu her. Došlo na nich k vůbec nejznámější politické demonstraci v historii olympiád. Američtí atleti Tommie Smith a John Carlos zdvihli během americké hymny na stupních vítězů ruku v černé rukavici zaťatou v pěst.

Chtěli tak upozornit na diskriminaci Afroameričanů v USA a ukázat podporu hnutí Black Power. Rozhořčení organizátoři následně oba atlety z her vyloučili s tím, že politika na nich nemá místo. V USA je kritizovala média i část veřejnosti.

Američtí atleti Tommie Smith a John Carlos zdvihli ruku v černé rukavici zaťatou v pěst, aby ukázali podporu boje proti rasismu.
Američtí atleti Tommie Smith a John Carlos zdvihli ruku v černé rukavici zaťatou v pěst, aby ukázali podporu boje proti rasismu. | Foto: Profimedia.cz

Oba atlety podpořil i australský běžec Peter Norman, který v závodě na 200 metrů skončil druhý a stál s nimi na stupni vítězů. Na sobě měl připíchnutý odznak Olympijského projektu pro lidská práva. Za tento čin byl australským olympijským výborem napomenut a na další olympiádu už se nepodíval, ačkoliv s předstihem splnil čas potřebný ke kvalifikaci.

Dozvuk tu měla i okupace Československa sovětskou armádou. Gymnastka Věra Čáslavská při předávání medailí za kladinu sklonila hlavu při sovětské hymně, když velmi sporně vyhrála Natalja Kučinská. Stejné gesto zopakovala i po disciplíně prostná, kde rozhodčí výhru Čáslavské změnili v remízu se sovětskou gymnastkou Larisou Petrikovou.

Zatímco mnoho lidí Čáslavské za její gesto tleskalo, komunistický režim ji po návratu potrestal. Několik let nesměla sportovat ani vycestovat do zahraničí.

Video: Věra Čáslavská o protestu proti invazi: Při sovětské hymně jsem ignorovala jejich vlajku

Video: Paměť národa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 4 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy