Olympiáda měla otevřít Čínu světu, lidé se těšili na více svobody. Stal se ale opak

Jana Václavíková Jana Václavíková
18. 7. 2021 17:34
Heslem letní olympiády v Pekingu v roce 2008 bylo "Jeden svět, jeden sen". Tato slova, stejně jako uvolnění restrikcí ve společnosti, slibovala liberalizaci země řízené vládou jedné strany. Stal se ale úplný opak.
Vyvěšování čínské vlajky při zahájení olympiády v Pekingu.
Vyvěšování čínské vlajky při zahájení olympiády v Pekingu. | Foto: Reuters

Když bylo čínskému hlavnímu městu Peking v roce 2001 přiděleno pořádání letních olympijských her, jednalo se o velkou věc. Bylo to poprvé, co mělo k takto velké události v zemi dojít. Také se měla olympiáda teprve potřetí konat v jedné ze zemí východní Asie (japonské Tokio hostilo hry v roce 1968 a jihokorejský Soul v roce 1988).

Peking proto musel v následujících sedmi letech projít proměnou, která by z něj udělala moderní město. Vzniklo dvanáct nových sportovišť a hojně se investovalo do dopravy - vznikly nové linky metra, přibyl letištní terminál a rychlovlaky.

S utracenými 43 miliardami dolarů, což je v přepočtu téměř 932 miliard korun, šlo tehdy o nejdražší olympijské hry. V době, kdy se Západ potýkal s finanční krizí, která Čínu příliš nezasáhla. Dodnes zůstávají druhými nejdražšími hrami v historii. 

Zahajovací ceremoniál se konal 8. 8. 2008 ve 20:08, aby se zdůraznilo číslo, které Číňané považují za šťastné. Jeho režie se ujal čínský režisér Čang I-mou, držitel řady mezinárodních filmových cen, který o pár let později natočil například Velkou čínskou zeď s americkým hercem Mattem Damonem a ve svých snímcích se zaměřuje na významné okamžiky z historie země.

Čína mohla slavit, zahraniční média informovala o ceremoniálu jako o dosud nejlepším. Například britský deník The Guardian napsal, že "předčil všechny své předchůdce v počtu (účinkujících), barvě, hlasitosti i nákladech a ukázal světu, že nová Čína chce, aby byla cítit její přítomnost".

Podobně mluvil i známý novinář Andrew Gilligan, současný poradce britského premiéra. "Před čtyřmi miliardami televizních diváků to byl pro Čínu nejšťastnější moment za tisíc let. Je to také začátek něčeho většího než jen olympijských her. Je to, nebo to přinejmenším má být, začátek nové éry čínské velikosti, která je sledována a nepřímo schválena velkým množstvím lídrů planety," řekl tehdy agentuře Reuters

Demokratizace Číny před hrami

Olympiádu ale provázely i protesty. Po bojkotu her v Číně volali kvůli dlouhodobému porušování lidských práv různé mezinárodní organizace a jednotlivci.

Apel ještě zesílil, když na mnichy v Tibetu, kteří si v březnu 2008 připomínali 49. výročí obsazení území a útěk jejich duchovního vůdce dalajlamy do Indie, zaútočila čínská armáda. Spustila tím několikadenní nepokoje v oblasti, které si vyžádaly oběti na životech. Přesné číslo není známé, protože na místo nesměli zahraniční novináři. Oficiální data mluví o dvaadvaceti obětech, lidskoprávní organizace o více než 140, píše americká stanice CNN

Zároveň se už tehdy mluvilo o potlačování náboženských svobod etnické menšiny Ujgurů v provincii Sin-ťiang nebo o smogu zahalujícím hlavní čínské město, který by mohl poškodit zdraví nejlepších sportovců planety. Cestu s olympijskou pochodní proto provázely protesty a snahy ji uhasit. 

Mezinárodní olympijský výbor, stejně jako někteří politici, ale čínské pořadatelství schvaloval, protože se domníval, že dojde k demokratizaci a liberalizaci země, uvádí německá stanice Deutsche Welle. Podobné dopady her vedly k politickým a sociálním změnám v Japonsku a Jižní Koreji.  

Napovídalo tomu i chování čínské komunistické strany před olympijskými hrami. Partaj v čele s Chu Ťin-tchaoem slíbila, že po skončení sportovního svátku představí politické a ekonomické změny. Došlo k uvolnění přístupu na internet a na zahraniční webové stránky, vznikla také místa, kde mohli lidé demonstrovat. Ale jen dočasně.

"Mysleli jsme, že je to začátek nové cesty. Měli jsme spoustu očekávání," popsal pak zahraniční korespondent z Číny Johnny Erling. "Očekával jsem, že budu mít více svobody v mých novinářských aktivitách, které byly jinak přísně kontrolované a regulované vládou. Během olympiády nám úřady dovolily volně informovat. Všichni jsme byli nadšení," cituje ho německá stanice. 

Seriál Aktuálně.cz Bouřlivé olympiády

Bouřlivé olympiády

Olympiády mají být z podstaty nepolitické. Přesto se ve 20. století staly dějištěm protestů, ukázkou moci totalitních režimů nebo místem, kde docházelo k teroristickým útokům. Zřetelně se tu projevovala nejen síla sportovců, ale také nejmocnějších vůdců planety. Deník Aktuálně.cz přináší sérii textů věnovaných pohnuté historii klání pod pěti kruhy. V seriálu Bouřlivé olympiády bude postupně každou neděli zveřejňovat příběhy her, které vstoupily do dějin jinak než jenom sportovními výkony.

Již jsme publikovali:

Nejlepší politický systém na světě

Po skončení olympiády, na které svět obdivoval vítěznou řadu plavce Michaela Phelpse a z níž si čeští sportovci odvezli šest medailí, včetně tří zlatých, se však vyhlídky svobodnější Číny zhroutily. Vláda se vrátila k blokování zahraničních webů a zpravodajských serverů a znemožnila přístup na větší množství z nich, zhoršila se i svoboda novinářů. Zároveň se změnil postoj Číny ke zbytku světa.

"Před rokem 2008 na sebe Čína na mezinárodním poli nepřitahovala příliš pozornosti. Také slíbila Číňanům, že budou mít víc práv a demokracie. Po olympiádě ale úřady úplně změnily tón. Řekly, že se od Západu už nemají co učit a že čínský politický systém je lepší než jakýkoliv jiný na světě," uvádí čínský politický komentátor Čchang Pching. "Před rokem 2008 byla v Číně oblíbená fráze 'spojování se světem'. Po roce 2008 z čínských státních médií zmizela. Nové sdělení bylo: Teď by měl svět následovat nás," vysvětluje.

"Před olympiádou v Pekingu trpěla Čína komplexem méněcennosti. Ale po hrách získala sebevědomí, které se vyvinulo až v přehnané," souhlasí i sinolog Bernhard Bartsch.

Video: Peking se raduje. Po letní olympiádě uspořádá i tu zimní

Čínský Peking se stane prvním olympijským městem v historii, které uspořádá letní i zimní olympijské hry. Po letních hrách 2008 bylo stejné město vybráno i pro uspořádání zimních her v roce 2022. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Ondra a Adamovská jsou mistry republiky v boulderingu

Olympionik Adam Ondra a Eliška Adamovská vyhráli mistrovství republiky v boulderingu. Oba favorizovaní sportovní lezci ve finále šampionátu ve Slaném pokořili jako jediní všechny čtyři cesty.

Za bývalým mistrem světa v boulderingu i v lezení na obtížnost Ondrou, který v Tokiu nenaplnil medailové ambice a v olympijském finále skončil šestý, skončil hlavní soupeř Martin Stráník. Ten měl "topy" tři. Bronz získal Štěpán Volf.

Adamovská, jež v červenci vyhrála v Brianconu závod Světového poháru v obtížnosti, dnes ve Slaném zvítězila před Michaelou Smetanovou a Markétou Janošovou.

Další zprávy