Olympiáda ve stínu války. Bosenská atletka trénovala ve strachu z ostřelovačů

Helena Truchlá Helena Truchlá
11. 7. 2021 14:19
Zatímco jinde ve světě se sportovci na olympijské hry připravují za plného soustředění a s veškerým možným úsilím, bosenská běžkyně Mirsada Burićová trénovala za zvuků sirén ohlašujících letecké nálety, vybuchujících granátů a ve strachu z ostřelovačů. "Bývám v ty okamžiky na ulici jediná, takže je jednodušší běžet," popsala Burićová svůj trénink v Sarajevu.

Mladá běžkyně se v roce 1992 připravovala na start na olympiádě ve španělské Barceloně. Hry provázela radostná atmosféra: byly první od konce studené války a po dvou desítkách let je nikdo nebojkotoval. Nejvíc medailí získal silný "Sjednocený tým" bývalých států Sovětského svazu a své atlety znovu společně vyslalo i západní a východní Německo.

Jednu vadu ale klání mělo. Zatímco západ Evropy žil sportem, Jugoslávii rozervala krvavá občanská válka. Hry tak byly premiérou pro atlety národních týmů Chorvatska, Slovinska a Bosny a Hercegoviny, za kterou nastoupila i Burićová. Tyto tři nástupnické státy někdejší Jugoslávie se osamostatnily jen pár měsíců před začátkem olympiády.

Zbytek někdejší socialistické federace, dnešní Srbsko, Kosovo a Černá Hora, naopak závodit pod vlastní vlajkou nesměl vůbec. Důvodem byly sankce a embargo Organizace spojených národů (OSN) uvalené na zbytek Jugoslávie. Jejich cílem bylo přesvědčit srbské nacionalistické vedení, aby ukončilo krvavé boje hlavně na území Bosny. 

"Během náletů se cítím silnější. Slyším lidi, jak mi fandí ze sklepních oken. Běh se stal mojí osobní formou odporu proti těm, kteří na nás střílí," popsala Burićová svoje pocity před olympiádou. Předtím, než se jí podařilo do Barcelony vůbec odjet, strávila 13 dní v zajateckém táboře. Většina mužského obyvatelstva v něm našla smrt, včetně jejího bratra. "Tělo našli v masovém hrobu až po čtyřech letech," vzpomíná sportovkyně. Tehdy jí bylo 22 let. 

Nedostatek jídla i vody

Olympijské hry by přitom měly být obdobím, po které boje a vojenské operace ustanou. Pro Balkán v první polovině 90. let to ale neplatilo. Zatímco bosenské Sarajevo v zimě roku 1984 samo olympiádu hostilo, o pouhých osm let později ho obléhala jugoslávská armáda. 

Srbští ostřelovači zabili řadu civilistů včetně žen a dětí, další trpěli nedostatkem potravin i vody. Podpořit zásobování měl letecký most organizovaný OSN. Díky tomu se na střežené sarajevské letiště dařilo dopravovat i léky a jiné zboží běžné potřeby.

Seriál Aktuálně.cz Bouřlivé olympiády

Bouřlivé olympiády
Foto: Aktuálně.cz

Olympiády mají být z podstaty nepolitické. Přesto se ve 20. století staly dějištěm protestů, ukázkou moci totalitních režimů nebo místem, kde docházelo k teroristickým útokům. Zřetelně se tu projevovala nejen síla sportovců, ale také nejmocnějších vůdců planety. Deník Aktuálně.cz přináší sérii textů věnovaných pohnuté historii klání pod pěti kruhy. V seriálu Bouřlivé olympiády bude postupně každou neděli zveřejňovat příběhy her, které vstoupily do dějin jinak než jenom sportovními výkony.

Již jsme publikovali:

Násilnosti se tou dobou odehrávaly i jinde v Bosně. V zajateckých táborech byly civilisté drženi v nelidských podmínkách a mučeni. Odhaduje se, že bylo znásilněno až několik desítek tisíc bosenských žen. A poslední ozvěny války v olympijském červenci roku 1992 zaznívaly i z okolí chorvatského Dubrovníku, který rovněž obléhaly jugoslávské jednotky.

Individuální olympijští účastníci

Podle poválečné zprávy OSN se při občanské válce zločinů proti lidskosti dopustily všechny zúčastněné strany - srbská, bosenská i chorvatská. Za 90 procent krutostí na území Bosny, kde byl konflikt úplně nejhorší, ale zodpovídali právě Srbové z tehdejší Svazové republiky Jugoslávie. V rámci rozsáhlých sankcí jim tak bylo mimo jiné zapovězeno nastoupit pod národní vlajkou v jakékoliv mezinárodní sportovní soutěži.

Zákaz, zakotvený v odstavci 8b rezoluce číslo 857 OSN, se snažil na poslední chvíli zvrátit tehdejší francouzský prezident François Mitterrand, jehož země o sankcích v rámci Rady bezpečnosti spolurozhodovala. Nakonec ale ustoupil, výměnou za to, že OSN ve své rezoluci zdůraznila, že Srbové nejsou "jedinou zemí zodpovědnou za krizi na Balkáně", informoval tehdy list New York Times.

Srbští a černohorští sportovci díky dohodě na poslední chvíli nakonec přece jen startovat směli - jako "individuální olympijští účastníci". Závodili pod vlajkou s pěti barevnými kruhy, podobně jako za doping trestaní ruští atleti v roce 2018. Medaili si z Barcelony odvezli tři srbští reprezentanti, všichni za střelecké disciplíny. Úspěch zaznamenali i Chorvaté, z jejichž řad se před rozpadem Jugoslávie rekrutovala řada špičkových sportovců. V Barceloně získali basketbalové stříbro - porazit je dokázal jenom legendární americký "Dream Team" v čele s Michaelem Jordanem. 

Srbští basketbalisté i další hráči týmových sportů měli smůlu. "Jednoduše to není fér," komentoval tehdejší verdikt Vlade Divac, bělehradský basketbalista a stříbrný hráč z předchozí olympiády v jihokorejském Soulu. "Nejsme politici a válečníci. Jsme jenom sportovci a sport by se neměl míchat s politikou," citoval ho list New York Times. 

K tomu ale - jako už tolikrát v olympijských dějinách - přesto došlo. Protijugoslávské sportovní sankce nakonec trvaly skoro stejně dlouho jako samotná válka. Jugoslávie se tak na olympiády vrátila až v Atlantě roku 1996. 

Organizátoři a účastníci her v Barceloně, stejně jako druhé "válečné" olympiády v roce 1994 v norském Lillehammeru, pak opakovaně projevovali solidaritu s utrpením lidí v Bosně, do oblasti vyslali i humanitární pomoc. Po skončení války v roce 1995 přispěli na obnovu kdysi olympijského města Sarajeva a v jeho prospěch se svých odměn vzdali i někteří ocenění sportovci. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

USK Praha porazilo s navrátivšími Američankami Szekszárd 83:56

Basketbalistky USK Praha zvítězily v domácím utkání 3. kola Evropské ligy nad maďarským Szekszárdem jednoznačně 83:56 a získaly druhou výhru v tomto ročníku prestižní soutěže.

Nejlepší střelkyní českých mistryň byla s 18 body navrátivší se americká pivotka Brionna Jonesová, její krajanka Alyssa Thomasová pak se 14 body a 10 doskoky zaznamenala double double. Hostům nestačilo ani 15 bodů Zaly Friškovecové a prohrály v Eurolize i třetí zápas.

V dalším utkání skupiny A zavítá pražský celek na hřiště úřadujícího šampiona Jekatěrinburgu. Tam sehraje duel 27. října.

Aktualizováno před 5 hodinami

Požár v budově spalovny v Malešicích se podařilo uhasit, škoda dosáhne stovek milionů

V jedné z budov spalovny v pražských Malešicích ve středu odpoledne hořela technologie, požár způsobil podle odhadu škodu za stovky milionů korun. Příčinu ohně určí vyšetřování. Sdělil to mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Mluvčí Pražských služeb Radim Mana řekl, že spalovna je mimo provoz a minimálně ve čtvrtek to tak zůstane, odpad bude převážen jinam. Potvrdil i odhad škody.

"Ve spalovně došlo k požáru odstavené technologie na čištění spalin v pětipatrové technologické budově o rozměru 30 krát 40 metrů, která procházela rekonstrukcí technologií. S ohledem na počet jednotek byl vyhlášen třetí stupeň poplachu," uvedl Kavka. Zasahovalo deset profesionálních a devět dobrovolných jednotek, používaly také výškovou techniku. Na další budovy se oheň nerozšířil.

Černý kouř byl vidět z velké dálky. Chemická služba podle Kavky měřila zplodiny ohně v několika zasažených částech Prahy, například v Dolních Počernicích, Satalicích, Vinoři, Kyjích a na Černém Mostě, překročení norem ale nezjistila. "Po dobu zásahu byl však ve zmíněných oblastech cítit zápach po požáru a obyvatelům bylo doporučeno nevětrat," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Pokrok v kauze Pandora Papers. Úřad zjišťuje, jestli Babiš nespáchal přestupek zamlčením majetku

Černošický městský úřad zjišťuje, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v takzvané kauze Pandora Papers. Úředníci požádali o součinnost ministerstvo spravedlnosti, uvedl ve středu web iROZHLAS.cz. Babiš už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního.

Kauza Pandora Papers se zabývá děním kolem společností v daňových rájích. Podle mezinárodního novinářského týmu poslal premiér Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Podle zákona o střetu zájmů je přitom neúplné oznámení majetku veřejného funkcionáře přestupek, za který hrozí pokuta do výše 50 000 korun, informoval iROZHLAS.cz.

Černošický úřad proto oslovil ministerstvo spravedlnosti, které vidí v tomto případě jako takzvaný evidenční orgán. Ministerstvo by podle úřadu mělo mít možnost získat dokumenty, zda premiér vlastnil nebo vlastní nemovitosti nebo firmy v zahraničí, případně v jakém období je vlastnil.

"Následně by ministerstvo mělo posoudit, zda tyto nemovitosti nebo firmy uvedl v oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů a pokud nikoli, mělo by tuto informaci jako podezření z přestupku oznámit úřadu příslušné obce s rozšířenou působností," uvedl úřad na webu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy