Mariupol, který se kvůli zničující ruské blokádě stal jedním ze symbolů invazivní války Kremlu, se také plní hroby svých obyvatel, kteří devastující útoky z jara roku 2022 nepřežili. O tom, jaký je skutečný počet obětí, zatím svět neví, a pokud se Ukrajincům nepodaří město získat zpět, možná že se to ani nikdy nedozví.
Šéf Mariupol TV a ukrajinský dobrovolník Mikola Osičenko pro regionální stanici Dnipro.tv uvedl, že podle důvěrných informací mariupolské márnice Illičivskij evidují 87 000 mrtvých během ruského obléhání tohoto přímořského města. Číslo podle něj není konečné, protože další databáze pravděpodobně existují v jiných márnicích. Navíc ruský plán přijatý v červenci označuje výstavbu nového hřbitova za prioritu.
Kolik je doopravdy mrtvých?
Mluvit o počtu obětí je ale nesmírně složité už proto, že mrtvé pohřbívali provizorně, pak je postupně exhumovali a znovu pochovali. "Teoreticky by čísla měla mít okupační správa, otázka je, jestli by to někdo mohl prozradit i Osičenkovi. Nicméně před válkou měl Mariupol necelého půl milionu obyvatel. Pokud bychom uvažovali o počtu obětí kolem 100 tisíc, znamenalo by to smrt každého pátého. To i na základě příběhů těch lidí, které jsem v Mariupolu poznal a s nimiž jsem zůstal v kontaktu, nepovažuji za pravděpodobné," tvrdí Ondřej Soukup, který se v Hospodářských novinách specializuje na Rusko a postsovětský prostor.
Americký deník The Wall Street Journal napsal na začátku září, že nejméně dvě třetiny z 450 000 obyvatel Mariupolu uprchly během bitvy a po ní. "Při obléhání Mariupolu mohlo zemřít minimálně 22 000 lidí," tvrdí WSJ. Oficiální statistiky OSN jsou ještě nižší a pohybují se v řádu tisíců. "Odhadujeme, že od 24. února zemřely v Mariupolu tisíce civilistů, ale je to opět v rozsahu, který ještě není plně zdokumentován," poznamenala v květnu ještě v době bojů vedoucí mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině Matilda Bognerová.
"Bez komentáře"
Jak je situace nejasná, dokumentuje reakce zástupců OSN v Česku či humanitární organizace Člověk v tísni, která na Ukrajině pomáhá. Nechali otázku na počet obětí či situaci v samotném městě bez odpovědi s odůvodněním, že jim chybí dostatek informací a faktů. Boje o Mariupol začaly 24. února a pokračovaly až do konce května, kdy se poslední ukrajinští obránci v ocelárně Azovstal vzdali Rusům.
Většina obléhaného města byla Putinovými invazními silami zničena. Rusko se nyní snaží dokázat, že umí zlepšit materiální blahobyt obyvatel a obnoví jakousi normalitu. Naráží ale na skutečnost, že podle odhadů OSN bylo v bitvě o město poškozeno nebo zničeno až 90 procent obytných budov. "Náprava škod bude stát nejméně 14 miliard dolarů," tvrdí podle deníku WSJ ukrajinští představitelé.
Exilový starosta Mariupolu Vadim Bojčenko mluví o tom, že pro základní obnovu infrastruktury budou potřeba tři roky a dalších deset let, aby město fungovalo jako před invazí. "Zásadním problémem je zničení obou oceláren, na jejichž chodu se nějak podílela téměř polovina obyvatel města," říká Soukup. Osud ocelárny Azovstal s Iljičovým metalurgickým závodem je nejasný. Ruský územní plán stanoví několik možností, včetně přeměny Azovstalu na rekreační zařízení s muzeem a památníkem, který bude věnován ruskému vítězství.
Potěmkinův Mariupol
V některých částech města už začali ruští dodavatelé bourat zničené budovy a montovat modulární obytné domy. Pokračují snahy o obnovení dodávek elektřiny a dalších základních služeb, zatímco ruští ženisté odstraňují miny. Ruskem dosazený starosta Mariupolu slíbil, že vodovod bude opraven do konce července, ale mnoho obyvatel stále sbírá vodu ze studní nebo kaluží. Místní exiloví představitelé opakovaně varovali před vypuknutím epidemie cholery.
Ve městě, které bylo před únorem 2022 jedním z nejrychleji se rozvíjejících na Ukrajině, byla srpnová instalace semaforu prezentována jako velký úspěch, píše The Wall Street Journal. "Nenecháme nikoho, včetně našich nepřátel, pochybovat o tom, že zde vznikne nádherné ruské letovisko," řekl podle agentury TASS nový starosta Kosťantyn Ivaščenko, který byl šéfem průmyslového závodu Azovmaš.
"Budovali jsme jiné, lepší město"
Mariupol byl vždy národnostně smíšeným městem, ve kterém žila i silná řecká komunita. V roce 2014 větší část obyvatel stranila proruským separatistům. "Mimo jiné proto, že doufali, že anexe bude stejná jako u Krymu. Tedy bez konfliktu a s tím, že místní se dočkají ruských penzí," popisuje Ondřej Soukup z HN. Když ale zjistili, že tomu tak nebude, tak jejich podpora výrazně poklesla.
K výraznému ochlazení proruských nálad došlo také poté, kdy separatisté s podporou Rusů ostřelovali v lednu 2015 sídliště Vostočnyj, kde zahynuly desítky lidí. "V roce 2022 měly proruské síly už výrazně menší podporu. Také proto, že v Mariupolu žilo hodně lidí, kteří odjeli z Doněcku a dobře věděli, jak se žije na území, které ovládají separatisté," dodává Soukup.
"Budovali jsme jiný svět, lepší svět - evropské město. Oni nám to záviděli," říká podle deníku WSJ exilový starosta Mariupolu Vadim Bojčenko. Podle něho někteří, kteří Rusko podporovali, jeho současnou nadvládu uvítali. "Připravovali se na to celých těch osm let. Je to jejich pomsta," řekl Bojčenko.
