Před staronovou administrativou prezidenta George Bushe stálo hned několik problémů. Jedním z nejviditelnějších byly pošramocené vztahy s Evropou.
Tajná vězení ničí urovnání s Evropou
Názory transatlantických patnerů se liší v otázkách Iráku, role Organizace spojených národů, v postoji ke globálnímu oteplování či fungování Mezinárodního trestního tribunálu. Cílem americké administrativy bylo evropské spojence uklidnit a zlepšit vztahy narušené iráckou invazí. Koncem roku medializované informace o existenci tajných věznic ve východní Evropě, přeletů CIA a mučení vězňů však celoroční snahu podkopaly.
PŘEČTĚTE SI: Riceová uklidňovala. Uspěla jen zčásti
Ministryně zahraničí Condoleezza Riceová při prosincové cestě Evropou jakékoliv zprávy o mučení a tajných věznicích popřela, Evropa přesto žádá prošetření. Evropský parlament odsouhlasil zahájení vlastního vyšetřování existence tajných zadržovacích center a převozu vězňů.
Jakou roli sehrálo v kauze tajných věznic CIA Česko, NAJDETE ZDE.
Při příležitosti šedesátých oslav konce 2. světové války, George Bush vůbec poprvé přiznal, že za rozdělení Evropy po druhé světové válce nesou část odpovědnosti USA.
Z Iráku se stáhne část vojáků
"Spojené státy nemají v Iráku jasnou strategii." Těmito slovy útočí kritici na amerického prezidenta George Bushe. Bílý dům proto v listopadu zveřejnil dokument, podle něhož bude příští rok omezen počet vojáků v Iráku.
Nejlepší výroky amerického prezidenta NAJDETE ZDE
Podle posledního prohlášení ministra obrany Donalda Rumsfelda se jejich počet sníží až o devět tisíc. Spojené státy tak zereagovaly na úspěšný průběh prosincových voleb do iráckého parlamentu. Ty po lednových volbách do prozatímního parlamentu a říjnovém referendu o ústavě formálně ukončily politickou transformaci Iráku po svržení režimu Saddáma Husajna.
Bush žádá Američany o trpělivost ČTĚTE ZDE.
V současné době se v Iráku zdržuje až 160 tisíc amerických vojáků. Od začátku invaze jich zemřelo více než 2100. George Bush také proto připustil, že vývoj v Iráku nepostupuje tak hladce, jak očekával. Přiznal, že od americké invaze v březnu 2003 zahynulo 30 000 tamních civilistů.
Pozadí války v Iráku vyplouvá na povrch NAJDETE ZDE
Mír na Blízkém východě v nedohlednu
Palestinský vůdce Mahmúd Abbás je pro Američany mnohem přijatelnějším partnerem než jeho předchůdce Jásir Arafat. Přesto prezident Bush i ministryně zahraničí Riceová vidí dosažení míru na Blízkém východě a vytvoření palestinského státu jako v tuto chvíli nedosažitelný cíl.
Condoleezza Riceová sice vyzvala Izrael a palestinskou samosprávu, aby se chopily příležitosti, která nastala po odchodu izraelských jednotek z pásma Gazy a části území západně od Jordánu. Současně však považuje šance na průlom v mírovém procesu na Blízkém východě za mizivé. Tentokrát je důvodem politická krize v Izraeli. Vládní koalice se rozpadla a zemi čekají v nadcházejícím roce předčasné volby.
PŘEČTĚTE SI: Riceová ohlásila klíčovou dohodu
Americký prezident George Bush při říjnovém setkání s paletinskými představiteli přiznal, že před vypršením svého funkčního období už patrně nedosáhne deklarovaného cíle - vytvoření palestinského státu.
Výhrůžky na lince Washington - Teherán
Američané považují íránský jaderný program za hrozbu regionu a trvají na tom, že nehodlají Íránu tolerovat vývoj jaderných zbraní. Americký zástupce se při prosincovém jednání Mezinárodní organizace pro atomovou energii nechal slyšet, že Írán má ještě dostat čas na rozptýlení obav mezinárodní veřejnosti, zároveň však vyslovil přesvědčení, že "záležitost bude dříve či později, tak či onak Radě bezpečnosti předložena" a sankce Teherán neminou.
Íránský prezident Ahmadínedžád ale již krátce po svém zvolení pohrozil, že pokud bude otázka íránských jaderných aktivit předložena Radě bezpečnosti OSN, mohla by jeho země reagovat pozastavením prodeje ropy nebo omezením inspekcí svých jaderných zařízení.
Trpělivost s Íránem je u konce ČTĚTE ZDE
Jaderný program obnovil Írán přes dlouhá jednání s Evropskou unií v srpnu.
Prezident Bush už začátkem roku nevyloučil, že Washington přistoupí k vojenským úderům, aby tento program zastavil.
Chávezova výzva
Spojené státy se snaží přesvědčit státy Latinské Ameriky a Karibiku, aby spolupracovaly při obraně demokracie, pokud je ohrožena. Obávají se především situace v Bolívii, Ekvádoru a Haiti, kde demokratické systémy nemají pevné kořeny.
Nejkritičtěji se k politice Spojených států v Latinské Americe staví hlavní predstavitelé Bolívie a Venezuely. V prosincových volbách zvolený bolívijský prezident socialista Evo Morales již den po svém vítězství kritizoval Spojené státy a naopak ocenil Kubu. Na adresu amerického prezidenta prohlásil: "Je to jediný terorista, kterého znám."
Summit začal hádkou Bushe s Chávezem ČTĚTE ZDE
Venezuela se zase nechala slyšet, že je proti tomu, aby skupinka zemí zaváděla svou představu demokracie v jiných suverénních zemích.
Venezuelský prezident Hugo Chávez obvinil amerického prezidenta George Bushe z toho, že Spojené státy připravují jeho vraždu.
#reklama
