Uprchlická krize 21. století. Nejcennějším zbožím je informace, majetkem smartphone

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
13. 10. 2015 7:24
Novodobé uprchlické krize se od těch minulých liší. Změnily je technologie. Řada uprchlíků třímá v rukou smartphony, které považuje za svůj nejcennější majetek. Stahují si do nich mapy, používají GPS, kontrolují, které hranice jsou otevřené, kde vyrůstají tranzitní tábory. A komunikují s rodinami. Řada Evropanů přitom nad záběry běženců s chytrými telefony pozdvihne obočí, takhle přece uprchlík "nemá" vypadat. Důležitosti telefonů si je ale vědoma i OSN či evropské státy. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky rozdal jen syrským uprchlíkům v Jordánsku na 33 000 SIM karet. Evropské země v uprchlických táborech budují dobíjecí panely.
Běženec v chorvatském Tovarniku.
Běženec v chorvatském Tovarniku. | Foto: Reuters

Praha - Důvody, které člověka donutí opustit domov, zemi a celý svůj dosavadní život, nezměnila ani staletí vývoje civilizace. Válka, strach o rodinu, touha po jiném - v každém případě lepším - životě.

Posledních několik let ale přineslo jinou změnu. Důležitým aspektem života uprchlíků se staly moderní technologie.

Zeptáte-li se běženců samotných, co je pro ně nejdůležitějším artefaktem, který si sbalili do skromného zavazadla na cestu do vysněné země, mnohdy to nebývá ani pas, ani jídlo nebo voda. Odpověď zní smartphone.

"Bez smartphonu bych nikdy do svého cíle nedorazil," svěřil se serveru The New York Times 32letý syrský učitel hudby Osama Aljasem. "Vždycky mě rozruší, když mi dochází baterie."

Nejdůležitější jsou informace

Chytré telefony pro uprchlíky představují spojnici s realitou i budoucností. Nejdůležitějším artiklem poptávky jsou pro ně během dlouhé cesty informace.

Do chytrých telefonů si mohou stáhnout mapy a používají GPS, aby věděli, kam je cesta zavedla, a ověřili si, kudy po ní mohou pokračovat.

Pomocí nich kontrolují, které hranice jsou otevřené a kde by mohli narazit na problémy s pohraničníky, zjišťují, kudy jede veřejná doprava a kde vyrůstají tranzitní tábory. Ukládají si telefonní čísla lidí, kteří by jim mohli pomoci dosáhnout jejich cíle. Udržují kontakt s rodinami, které museli nechat za sebou.

"Na loď jsme si nemohli nic vzít, byli jsme strašně namačkaní. Ale tyhle telefony, to je to nejcennější, co máme," vysvětlil 32letý Syřan Wael serveru Middle-East online.

Balkánskou trasou uprchlíků. Deník z cesty

ikona - Balkánskou trasou uprchlíků

Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší jeho cestovní deník.

Prolog: Pašeráci mě vyhodili z člunu, plaval jsem zpátky do Turecka. Uprchlíci líčí cestu přes moře

První díl: Řecký přechod s drátem je místo uprostřed ničeho, sem Evropan nepřijde

Druhý díl: Běžence schovali v kempu. Nádraží osiřelo, prodejci jsou bez práce

Třetí díl: To, že je nevidíme, ještě neznamená, že tu nejsou

Čtvrtý díl: V autobusu si nejsme rovni. Běženci musí dozadu, Evropan k nim nesmí

Příliš chudý, příliš bohatý...

Řada Evropanů přitom nad záběry běženců třímajících v ruce chytré telefony pozdvihne obočí. "Mají smartphony, nejsou vůbec chudí," zní jedna z připomínek kolujících na sociálních sítích.

Ze vštípené představy otrhaného uprchlíka vzniká obrázek dobře se majícího ekonomického migranta, který využívá situace a stěhuje se do Evropy za štědrým sociálním systémem západních zemí.

"Vypadá to, že vlastnictví mobilního telefonu z člověka činí někoho, kdo si nezaslouží pomoc ani ve chvíli, kdy se snaží zachránit sebe a svou rodinu před smrtí ve válce," komentuje to na serveru The Independent technologický expert James O’Malley.

Běženci jsou tak současně vnímáni jako "příliš chudí a nevzdělaní a usilují pouze o západní dávky a naše pracovní místa" i "moc bohatí a pomoc si nezaslouží". Protože na tu mají přece nárok jenom ti chudí.

Velkou část přílivu běženců nicméně tvoří lidé, kteří zpátky ve své domovině - v Sýrii i jiných zemích Blízkého východu a také v Africe - spadali do střední třídy.

Sýrii samotnou například Světová banka ve svých statistikách řadí mezi země s "nižšími středními příjmy". Podle CIA Factbooku tam v roce 2014 připadlo na 100 obyvatel asi 87 mobilních telefonů. Pro srovnání - v České republice jich je 131.

"Na Západě mnoho lidí vlastní stolní počítače, laptopy, tablety i smartphony. Pokud byste se ale museli vzdát velké části svého majetku a žít za 1850 dolarů ročně - necháme-li stranou oblečení a jídlo -, co byste si koupili? Je těžké si představit něco užitečnějšího než smartphone, zvláště když utíkáte ze svého domova," pokračuje O’Malley.

Syřan Aljasem je například prostřednictvím svého chytrého telefonu a aplikace WhatsApp v kontaktu se svou rodinou, která je rozptýlena hned v několika státech.

S wifi v batohu

Důležitosti mobilních a chytrých telefonů si je vědoma i OSN. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) rozdal jen syrským uprchlíkům v Jordánsku na 33 000 SIM karet.

"Pro UNHCR platí, že nastal posun v porozumění, co je to ve skutečnosti poskytování pomoci," objasňuje změny Christopher Earney ze sekce OSN zabývající se inovacemi ohledně pomoci uprchlíkům.

Změny si jsou vědomy i samy státy, do nichž uprchlíci míří - nebo přes ně alespoň procházejí. Evropské země v uprchlických táborech a tranzitních centrech umisťují panely, kde si běženci mohou dobít své telefony. V Chorvatsku se objevili dobrovolníci, kteří nosí wifi v batohu na zádech a zdarma nabízejí běžencům připojení na internet.

Smartphony maří byznys řadě převaděčů

Moderní technologie přitom nepoužívají pouze běženci samotní. Velice rychle se adaptovali například převaděči, kteří uprchlíky svolávají na Facebooku nebo jim posílají informace, kdy a odkud se vyjíždí. Informace, které umisťují na internet, doplňují líbivými fotografiemi cílových destinací a speciálními nabídkami. Cesta autem v ceně, dítě za polovic.

Pašerákům ale sociální sítě a množství dostupných aplikací mohou paradoxně také jejich "podnikání" komplikovat.

"V tuto chvíli převaděči tratí, protože lidé chodí samostatně. Díky Facebooku," vysvětluje deníku The New York Times osmatřicetiletý Mohamed Haj Ali, který pracuje s uprchlíky v Bělehradě.

Mnozí jedinci si díky připojení k internetu spíše troufnou na cestu na vlastní pěst.

Situace se přitom podle Aliho měnila postupně.

První vlny uprchlíků, se kterými se setkal, podle něj využívaly pomoci převaděčů častěji. Když ale dorazily na místo, řada uprchlíků, kteří dosáhli svého cíle, začala na internetu sdílet informace, fotografie a rady. Převaděči podle něj v průběhu několika let museli snížit svoji cenu v některých případech například na polovinu.

Existují ale úseky, kde poptávka po jejich pomoci neutichá - například v případě přechodu z Turecka do Řecka.

Rady "jak na cestu" pak váhajícím lidem mohou pomoci rozseknout diskuse a informace z už prošlých cest postované na facebookových skupinách s všeříkajícími názvy "Pašování do Evropy", případně "Jak emigrovat do Evropy". Jejich členské základny se počítají i na desetitisíce.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy