"Mám 13letou dceru a její jméno je na seznamu. Nemyslím si, že je bezpečné vzít ji zpátky do Barmy, kde znásilňují, nebo dokonce vraždí dívky jejího věku. Pachatelé násilí proti naší komunitě nebyli v Barmě potrestáni," popisuje pro britský server The Guardian Oli Ahmed.
Jméno jeho rodiny se objevilo mezi čtyřmi tisíci Rohingy, kteří se mají v první vlně vrátit do Barmy.
Lidé ale shodně říkají, že ve skutečnosti se vracet nechtějí, dokud se situace v jejich zemi neuklidní. Mnoho z nich se obává, že podmínky se nijak nezměnily oproti těm, kvůli kterým uprchli. "Nevrátím se do Barmy, i kdyby mě úřady daly na seznam. Jsem si jistý, že tento pohled sdílí téměř všichni rohingští uprchlíci v Bangladéši," říká další muž.
UNHCR does not believe current conditions in Rakhine State are conducive to the voluntary, safe, dignified and sustainable return of refugees from Bangladesh but remains committed to supporting the Government of Myanmar’s efforts to create such conditionshttps://t.co/zWKwKRULRN
— UNHCR Ireland (@UNHCRIreland) November 12, 2018
Desítky běženců proto nyní ze strachu utíkají z bangladéšských táborů a stěhují se do těch, které jsou až "v pořadí". Dva starší muži se dokonce pokusili o sebevraždu. Tábory tak zaplnili bangladéšští ozbrojenci, kteří mají hlídat situaci.
"Armáda je v každém koutu táborů Jamtoli a Hakimpara. Sedí, kontrolují lidi a nedovolují jim pohybovat se mezi tábory," uvedl pro list The Guardian 29letý uprchlík Qadar. "Lidé se bojí opustit své přístřešky nebo jíst. Někteří o půlnoci využili skrytých cest a odešli z naší oblasti do jiných táborů."
Nové vesnice a pravidelný plat?
Podle dohody mezi Barmou a Bangladéší se má od čtvrtka každý den vrátit 150 Rohingů. Nejprve budou umístěni do jiných uprchlických táborů a z těch následně do nových vesnic na území Arakanského státu na jihozápadě Barmy. Právě tady Rohingové dříve převážně žili a zde i loni odstartovaly násilnosti.
"Stavíme domy pro lidi bez domova," uvedl už dříve barmský ministr sociálních věcí Win Myat Aye. "Lidé bez domova, kteří se vrátí, budou dočasně umístěni blízko svých původních domovů. Budou si moci vybudovat nové domovy a za svou práci dostanou zaplaceno."
Přesto se ozývá kritika, že Rohingům i přes tyto sliby bude hrozit nebezpečí. "S Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nebylo ohledně tohoto tématu nic konzultováno," uvedl Stéphane Dujarric, mluvčí generálního tajemníka OSN.
Podle zpráv OSN konflikt v Barmě ještě zdaleka neskončil, z regionu totiž stále přicházejí další uprchlíci. Barmská vláda navíc nechce pustit zástupce OSN do Arakanského státu, aby situaci zkontrolovali.
"Možnost návratu do země je potřeba s lidmi pořádně probrat a najít ty, kteří by byli ochotni se do země vrátit. Podle našich informací se ale nic takového nestalo," uvedla pro Aktuálně.cz Zsofia Pitczová, vedoucí programů Člověka v tísni pro Barmu a Bangladéš. Její nezisková organizace byla jednou ze 42 uskupení, která se podepsala pod společné prohlášení vyzývající obě vlády k jinému řešení.
"Barma už dříve uprchlíkům a mezinárodní komunitě slíbila, že repatriace začnou, až zajistí bezpečnost a dobrovolný a důstojný návrat do země. Tímto prohlášením vyzýváme vlády obou států, aby svůj slib dodržely. Máme za to, že její současný krok je předčasný a nebezpečný," dodává Pitczová. "Navíc Rohingy nečeká přívětivé prostředí, nedávno tam proběhly demonstrace proti návratu muslimské menšiny."
Znásilňování, krádeže, mučení
"Odporné lidské blechy" nebo "trny, které musejí být odstraněny". I tak podle lidskoprávní organizace Amnesty International Rohingy označují barmská státní média.
Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě perzekuci, je jim upíráno občanství a základní lidská práva. Když rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili na řadu stanovišť barmské policie, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení.
VIDEO: Rohingya Muslims are fleeing Bangladeshi refugee camps to avoid a controversial drive to repatriate them to Myanmar later this week, where the UN says conditions are still not conducive to their return #Teknaf pic.twitter.com/8VaPsX2Y4l
— AFP news agency (@AFP) November 14, 2018
Následně uprchlo přes 720 tisíc Rohingů do sousedního Bangladéše. Během konfliktu jich tisíce zemřely, ženy a dívky byly hromadně znásilňovány a muži mučeni. Údajně až polovina jejich vesnic byla srovnána se zemí a zbytek majetku rozdán většinovým buddhistům. Konflikt nese podle OSN známky genocidy a etnické čistky.
Konec dobré pověsti Su Ťij
Za Rohingy se nepostavila ani barmská bojovnice za lidská práva Aun Su Ťij. Držitelka Nobelovy ceny za mír a civilní vůdkyně Barmy proto čelí kritice ze stran světových politiků i lidskoprávních organizací. Musí se sice dělit o moc s generály, přesto ve svých vlastních prohlášeních uvádí, že zákrok armády si vynutily útoky Rohingů na policejní stanice.
V pondělí tak organizace Amnesty International odebrala Su Ťij prestižní ocenění Velvyslankyně svědomí, jehož držitelem je také Václav Havel, bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela nebo pákistánská bojovnice za lidská práva Malála Júsufzajová.
"Jsme upřímně zděšení, že už nepředstavujete symbol naděje, kuráže a neochvějné obránkyně lidských práv. Amnesty International nemůže nadále ospravedlnit vaše ocenění, proto vám ho s hlubokým zármutkem odebíráme," napsal bývalé aktivistce generální tajemník organizace Kumi Naidoo.
Nejde o první ocenění, o které Su Ťij kvůli rohingské krizi přišla. Stejně si v minulosti počínalo i americké Muzeum holokaustu a kanadský parlament, který Su Ťij odebral čestné občanství.
