Děsivá svědectví o znásilňování i mučení Rohingů. Před rokem začala etnická čistka v Barmě

Simona Fendrychová ČTK Simona Fendrychová, ČTK
24. 8. 2018 19:58
Od loňských brutálních útoků na rohingské vesnice v Barmě uprchlo ze země přes 700 000 lidí. Vrátit se zpátky z Bangladéše se dodnes bojí.
Rohingové jsou v Barmě pronásledováni již dlouho. Tato fotografie byla pořízená v barmské vesnici během střetu s barmskou armádou v roce 2012.
Rohingové jsou v Barmě pronásledováni již dlouho. Tato fotografie byla pořízená v barmské vesnici během střetu s barmskou armádou v roce 2012. | Foto: Reuters

Neipyijto (Barma) - V sobotu uplyne přesně rok od zatím největšího a nejbrutálnějšího útoku na barmské Rohingy, který způsobil útěk desítek tisíc lidí ze země.

Loni na konci srpna rohingští povstalci zaútočili na několik policejních a vojenských stanovišť. Barmská armáda zareagovala rychle a nekompromisně. Ti, kterým se podařilo uprchnout do sousedního Bangladéše, tehdy přinášeli svědectví o znásilňování, vraždění, mučení, vypalování vesnic a vyhánění muslimského obyvatelstva ze země.

Od loňského podzimu už z Barmy uprchlo přes 700 000 Rohingů. Na místě, kde žili po generace, po nich zůstala jen spálená země. Podle organizace Human Rights Watch bylo se zemí srovnáno nejméně 55 vesnic. Přes 20 000 vesničanů zemřelo.

"Zabíjeli a zabíjeli a těla vršili na hromadu. V té hromadě byl něčí krk, něčí hlava, něčí noha. Dokázala jsem se odtamtud dostat, ale ani nevím jak," popsala před rokem americké stanici CNN jedna z rohingských žen pocházející z barmské vesnice Tula Toli.

Co přesně se v loňském roce dělo v barmském Arakanském státě, není úplně jasné. Barmská armáda z vypalování vesnic a útoku viní rohingské povstalce. Podle OSN ale tamní úřady provedly "učebnicový příklad etnické čistky".

Všechno se to ale dělo před zraky bývalé disidentky a nositelky Nobelovy ceny míru Su Ťij. De facto hlava státu a její strana Národní liga pro demokracii, která je od konce roku 2015 v čele vlády, musí stále velmi úzce spolupracovat s místní armádou. Krveprolití ani ona nedokázala zabránit. Naopak odmítá většinu obvinění ze zvěrstev, ze kterých uprchlíci viní bezpečnostní složky.

Vypálená rohingská vesnice v Arakanském státě.
Vypálená rohingská vesnice v Arakanském státě. | Foto: Reuters

Více než 130 poslanců z pěti zemí jihovýchodní Asie požaduje, aby byla Barma postavena před Mezinárodní trestní soud. Požadavek sepsal parlament Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) pro lidská práva.

Návratu se bojí

A přímo v Barmě se situace příliš nemění, protože ze země podle agentury Reuters stále utíkají lidé. Jen za srpen přišlo do sousedního Bangladéše dalších 150 rohingských běženců, od začátku roku jich bylo téměř 13 000. Vypovídají, že prchají před pronásledováním a zatýkáním. 

Barma přesto tvrdí, že je připravena přijmout Rohingy zpět. V přeplněných uprchlických táborech v Bangladéši je na 900 000 lidí, navíc je tam v létě ohrožují monzuny a záplavy. Barma a Bangladéš se proto letos v lednu dohodly na podmínkách jejich návratu. Uprchlíci se mají do Barmy vrátit do dvou let. Mnozí z nich se ale obávají.

"Lidé nám říkají, že se cítí jako vězni," popsala strach Rohingů představitelka UNHCR v uprchlických táborech v Bangladéši Caroline Glucková. "Nesmějí opouštět své domovy, muži nesmějí rybařit, opatření jsou tak přísná, že jsou vymezeny pouze určité hodiny, kdy je možné zapálit oheň."

Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobé diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Většina Rohingů byla občanství zbavena v roce 1982 a zůstali bez státní příslušnosti. Příslušníkům této menšiny úřady omezují jejich svobody a neuznávají je ani jako etnickou skupinu žijící v zemi. Ani v sousedním Bangladéši nejsou Rohingové přijímáni a jsou tam označováni za "muslimské občany Barmy".

Video: V Barmě se odehrává občanská válka

Pronásledování muslimské menšiny Rohingů je neakceptovatelné, upozorňuje ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 7 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 10 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy