Děsivá svědectví o znásilňování i mučení Rohingů. Před rokem začala etnická čistka v Barmě

Simona Fendrychová ČTK Simona Fendrychová, ČTK
24. 8. 2018 19:58
Od loňských brutálních útoků na rohingské vesnice v Barmě uprchlo ze země přes 700 000 lidí. Vrátit se zpátky z Bangladéše se dodnes bojí.
Rohingové jsou v Barmě pronásledováni již dlouho. Tato fotografie byla pořízená v barmské vesnici během střetu s barmskou armádou v roce 2012.
Rohingové jsou v Barmě pronásledováni již dlouho. Tato fotografie byla pořízená v barmské vesnici během střetu s barmskou armádou v roce 2012. | Foto: Reuters

Neipyijto (Barma) - V sobotu uplyne přesně rok od zatím největšího a nejbrutálnějšího útoku na barmské Rohingy, který způsobil útěk desítek tisíc lidí ze země.

Loni na konci srpna rohingští povstalci zaútočili na několik policejních a vojenských stanovišť. Barmská armáda zareagovala rychle a nekompromisně. Ti, kterým se podařilo uprchnout do sousedního Bangladéše, tehdy přinášeli svědectví o znásilňování, vraždění, mučení, vypalování vesnic a vyhánění muslimského obyvatelstva ze země.

Od loňského podzimu už z Barmy uprchlo přes 700 000 Rohingů. Na místě, kde žili po generace, po nich zůstala jen spálená země. Podle organizace Human Rights Watch bylo se zemí srovnáno nejméně 55 vesnic. Přes 20 000 vesničanů zemřelo.

"Zabíjeli a zabíjeli a těla vršili na hromadu. V té hromadě byl něčí krk, něčí hlava, něčí noha. Dokázala jsem se odtamtud dostat, ale ani nevím jak," popsala před rokem americké stanici CNN jedna z rohingských žen pocházející z barmské vesnice Tula Toli.

Co přesně se v loňském roce dělo v barmském Arakanském státě, není úplně jasné. Barmská armáda z vypalování vesnic a útoku viní rohingské povstalce. Podle OSN ale tamní úřady provedly "učebnicový příklad etnické čistky".

Všechno se to ale dělo před zraky bývalé disidentky a nositelky Nobelovy ceny míru Su Ťij. De facto hlava státu a její strana Národní liga pro demokracii, která je od konce roku 2015 v čele vlády, musí stále velmi úzce spolupracovat s místní armádou. Krveprolití ani ona nedokázala zabránit. Naopak odmítá většinu obvinění ze zvěrstev, ze kterých uprchlíci viní bezpečnostní složky.

Vypálená rohingská vesnice v Arakanském státě.
Vypálená rohingská vesnice v Arakanském státě. | Foto: Reuters

Více než 130 poslanců z pěti zemí jihovýchodní Asie požaduje, aby byla Barma postavena před Mezinárodní trestní soud. Požadavek sepsal parlament Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) pro lidská práva.

Návratu se bojí

A přímo v Barmě se situace příliš nemění, protože ze země podle agentury Reuters stále utíkají lidé. Jen za srpen přišlo do sousedního Bangladéše dalších 150 rohingských běženců, od začátku roku jich bylo téměř 13 000. Vypovídají, že prchají před pronásledováním a zatýkáním. 

Barma přesto tvrdí, že je připravena přijmout Rohingy zpět. V přeplněných uprchlických táborech v Bangladéši je na 900 000 lidí, navíc je tam v létě ohrožují monzuny a záplavy. Barma a Bangladéš se proto letos v lednu dohodly na podmínkách jejich návratu. Uprchlíci se mají do Barmy vrátit do dvou let. Mnozí z nich se ale obávají.

"Lidé nám říkají, že se cítí jako vězni," popsala strach Rohingů představitelka UNHCR v uprchlických táborech v Bangladéši Caroline Glucková. "Nesmějí opouštět své domovy, muži nesmějí rybařit, opatření jsou tak přísná, že jsou vymezeny pouze určité hodiny, kdy je možné zapálit oheň."

Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobé diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Většina Rohingů byla občanství zbavena v roce 1982 a zůstali bez státní příslušnosti. Příslušníkům této menšiny úřady omezují jejich svobody a neuznávají je ani jako etnickou skupinu žijící v zemi. Ani v sousedním Bangladéši nejsou Rohingové přijímáni a jsou tam označováni za "muslimské občany Barmy".

Video: V Barmě se odehrává občanská válka

Pronásledování muslimské menšiny Rohingů je neakceptovatelné, upozorňuje ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 15 minutami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy