"Válka nyní přechází do nové fáze: do toho, čemu ve vojenství říkáme 'poziční' válka se statickými a vyčerpávajícími boji, jako tomu bylo v první světové válce. Obě strany jsou zakopané a příliš se nehýbou," popsal Zalužnyj situaci minulý týden v eseji pro časopis The Economist s tím, že Rusku tato situace umožní obnovovat své síly a nakonec ohrozit postavení ukrajinské armády i samotného ukrajinského státu.
Rusko utrpělo těžké ztráty a vystřílelo spoustu munice. "Ale ještě dlouho bude mít převahu. Jeho obranný průmysl zvyšuje výrobu navzdory bezprecedentním sankcím," doplnil ukrajinský generál.
Zahraniční, ale i ukrajinská média ze Zalužného slov v eseji vyvodila, že se válka na Ukrajině nachází v patové situaci.
"Čas uplynul, lidé jsou unavení, ale není to patová situace," vyvrátil tvrzení v sobotu Zelenskyj. Ukrajinský prezident zároveň připomenul, že i loni, kdy váleční komentátoři situaci na bojišti rovněž označovali za patovou, se ukrajinským silám podařilo pomocí několika taktik a vojenských operací osvobodit Charkovskou oblast.
Výroky Zalužného a Zelenského ukazují, že mezi armádou a politickým velením stoupá napětí. To pro pořad Spotlight potvrdil i politický geograf Jan Šír. "Určitě jsou (politici a armáda) v konfliktu. Armáda nemá prostředky na to, aby dosáhla těch politických cílů, tak, jak je klade politické vedení na Ukrajině, a pochopitelně jedna věc je ten vnější nepřítel a druhá věc jsou některé záležitosti spojené se specifiky vnitropolitického vývoje na Ukrajině, ať už tady jde o nízkou důvěru občanů ke státu, ať už tady jde o korupci a tak dál, a tohleto něco, s čím by si měli v prvé řadě pomoci na Ukrajině politici, to není otázka pro armádu," vysvětlil Šír.
Zalužnyj ve své eseji výslovně neuvedl, že by válka byla v patové situaci. Upozornil, že ukrajinská armáda potřebuje především získat klíčové vojenské schopnosti a technologie, aby se vymanila z poziční války, která je způsobená především tím, že je rozsáhlá část fronty zaminovaná. "Poziční válka je dlouhodobá válka, která s sebou nese obrovská rizika pro ukrajinské ozbrojené síly. Nové, inovativní přístupy, mohou tuto poziční válku opět změnit na válku manévrovou," vysvětlil.
"Nejdůležitější je letectvo. Vzdušná kontrola je pro rozsáhlé pozemní operace nezbytná. Na začátku války jsme měli 120 bojových letadel. Teď jich je výrazně méně," uvedl Zalužnyj a dodal, že ruské letectvo má, navzdory ztrátám, nad ukrajinským nadále převahu. Vyzval také k tomu, aby Ukrajina zlepšila výcvik svých vojáků a rozšířila kategorie občanů, kteří mohou být povoláni do armády.
Důležité jsou podle Zalužného také účinné odminovací přístroje a prostředky elektronického boje, které jsou klíčem k vítězství ve válce dronů. Ukrajinská strategie by se podle něj měla víc zaměřit na využívání bezpilotních letounů na průzkum, ale i na útoky.
Na Zalužného esej v týdeníku The Economist reagoval i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Ne, do slepé uličky se situace na Ukrajině nedostala. Rusko soustavně provádí speciální vojenskou operaci. Všechny cíle, které byly stanoveny, by měly být splněny," řekl novinářům.
To jediné dává smysl. Analytik popsal "zdrcující" scénář konce války na Ukrajině (7. 11. 2023)
