"Začít předvstupní vyjednávání v tomto roce je náš cíl. A když říkám v tomto roce, myslím tím letos, do konce roku 2023. Rozumíme si?" prohlásil v únoru v Bruselu částečně žertem Zelenskyj, zatímco stál po boku předsedy Evropské rady Charlese Michela a šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Ačkoli oba viditelně pobavil, Zelenskyj nedostal na svoji větu jasnou odpověď. Ukrajina získala status kandidátské země loni v červnu, avšak v tom, jestli má už letos začít vyjednávat o vstupu, jsou členské státy rozdělené. Pro to, aby takový proces mohl začít, je přitom nutná jednomyslná shoda.
Sama Ukrajina na to připravená je, alespoň podle lidí, kteří to mají v kompetenci. "Ukrajina je stoprocentně připravená začít vyjednávat o členství v EU," řekla deníku Aktuálně.cz Katarína Mathernová, zástupkyně generálního ředitele v oddělení Evropské komise pro rozšíření. Tedy jedna z nejvýše postavených evropských úřednic, která má práci se zájemci o vstup v portfoliu.
EU ke startu takového procesu, který třeba v českém případě zabral šest let, vyžaduje, aby země měla odolné instituce, dodržovala principy demokratické správy státu a byla tržní ekonomikou. Ukrajina v tom v posledních letech pokročila a ruská agrese vše ještě zrychlila.
Už před invazí ukrajinské firmy čile vyvážely na vnitřní trh EU. Po ní se v solidaritě s napadenou zemí a kvůli nutnosti dostat ukrajinskou pšenici do světa unie otevřela i tamním farmářům.
Přijetí téměř pěti milionů uprchlíků z Ukrajiny pak téměř ze dne na den vyřešilo otázku volného pohybu pracovníků z Ukrajiny do EU. O stejné svobodě, tedy ucházet se v EU legálně o práci, Češi, Slováci a další tvrdě vyjednávali. Museli také přistoupit na různé restrikce.
Žárovky jako ukázka digitalizace
"Dělali jsme si srovnávací analýzu a v některých oblastech je Ukrajina blíž EU než mnohé státy západního Balkánu, které přitom už začaly vyjednávat o vstupu a nečelí válce," pokračuje slovenská expertka.
Jako příklad uvádí digitalizaci státní správy a projekt výměny klasických žárovek za úsporné na Ukrajině, který Mathernová v komisi dozorovala. Ukrajinci si spočítali, že výměnou 50 milionů žárovek uspoří zhruba tolik energie, kolik vyrobí malá jaderná elektrárna. S vedením EU se pak dohodli, že unie zaplatí dodávku 35 milionů ledkových žárovek do země.
"Za jediný týden v únoru se k výměně přes vládní aplikaci, kterou mají všichni Ukrajinci v telefonu, přihlásilo a došlo si pro úsporné žárovky přes milion lidí," zmiňuje Mathernová. "Nebýt toho, že je Ukrajina tak digitalizovaná, tato a další veřejné služby by teď vůbec nefungovaly."
Francie, Nizozemsko, Rakousko a další země, které nesouhlasí s brzkým začátkem ukrajinských rozhovorů o vstupu, tyto věci nezpochybňují. Většinou však argumentují, že i kdyby zítra na Ukrajině skončila válka, sedmadvacítka není připravená na přijetí tak velké země známé systémovou korupcí.
"Korupce zůstává závažným problémem, který odrazuje zahraniční investory, ochuzuje státní rozpočet i populaci a podkopává vládu práva," píše také Evropská komise v posudku k žádosti Ukrajiny o vstup.
Vymýtit korupci se považuje za ukrajinský domácí úkol. Připravit se na přijetí více než čtyřicetimilionové sebevědomé země, která by se rázem ocitla v první pětce největších států, je zase úkol pro Brusel. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o nutnosti zrušit právo veta v některých oblastech a dalších změnách vnitřního uspořádání, aby po rozšíření nečelila EU neustálé paralýze.
Musela by se změnit i EU
"Myslím, že je legitimní požadovat institucionální změny, aby unie byla schopná absorbovat nové členy," říká Mathernová. "Je například reálné, aby do EU přibylo až šest zemí Balkánu a tři z východní Evropy a každá měla stále svého komisaře? Už teď je to v sedmadvaceti místy těžká skupinová dynamika," zmiňuje slovenská úřednice.
Na rozsahu a načasování změny ale mezi členskými státy také nepanuje shoda. České předsednictví loni obeslalo jednotlivé vlády s dotazníkem, jak si představují vnitřní reformu. Z něj vyplynulo, že nápady jsou odlišné.
V úvodu zmíněný Manfred Weber vyzval v Kyjevě EU, aby s reformou neotálela. Formuloval to tak, že unie se musí nejprve shodnout alespoň na základních obrysech budoucí změny svojí smlouvy, aby mohla začít vyjednávat s Ukrajinou.
Hlavní obhájci Ukrajiny jako Poláci a státy Pobaltí tvrdí, že obojí může jít ruku v ruce. "Já jsem toho názoru, že zahájení vstupních rozhovorů s Ukrajinou by vytvořilo žádoucí tlak k nalezení shody na institucionálních změnách mezi členskými státy," míní i Mathernová.