Washington - Je to pět týdnů, co John Bolton nastoupil na místo Trumpova poradce pro národní bezpečnost. Teď začíná plnit roli muže, který bude za Bílý dům sdělovat světu tvrdé a často nepříjemné zprávy.
Jedním z prvních příjemců se stali evropští spojenci USA, kterým Bolton vzkázal, že pokud neukončí své obchody s Íránem, dopadnou obnovené americké sankce proti Teheránu i na ně.
"Evropané budou čelit účinným americkým sankcím," uvedl Bolton v neděli pro televizi ABC. Jeho vyjádření lze přeložit i jako konec nadějí evropských politiků a firem, že by si u Bílého domu mohli vyjednat alespoň přechodnou výjimku.
Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil, že USA se stahují z dohody o kontrole íránského jaderného programu z roku 2015 a že Washington plně obnoví americké sankce uvalené na Írán.
"A jakákoliv země, která pomáhá Íránu v jeho snaze o získání nukleárních zbraní, může být rovněž silně postižena sankcemi ze strany Spojených států," vyhlásil zároveň Trump.
Pro evropské spojence byla razance Trumpova rozhodnutí překvapením. Především pak pro Británii, Francii a Německo, které jsou vedle USA, Číny a Ruska přímými účastníky jaderné dohody s Íránem.
Velké firmy z těchto států, jako například francouzské společnosti Total, Peugot, Renault, Danone či evropský Airbus, už mají v Íránu investice. A americké sankce namířené i proti nim by je postavily před volbu, že buď ukončí své aktivity v Íránu, nebo nebudou moci počítat s žádnými obchodními a finančními kontakty na USA.
Marné evropské naděje
Svůj záměr odstoupit od dohody s Íránem Donald Trump avizoval už dlouho, byl to jeden z jeho předvolebních slibů v prezidentské kampani v roce 2016. A přinejmenším od letošního ledna už bylo jeho rozhodnutí prakticky jisté.
Zároveň ale právě od ledna probíhala mezi evropskými a americkými diplomaty jednání. Jejich cílem bylo doplnit stávající dohodu s Íránem o ustanovení, která by vyřešila problémy, jež Bílému domu na smlouvě vadí. A podle samotných amerických diplomatů se některé sporné věci, jako je například otázka kontroly íránského raketového programu, podařilo vyřešit. Podle amerického deníku New York Times se podařilo vyjednat dokonce 90 procent sporné agendy.
V posledních týdnech navíc přímo u Trumpa v Bílém domě lobbovali za udržení dohody francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.
Odjeli sice s prázdnou, protože Trumpa nepřesvědčili, ale z vyjádření diplomatů na obou stranách Atlantiku vyplývala možnost, že americký prezident Evropanům ještě nabídne čas.
Například tím, že by zavedení sankcí proti Teheránu rozdělil do několika fází. V prvním kole by mohlo jít o mírnější opatření a skutečně tvrdé dopady by přišly až v červenci. Čímž by ještě vznikl prostor na jednání mezi USA a Evropou.
Ještě týden před Trumpovým vypovězením dohody v tomto smyslu jednal s evropskými spojenci americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
French president Emmanuel Macron says he called President Trump about Iran nuclear deal withdrawal https://t.co/V9sS3S1jzX pic.twitter.com/UAt9SRvrwo
— CBS News (@CBSNews) May 14, 2018
Otisk "jestřába" Boltona
Finální rozhodnutí amerického prezidenta, jak je přednesl před týdnem, se ovšem nakonec mnohem více blíží radikálním postojům Johna Boltona. Ten smlouvu vždy tvrdě kritizoval, podle něho nikdy nešla opravit. Jediným řešením bylo její zrušení.
Což odráží Boltonovo obecnější přesvědčení, že otázku íránského jaderného programu nelze vyřešit bez toho, že by zároveň padl současný íránský režim.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire minulý pátek uvedl, že požádal svého amerického kolegu Stevena Mnuchina o výjimku pro francouzské firmy. Nebo přinejmenším o prodloužení doby, dokdy by musely ukončit své aktivity v Íránu.
"Ale nemám velké iluze, jaká bude americká odpověď," předpověděl sám ministr Le Maire reakci, která v neděli z Bílého domu ústy Johna Boltona skutečně přišla. Bolton, který v neděli zastupoval Bílý dům hned v několika diskusních pořadech v amerických televizích, se spíš podivoval nad tím, že Trumpovo rozhodnutí Evropany vůbec překvapilo.
"Mnoho lidí si myslelo, že to neuděláme. Nevím, jak si mám vysvětlit, že lidem nedošlo, co prezident říká," komentoval Bolton pro stanici CNN fakt, že Donald Trump odstoupení od dohody dlouho dopředu naznačoval.
USA… a pak už nikdo
Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf bude v úterý jednat v Bruselu s ministry zahraničí Británie, Francie a Německa o možnosti, že dohoda o kontrole íránského jaderného programu by platila i bez účasti USA. V takovém scénáři by Evropané pokračovali ve své ekonomické spolupráci s Íránem. To se však podle Boltona rozhodně nestane.
"V tuto chvíli jsou v Evropě překvapeni, že jsme odešli (z dohody). Jsou opravdu překvapeni z přímých sankcí. Ale to si, myslím, sedne a uvidíme, co bude dál. Myslím, že Evropané pochopí, že je v jejich zájmu, aby se s tím ve výsledku srovnali," uvedl Bolton pro CNN.
Podle Gideona Rachmana, zahraničního komentátora deníku Financial Times, se s příchodem Johna Boltona do Bílého domu začíná dosavadní Trumpova doktrína "Amerika na prvním místě" (America First) měnit spíš na "Amerika sama" (America Alone).
K čemuž Gideon připomíná Boltonův výrok z roku 2000 o tom, že kdyby se měla nově, spravedlivě sestavit Rada bezpečnosti OSN, musela by mít jen jednoho stálého člena, tedy USA. "Protože to odráží skutečné rozložení sil ve světě," uvedl tehdy Bolton.
