Trumpovo ekonomické obklíčení Íránu. V zemi ani nezaplatíte kartou, sankce odnesou německé firmy

Martin Novák Martin Novák
14. 5. 2018 8:08
Česká ekonomika obnovení sankcí USA proti Íránu příliš nepocítí. Některým členům EU ale hrozí ztráta výhodného byznysu.
Íránci vybírají peníze z bankomatu
Íránci vybírají peníze z bankomatu | Foto: Shutterstock.com

Washington/Teherán - V Íránu v dohledné době nezaplatíte platební kartou. Nejspíš se v zemi nesvezete novým vozem evropských automobilek ani nepoletíte na palubě některé íránské společnosti novým airbusem.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa začala po odstoupení od jaderné dohody škrtit íránskou ekonomiku sankcemi. Tato politika tvrdě dopadne i na evropský byznys v islámské republice.

Prvním cílem se v pátek staly Spojené arabské emiráty, největší obchodní partner Íránu. Po dohodě s americkou vládou zablokovaly účty několika íránských firem, které převáděly peníze na účet tamní centrální banky.

Ministerstvo financí USA oznámilo, že tímto způsobem podporují teroristické organizace. Za ně Washington považuje například elitní íránské armádní jednotky: Revoluční gardy či oddíly al-Kuds (arabský název pro Jeruzalém, pozn. red.).

Trump chce obnovit sankce v plném rozsahu během následujících tří až čtyř měsíců. Mají být dokonce tvrdší než ty, které USA vůči islámské republice uplatňovaly před uzavřením jaderné dohody v roce 2015.

Pro evropské firmy, které začaly po uvolnění sankcí před třemi lety v Íránu podnikat, je to špatná zpráva. Dostanou se pod tlak, aby nadějné kontrakty, slibující velké zisky, opustily.

"Americké rozhodnutí vypovědět smlouvu s Íránem tvrdě dopadne na německou ekonomiku. Naše firmy mohou čelit trestům ze strany USA," upozornil předseda Německého sněmu obchodních a průmyslových komor Eric Schweitzer.

Právě Německo a Francie, které u Trumpa nejvíce lobbovaly za zachování jaderné dohody, rozvinuly obchodování s Íránem nejvíc ze všech zemí. Loni dosáhla obchodní výměna mezi Německem a Íránem 3,4 miliardy eur.

Automobilky i výrobce letadel

Kontrakty na průzkum zemního plynu například podepsala v Íránu francouzská těžařská firma Total, aktivní začaly být na íránském trhu i automobilky Peugeot a Renault. Airbus chtěl prodat do Teheránu stovku letadel za 118 miliard dolarů.

Výrazný vzestup obchodu s Íránem zaznamenaly také Rakousko a Itálie.

České republika do skupiny těchto států nepatří. Ve srovnání s obdobím před jadernou dohodu z roku 2015 vzájemný obchod s islámskou republikou dramaticky nevzrostl. Co do velikosti vzájemného obchodního obratu je Írán pro Českou republiku až na 83. místě.

Donald Trump a jeho ministerstvo financí směrem k těm, kteří s Íránci obchodují nebo chtějí obchodovat ve velkém, hovoří jasně: Sankce se zaměří na ropný a energetický průmysl, dodávky kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru.

Mezinárodní platební karty v Íránu nejsou, kvůli sankcím tam nesmí VISA ani MasterCard.

Cílem je hospodářsky izolovat teheránský režim tak, aby začal opět vyjednávat a souhlasil s novou dohodou. Takovou, která by uspokojila i Trumpa.

Nový americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell se na Twitteru vyjádřil přímo, bez diplomatických fines: "Německé společnosti podnikající v Íránu by měly svoji činnost rychle omezit," varoval.

Federace německého průmyslu označila postihování zahraničních firem americkými sankcemi kvůli Íránu za porušení mezinárodního práva.

Íránská ekonomika je s HDP za rok 2017 ve výši 1,6 bilionu dolarů devatenáctá největší na světě. Hlavně díky ropě - prokázané íránské zásoby tvoří zhruba desetinu celosvětových.

Podívejte se na video: Izraelci bombardují íránské základny v Sýrii

Odveta. Izrael bombardoval íránské cíle, některé jeho rakety sestřila Sýrie | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 50 minutami

Odložení OH v Tokiu přijde organizátory na 1,9 miliardy dolarů

Odložení olympijských her v Tokiu kvůli koronavirové pandemii bude pro pořadatele představovat dodatečné náklady ve výši zhruba 1,9 miliardy dolarů (41,6 miliardy korun). Uvedla to japonská média s odkazem na své zdroje v organizačním výboru.

Pořadatelé už dříve sdělili, že upravený rozpočet olympijských her zveřejní v prosinci po sečtení dodatečných nákladů. Původně se počítalo s tím, že gigantická sportovní akce bude stát zhruba 13 miliard dolarů (284 miliard korun). Mezinárodní olympijský výbor a japonské vláda musely kvůli globální zdravotní situaci odložit OH plánované na letošní léto na 23. července až 8. srpna 2021.

Dodatečné náklady organizátorů zahrnují mimo jiné platby za zablokování stadionů a dalších sportovišť pro nový termín, náklady na dopravu či zaplacení pracovníků. Nejsou v nich však započítány prostředky na plánovaná opatření proti šíření koronaviru, která by měla uhradit japonská vláda.

Alespoň část dodatečných nákladů hodlají pořadatelé pokrýt úspornými opatřeními v 52 oblastech ve výši zhruba 283 milionů dolarů (6,5 miliardy korun), jež představili v říjnu. Organizátoři chtějí mimo jiné snížit počet funkcionářů na hrách, menší mají být výdaje na výzdobu sportovišť, nepočítá se s ceremoniály v olympijské vesnici a před slavnostním zahájením. Mělo by se ušetřit na dopravě využitím menšího počtu vozidel.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koruna posiluje proti euru nejvíce od června 2008

Koruna posiluje proti euru nejvíce od června 2008. Od začátku listopadu posílila z 27,18 Kč/EUR na na 26,16 Kč za euro, což je nárůst o téměř čtyři procenta. Pokud si koruna udrží do konce měsíce své zisky, půjde o největší měsíční nárůst od června roku 2008, kdy posílila o 4,5 procenta. Uvedl to analytik Purple Trading Štěpán Hájek.

Listopad přinesl podle něj největší zklidnění do ekonomiky a na finanční trhy. Velmi slibné reporty od tří biotechnologických společností slibují brzký příchod vakcíny, který by mohl ukončit obavy o zdravotnický systém a zastavit zavádění plošných restrikcí. "Na trzích nastala zatím největší rotace z bezpečných aktiv do těch rizikovějších a jedním z největších vítězů je právě česká koruna," uvedl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy