Co bude dál s jadernou dohodou? Írán zuří, poslanci pálili vlajky USA. Zemi čeká vleklá krize

Simona Fendrychová ČTK Simona Fendrychová, ČTK
9. 5. 2018 15:55
Spojené státy vypověděly jadernou dohodu s Íránem, ostatní signatářské země ji budou dál dodržovat. Nabízíme odpovědi na hlavní otázky o íránské dohodě.
Íránští poslanci pálí v parlamentu americkou vlajku
Íránští poslanci pálí v parlamentu americkou vlajku | Foto: ČTK

Čeho se týká íránská dohoda?

Írán se zavázal, že nebude po dobu 15 let rozšiřovat své kapacity na obohacování uranu a sníží obohacování v již existujících zařízeních. Tím mělo být zajištěno, že obohacování nedosáhne míry potřebné pro vojenské využití, tedy k sestrojení nukleární bomby.

Signatářské země měly mít navíc právo plnění dohody kontrolovat. Po dobu 25 let měli mít mezinárodní inspektoři neomezený přístup do íránských atomových zařízení.

Výměnou za to měl Írán slíbeno zrušení hospodářských sankcí, které Rada bezpečnosti OSN přijala vůči islámské republice postupně v letech 2007 až 2012 kvůli nedostatečné spolupráci Íránu s mezinárodními zbrojními inspektory.

Které země a kdy dohodu podepsaly?

Po téměř dvou letech intenzivních jednání dohodu v roce 2015 podepsal Írán s šesti velmocemi: Spojenými státy, Čínou, Velkou Británií, Ruskem, Francií a Německem. Došlo tím k prolomení patové situace, která trvala 12 let, po která Teherán pracoval na svém jaderném programu. A svět si mohl oddychnout, že nevznikne další atomová bomba.

Proč se Donald Trump rozhodl dohodu vypovědět?

Podle amerického prezidenta je dohoda neúčinná. Trump dohodu, kterou uzavřela administrativa Baracka Obamy, kritizoval už během předvolební kampaně. Jako zastánce tvrdého postupu vůči Íránu dlouho varoval, že ji neprodlouží. Je také mnohem větším spojencem Izraele a Benjamina Netanjahua, než byl jeho předchůdce. Podle BBC za tím mohou být také osobní důvody, Donald Trump se v mnoha ohledech snaží zrušit dědictví Baracka Obamy.

Podle Trumpova poradce Johna Boltona se ale americký prezident k tomuto kroku rozhodl až v úterý krátce před projevem. Pro Fox News řekl, že prezident chtěl dohodu napravit, ale nikdo nepřišel s vhodným návrhem.

Co se stane po vypovězení dohody?

USA obnoví všechny sankce, které na Írán uvalily a jež pozastavily po podepsání dohody před třemi lety. Sankce se týkají každé zahraniční společnosti, která v Íránu bude podnikat. Pokud se firmy chtějí sankcím vyhnout, mají tři až šest měsíců na to, z Íránu odejít.

Na koho budou mít sankce největší dopad?

Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru. Postiženy zřejmě budou ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing.

Mnoho zemí z Íránu dováží ropu. Dá se očekávat, že se proti kroku Spojených států postaví a budou doufat, že zbylé signatářské země dohodu nevypovědí. Agentura Bloomberg seřadila největší íránské zákazníky, jsou mezi nimi kromě Číny a Indie například také Itálie, Španělsko nebo Turecko.

Jak reagují ostatní státy, které dohodu podepsaly?

Velká Británie, Německo a Francie vyjádřily lítost a zároveň odhodlání dohodu nadále plnit, pokud bude Írán plnit své závazky, které z ní plynou. Řídit se jí dál bude i Čína a Rusko. Země budou dohodu prosazovat a vytvářet tlak na Teherán, aby dělal totéž.

Dohodu mimo jiné podporuje také Rada bezpečnosti OSN a Evropská unie, podle kterých je dohoda zásadní pro udržení bezpečnosti v regionu.

Jak reaguje Írán?

Íránský prezident Hasan Rúhání doufá, že by dohoda mohla přežít, pokud na ní budou trvat ostatní partneři. Zároveň ale varoval, že v případě jejího zhroucení je připraven obnovit obohacování uranu na průmyslové úrovni. Podle jeho slov jde o psychologickou válku, kterou Donalda Trumpa nenechá vyhrát.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že Írán nyní očekává, že Evropané poskytnou dostatečné záruky, aby Írán mohl dále dohodu uznávat.

Íránští poslanci mezitím ve středu v parlamentu obřadně spálili americkou vlajku.

Je někdo, kdo Trumpovo rozhodnutí uvítal?

Z Trumpova rozhodnutí má radost židovský stát. Izrael dohodě nikdy nedůvěřoval. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Teherán nadále tajně usiluje o atomovou bombu a zrušení sankcí mu to ulehčilo.

Dodržuje Írán skutečně jadernou dohodu?

Podle signatářských zemí a EU Írán dohodu plní. Potvrzuje to i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která plnění dohody kontroluje.

Benjamin Netanjahu přesto tento týden zveřejnil údajné důkazy, že Teherán podvádí. Informace v Íránu získala tajná služba Mosad. Později se ale ukázalo, že dokumenty už dříve viděla OSN i Mezinárodní agentura pro atomovou energii a nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán pokračoval ve vývoji jaderné zbraně po roce 2015.

Tak či onak, evropské země se shodly na tom, že dohoda je nejjistější možností, jak jaderný program Íránu udržet pod kontrolou.

Jaký budou mít obnovené sankce dopad na samotný Írán?

Zrušení sankcí znamenalo pro Írán možnost zlepšení skomírající ekonomiky země a pro Íránce naději na otevírání země. Dohoda navíc byla velkým úspěchem pro prezidenta Hasana Rúháního, který stojí v čele takzvaných reformistů. Ti představují hlavní opozici vůči konzervativcům, kteří se snaží zabránit přílišnému otevření íránského režimu.

Podle některých pozorovatelů jim Spojené státy vypovězením dohody dávají opět šanci uchopit moc pevně do svých rukou. Prezident Ruhání, který dohodu podporoval a nakonec uzavřel, teď vypadá jako někdo, kdo Američanům naletěl. Zemi to může uvrhnout do hluboké politické krize.

Co si o jaderné dohodě s Íránem myslí Česko?

Česko se staví po bok zemí EU a dohodu považuje podle ministra zahraničí Martina Stropnického za důležitý nástroj ke snižování rizika šíření jaderných zbraní. 

Stropnický zároveň odmítá zcela pomíjet argumenty Izraele a Spojených států, které tvrdí, že Írán dohodu porušoval. "Ve stanovisku paní Mogheriniové mi trošku schází, že Írán buduje kapacitu balistických raket," řekl ministr. 

Sankce však kritizoval. Podle něj mohou tato americká opatření postihnout i evropské firmy.

Video: Pokud obnoví jaderný program, bude mít velké potíže, hrozil Donald Trump

Trump pohrozil Íránu. Pokud obnoví jaderný program, bude mít velké potíže | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 10 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy