Ankara - Turecké hospodářství míří do hluboké krize. Lira padá jako nikdy v historii a vláda stále nepředstavila jasný plán, jak uklidnit trhy.
Turecká měna ztratila od počátku roku přes čtyřicet procent hodnoty vůči dolaru. V noci na pondělí klesla vůči němu na historické minimum. Jeden dolar stál 7,3 liry.
Ministr financí Berat Albayrak měl už v pátek oznámit opatření na podporu ekonomiky, ale nestalo se. Nakonec v neděli poskytl rozhovor deníku Hurryiet, kde ale znovu žádné zásadní kroky neřekl. Pouze popřel, že by vláda zvažovala sáhnout lidem na jejich vklady v cizích měnách.
Strach z důsledků tureckého kolapsu má také Evropa. Krize liry tlačí dolů hodnotu ruského rublu, čínského jüanu a mezi evropskými měnami i české koruny. Také euro mírně pokleslo vůči dolaru.
Padají akcie evropských bank a Evropská centrální banka už na konci minulého týdne vyjádřila obavy z tureckého vývoje. Největší španělská banka BBVA je polovičním vlastníkem Garanti Bank, třetího největšího tureckého finančního ústavu. UniCredit Bank vlastní ze 41 procent Yapi Kredi, čtvrtou největší tureckou banku. BNP Paribas má podíl 72,5 procenta v bance TEB.
Key moments in the decade-long decline of Turkey's lira pic.twitter.com/UnQsEbShnY
— Ece Toksabay (@ecetoksabay) August 13, 2018
Ekonomové a investoři především volají po tom, aby turecká centrální banka zvýšila úrokové sazby. Tím by stlačila inflaci a zbrzdila znehodnocování měny.
Právě v tom je ale politický problém. Zvyšování úrokových sazeb je věc, která tureckého prezidenta Recepa Erdogana irituje. Veřejně se prohlašuje za nepřítele takové politiky. Zvyšování úrokových sazeb označuje jako zlo.
Na kritickou situaci reagoval Erdogan o víkendu několika projevy. Vesměs tvrdil, že jde o uměle vyvolanou ekonomickou válku proti Turecku. Použil dokonce výraz "zahraniční operace".
Zapadá to do jeho takzvané "neosmanské politiky," v níž na jedné straně chce Turecko pozvednout na úroveň velmoci, na druhé straně ho ale vykresluje jako zemi, čelící útokům nepřátelských zahraničních konspirací.
Ztráta důvěry v triumvirát
Investoři se obávají, že v době, kdy si volbami a referendem o posílení pravomocí Erdogan upevnil svou moc, ztrácí centrální banka nezávislost a schopnost adekvátně reagovat na krizi bez politického vměšování. Navíc ministr financí Berat Albayrak je Erdoganovým zetěm.
"Lira je pod silným tlakem. Je třeba urychlené a jasné řešení, protože na trhy dosavadní kroky dojem neudělaly," řekl listu Financial Times Jason Daw, analytik banky Société Générale.
"Trhy ztratily důvěry v triumvirát, tvořený prezidentem Erdoganem, jeho zetěm ministrem financí a centrální bankou. Důvěru ve schopnost zakročit, když je potřeba," cituje deník Financial Times Charlese Robertsona, ekonoma společnosti Renaissance Capital.
Erdogan a jeho vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) založil svoji dlouhodobou podporu na voličské základně složené ze střední vrstvy a drobných podnikatelů. Od nástupu Erdogana do premiérské funkce v roce 2003 turecká ekonomika rostla každý rok o sedm až osm procent. Zvyšující se životní úroveň, stavební boom a příliv investic Erdogan doposud používal jako svůj vývěsní štít. Ekonomice výrazně pomáhaly také americké a evropské investice.
Po pokusu o převrat v roce 2016 se prezident snažil udržet růst za každou cenu, ale to se nedaří. Další ranou pro tureckou ekonomiku jsou prudce se zhoršující vztahy s tradičním spojencem USA.
Americká vláda uvalila sankce na turecké ministry spravedlnosti a vnitra kvůli uvěznění amerického evangelického pastora Andrew Brunsona, kterého Turecko ve vazbě viní z terorismu.
V pátek přitom americký prezident Donald Trump vůči Turecku ještě přitvrdil. Zvýšil cla na dovoz tureckého hliníku do USA o dvacet procent a na dovoz ocele o padesát procent.
