OSN odebrala z tábora Ajn-Ísa celkem 24 dětí včetně Amiry, Heby a Hamzy poté, co na něj zaútočili turečtí vojáci. Uprchlické zařízení se nachází na severu Sýrie, kde Ankara minulý týden zahájila vojenskou ofenzivu.
Podle Turecka je cílem operace vytvoření bezpečnostní zóny na hranicích, která má umožnit návrat syrských uprchlíků do země. Jedním z terčů operace, která míří na syrské Kurdy, se v uplynulých dnech stal i tábor Ajn-Ísa.
In one camp, the BBC has discovered three children, believed to be from London, whose parents joined IS five years ago, and were subsequently killed in the fighting.
— Faisal Irshaid (@faisalirshaid) October 13, 2019
The children - Amira, Heba & Hamza - are stranded, in danger and they want to come home. https://t.co/vKKrdtbzQr
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky umístil čtyřiadvacetičlennou skupinku dětí do speciálního centra v syrském městě Rakka, informuje britský deník The Guardian. Jejich další osud zatím zůstává nejistý.
Evropské země se zdráhají převzít své občany, kteří bojovali po boku islámských extremistů nebo kteří jsou manželkami či potomky těchto radikálů.
Tábor uprostřed pouště bez vody
S vypuknutím turecké invaze nastal v uprchlických táborech, ve kterých žijí rodinní příslušníci bývalých bojovníků IS, chaos. Tábory, stejně jako vězení, v nichž jsou zadržováni někdejší členové teroristické organizace, střeží kurdské oddíly. Ty se ale jak z táborů, tak z věznic postupně stahují. Kurdové už předem avizovali, že nebudou schopni bojovat proti turecké armádě a současně zajistit ostrahu.
Několik manželek bojovníků IS, se kterými mluvila zahraniční média, se nechalo slyšet, že se po zahájení turecké ofenzivy v táborech výrazně zhoršily podmínky. Na ty si přitom řada lidí stěžovala už předtím.
Server SBS k tomu napsal, že Kurdové se teď soustřeďují spíš na ochranu svého území než na správu táborů.
"Život začal být obtížný. V Hasace - nejblíže položeném městě od tábora al-Húl - není žádná voda, protože zařízení na čištění vody bylo vybombardováno. Když žijete v táboře uprostřed pouště, i jediný den bez vody je katastrofa," popsala pro server Euronews žena původem z Francie, která si nepřála uvést své jméno.
"Zachází s námi jako se zvířaty. I pes ve Francii si žije lépe než my," dodala Francouzka, která žije spolu s osmiměsíčním kojencem v táboře al-Húl na severu Sýrie.
Toto místo je domovem pro zhruba 60 tisíc žen a dětí, které mají nebo měly v rodině bojovníka Islámského státu. Žije tu také asi 10 tisíc civilistů, kteří se kvůli občanské válce v Sýrii ocitli bez domova. Podle nedělních informací listu The Guardian, jenž se odkazuje na tamní úřady, už ale z tábora po zahájení turecké invaze uprchlo nejméně 750 lidí.
Některé ženy, které v táboře nadále přebývají, se více než kdy dříve bojí o svoji bezpečnost také kvůli víře. Řada z nich už prý v extremistickou ideologii Islámského státu, který byl v Sýrii definitivně poražen letos v březnu, nevěří. Před ostatními obyvateli tábora, kteří s radikálními názory stále souzní, se to ale bojí dát najevo.
Ti, kteří s IS stále sympatizují, prý pak na "bezvěrce" útočí třeba noži, kladivy nebo zbraněmi, které se jim do zařízení podařilo propašovat, píše server News.com.au.
Server SBS dokonce tvrdí, že ženy loajální k IS začaly v táboře vyrábět bomby z jednoduchých, dostupných materiálů, kterými útočí na stráže. "Očekáváme, že bychom v nadcházejících dnech mohli být svědky explozí nebo atentátů v táboře," uvedla Leila Rezkarová, která v zařízení pracuje.
Také podle ní se situace v al-Húlu zhoršila po vypuknutí turecké operace. "Co začala turecká invaze, nepokoje eskalovaly a islamistická buňka v táboře hrozí zapálením celého tábora," tvrdí Rezkarová.
Uprchlíci se připravují na odchod
Násilí je hlášeno také ze zmíněného tábora Ajn-Ísa, odkud OSN evakuovala čtyřiadvacet dětí. Podle deníku The Guardian tu podporovatelé IS napadají hlídky OSN a ničí vchody do tábora.
Po zahájení invaze odsud zběhlo podle kurdských úřadů zhruba 950 lidí. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje, hovoří jen o stovce uprchlých. Před tureckou operací tam bydlelo kolem 13 tisíc lidí.
Lepší není ani situace v táboře al-Roj, jehož zřizovatelem je, stejně jako v případě dvou předchozích, arabsko-kurdská koalice SDF. Al-Roj je nejmenším z trojice táborů, žije v něm kolem dvou tisíc žen a dětí.
"Nemáme absolutně žádné informace, stráže nám lžou a říkají, že se nic neděje," vylíčila pro server Euronews žena původem z Německa, která taktéž pomluvila pod podmínkou anonymity. V táborech v Sýrii strávila celkem dva roky, do země odešla před šesti lety.
Podle ní lidé držení v uprchlických táborech používají sociální sítě, odkud čerpají jediné zprávy o dění na severu Sýrie. Bojí se o své životy. Nad hlavami jim prý poletují letadla a drony.
"Ženy se připravují na cestu, balí si tašky, svačiny a pití … a doufají, že se brzy dostanou domů," popsala Němka. Podle ní mnoho žen z tohoto tábora doufá, že jim Turecko zajistí návrat do rodné vlasti. Toho, že se v minulosti připojila k IS, prý lituje.
