Trumpův viceprezident Mike Pence uklidňoval Evropu. Ta ale pátrá, kdo v Bílém domě opravdu rozhoduje

Daniel Anýž Daniel Anýž
20. 2. 2017 7:01
Americký prezident Donald Trump dorazí do Evropy osobně až v květnu. Zástupci jeho administrativy se o víkendu snažili na starém kontinentu rozehnat těžké pochyby spojenců o nové americké zahraniční politice. "Přináším vám, jménem prezidenta Trumpa, ujištění: Spojené státy silně podporují NATO, jejich závazek transatlantické alianci je neochvějný," prohlásil americký viceprezident Mike Pence v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Evropané se ale marně dohadují, komu Trump v Bílém domě víc naslouchá. Zda Pencemu a ministrům své vlády, nebo poradcům Steve Bannonovi a Jaredu Kushnerovi, kteří často razí jiné názory.
Foto: ČTK

Mnichov - Byla to silná dávka ujištění, které evropští členové Aliance chtěli slyšet.

V žádném případě ale dostačující vzhledem k tomu, co všechno Donald Trump v předvolební kampani a ještě i po svém zvolení řekl. Kromě jiného zpochybnil NATO, když o Alianci mluvil jako o "zastaralé" organizaci.

Pochválil Brexit a naznačil, že silnou Evropskou unii považuje za konkurenta Spojených států. Obavy vyvolal také jeho mimořádně shovívavý pohled na Vladimíra Putina.

Americký viceprezident Mike Pence, který bude dnes jednat v Bruselu, je zatím nejvyšším zástupcem Trumpova Bílého domu, který dorazil do Evropy. Na sobotní Mnichovské bezpečnostní konferenci se snažil uklidnit obavy.

"Dnes vám, jménem prezidenta Trumpa, přináším ujištění: Spojené státy silně podporují NATO, jejich závazek transatlantické alianci je neochvějný," pronesl ve svém sobotním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Dodržíme závazky

Už předtím se v Evropě, v Bruselu a v Bonnu, minulý týden představili americký ministr obrany, generál James Mattis, a šéf americké diplomacie Rex Tillerson.

Taky oni potvrdili, že Amerika dodrží bezpečnostní závazky, včetně článku o společné obraně NATO. Jedním dechem dodávali, že Bílý dům nechce tolerovat asertivní politiku ruského prezidenta Putina.

Mike Pence v Mnichově uvedl, že ve vztahu k Moskvě se Donald Trump snaží najít "společnou půdu". Spojené státy jsou ale kritické ke "snaze Ruska přepisovat silou mezinárodní hranice".

Pence se taky za USA zaručil, že budou dál podporovat posilování přítomnosti NATO v Polsku a v Pobaltí. "Mír přichází díky síle," řekl Pence, který se v Mnichově setkal i s ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem.

Ve střehu

Evropa i přesto zůstává ve střehu. A někteří politici jsou skeptičtí.

Německá kancléřka Angela Merkelová mluvila v sobotu v Mnichově před Mikem Pencem. Aniž by nového prezidenta USA jmenovala, v některých ohledech se vůči němu jasně vyhranila. Varovala třeba před nacionalismem v zahraniční politice. "Budeme dále schopni dobře spolupracovat, nebo sklouzneme zpět k našim samostatným rolím?" ptala se.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přednesl v Mnichově řeč, která by jindy vyvolala reakce a odpovědi na otevřené scéně. Podle Lavrova Moskva usiluje o nové světové uspořádání. "Chcete-li, postzápadní uspořádání," prohlásil Lavrov. I tato slova Moskvy ale tentokrát překrylo téma Donald Trump.

Větší zájem než o ruské názory byl letos v Mnichově o to, jak Trumpa vidí sami Američané. Republikánský senátor John McCain Trumpa ve svém projevu výslovně nejmenoval, ale bylo zřejmé, že některé aspekty "fenoménu Trump" se mu vůbec nelíbí. "V Americe si stále více a více občanů zahrává s autoritářstvím," uvedl McCain.

Pro evropské politiky pak bylo asi nejpodstatnější jeho varování, že vynucená rezignace poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Michaela Flynna ukázala, že v Trumpově "administrativě je v mnoha ohledech naprostý zmatek".

Právě tento chaos, a z něho vyplývající dohady, kdo má vlastně v Trumpově okolí zásadní vliv na jeho politiku, je hlavním důvodem přetrvávající nejistoty evropských spojenců.

Změny a chaos

Sám prezident Trump je ve své dosavadní politice nečitelný.

Řada jeho praktických kroků se liší od toho, co avizoval v kampani nebo po svém zvolení. Jadernou dohodu s Íránem chtěl nejdřív "zrušit jedním škrtem pera", teď ji chce naopak "důsledně dodržovat".

Krátce po Trumpově zvolení to vypadalo, že se už nebude řídit politikou "jedné Číny". Před týdnem ale oznámil, že ji bude dodržovat. Podobně těžko odhadnutelná pak dál zůstává i jeho politika vůči Moskvě.

Výraznou roli v Trumpově týmu hrají i nevyjasněné kompetence a boj o vliv. Přinejmenším stejně silné slovo jako ministr zahraničí Tillerson mají v Bílém domě Trumpovi poradci Steve Bannon a Jared Kushner.

Podle amerických médií například vetovali jmenování zkušeného diplomata Elliotta Abramse, kterého chtěl Tillerson za svého prvního náměstka. Obdobně údajně nedostává americký ministr zahraničí žádné zprávy o tom, koho mu Trumpovi poradci vybírají na velvyslanecké posty.

Spojenci v NATO: přispívejte víc

Mike Pence se v Mnichově pokusil rozptýlit evropskou nejistotu.

"USA jsou a vždy budou vaším největším spojencem," uvedl Pence. Potvrdil ale zároveň, že evropští členové NATO si budou muset za svoji bezpečnost připlatit. "Obrana Evropy vyžaduje váš závazek stejně jako ten náš," upozornil Pence, že "příliš mnoho" členů NATO už "příliš dlouho" neplní své příspěvky Alianci. 

USA dnes pokrývají takřka tři čtvrtiny rozpočtu NATO. Kromě Američanů vydávají už jen další čtyři země (z 28 členů) na svoji obranu smluvní finanční závazek - tedy nejmíň 2 procenta svého HDP.  

Washington na to dlouho a opakovaně upozorňuje. Trumpova administrativa teď ale patrně chce spojence opravdu přitlačit ke zdi.

Šéf Pentagonu, generál Mattis minulou středu v Bruselu Evropany varoval, že pokud nechtějí, aby Amerika "omezila svoji oddanost NATO", musejí sami přispět ke společné obraně. Česko dalo minulý rok na obranu 1,04 procenta HDP, tedy jen polovinu svého aliančního závazku.

Nečekám, že by Rusko chtělo zaútočit na NATO, ale vojenské schopnosti a akce, které Rusko číní, z něj dělají potenciální hrozbu, říká Petr Pavel. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 31 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy