Washington/Pchjongjang - V diplomacii a politice se "vysílají signály". Jejich smyslem je, aby vaši odpůrci i partneři věděli, co zamýšlíte.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek řekl, že jeho dva dny starý výrok o "ohnivé zlobě", kterou může seslat na Severní Koreu, "možná ještě nebyl dost silný".
No dotaz, co by mohlo být silnějšího než "ohnivá" zloba, prezident odpověděl: "No, uvidíte, uvidíte."
"Vojenská řešení jsou plně připravena, nabito a odjištěno, pokud by se Severní Korea chtěla chovat nerozumně," napsal pak prezident v pátek na Twitter.
Podle amerických komentátorů jsou jeho slova "signálem", že Washington je odhodlán odpovědět na hrozbu ze strany Pchjongjangu drtivým vojenským úderem. Dokonce s možným nasazením jaderných zbraní.
Jenže ministr zahraničí USA Rex Tillerson tento týden mluvil jinak.
"Myslím, že Američané mohou dnes v noci klidně spát, bez strachu z rétoriky několika posledních dní," uvedl Tillerson několik hodin po Trumpově úterním výroku o "ohnivé zlobě" během mezipřistání na ostrově Guam.
Vracel se z Manily, kde u příležitosti setkání skupiny ASEAN proběhla o minulém víkendu i jednání mezi zástupci Pchjongjangu na jedné straně a diplomaty Číny, Jižní Korey a Japonska.
Tillersonovým "signálem" je jasná snaha o diplomatické řešení krize.
Military solutions are now fully in place,locked and loaded,should North Korea act unwisely. Hopefully Kim Jong Un will find another path!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) August 11, 2017
"Ignorujte prezidenta"
Není nic neobvyklého, když nějaká země v zahraniční politice projektuje metodu "cukru a biče". Nepůjde-li to po dobrém, může to jít po zlém.
Politika administrativy Donalda Trumpa vůči Severní Koreji ale takovým případem zřejmě není. Jak upozorňují četné komentáře a citace analytiků v amerických a západních médiích.
"Podle mě zde žádná jednotná politika není. A dokonce si nejsem ani jistý, zda Trump si vůbec s nějakou konzistentní politikou vůbec dělá starost," citoval deník The New York Times dlouholetého analytika Ellena L. Frosta z organizace East-West Center v Honolulu.
Frostův názor odráží řadu obdobných postřehů, které mluví o "nejasném rozlomeném" přístupu Trumpova Bílého domu vůči Pchjongjangu.
Například podle známého komentátora Fareeda Zakarii ministr zahraničí Tillerson svým výše citovaným vyjádřením na Guamu "Američanům a světu řekl, aby ignorovali slova prezidenta Spojených států".
A respektovaný bezpečnostní analytik David Ignatius pro deník Washington Post napsal, že ve stejné době, kdy Tillerson "uspořádal stůl pro vyjednávání", a "ve chvíli, která vyžaduje subtilnost", prezident "nerozumně pumpuje svoji rétoriku".
Rozpory uvnitř týmu
Aktuální eskalace severokorejské krize ukázala nervozitu a rozpory uvnitř Trumpova týmu. Prezidentův poradce Sebastian Gorka uvedl, že co se týče vojenských otázek a Severní Korey, nemá ministr Tillerson vůbec co mluvit.
"Představa, že ministr Tillerson bude diskutovat vojenské otázky, jednoduše nedává smysl," prohlásil Gorka.
Tillersonova mluvčí Heather Nauertová se tvrdě ohradila. "Jde o ministra vlády. V hierarchii prezidentského vedení země je čtvrtým nejdůležitějším mužem," upozornila mluvčí.
Tato přestřelka je ovšem jen jedním z projevů obecnějšího problému, který se teď v krizi vyhrotil. Ve své politice k Severní Koreji Trumpův tým už celé měsíce mluví několika jazyky. Podle analytiků není jasné, jaký základní cíl prezident Trump a jeho lidé sledují.
Rex Tillerson opakovaně říká, že Washington neusiluje o změnu režimu v Severní Koreji, že cílem je zastavení jejího jaderného programu.
Na rozdíl od předešlé administrativy Baracka Obama, která byla ochotna jednat až poté, kdy se Pchjongjang vzdá zbraní, Tillersonova podmínka je měkčí. Podle něho je Bílý dům připraven na jednání, pokud KLDR zastaví raketové testy.
Jiní členové administrativy ovšem naznačují, že americkým cílem by mohlo být právě odstranění režimu Kim Čong-una. "Bylo by skvělé poloostrov zbavit jaderných zbraní. To, co je na tom všem nejnebezpečnější, je ten, kdo zbraně drží," uvedl na nedávné konferenci Aspen Institutu šéf CIA Mike Pompeo.
Ani samotný postoj vůči severokorejskému jadernému arzenálu Bílý dům zatím nedefinoval. Zda by zmrazil současný stav, nebo zda by Pchjongjang musel svůj arzenál zničit.
Prezidentův "problematický" slovník
Poradce pro národní bezpečnost generál McMaster minulý víkend uvedl, že Severní Korea s jadernou zbraní "schopnou zasáhnout USA je pro prezidenta nepřijatelná možnost". Podle analytiků z toho vyplývá možnost preventivního úderu ze strany USA, pokud by Pchjongjang schopnosti ohrozit USA skutečně dosáhl.
Na čtvrteční improvizované tiskovce s novináři ve svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey ale prezident Trump odmítl odpovědět, zda by byl připraven k takové akci přikročit.
Většina jeho odpovědí měla charakter dalších silných varování na adresu Pchjongjangu. "Severní Korea by si měla raději dát své věci do pořádku, nebo se dostanou do problémů, jaké předtím měla na tomto světě jen málokterá země, O. K.?" uvedl Trump.
Podle Ralpha Cossy, prezidenta Pacifického fóra Centra pro bezpečnostní a mezinárodní studia (CSIS) v Honolulu, je Trumpův silný slovník sám o sobě dalším novým problémem.
"Hlavní rozdíl mezi současným napětím a předchozími epizodami je v tom, že hyperboly teď létají oběma směry. V minulých letech jsme si už zvykli nebrat rétorickou dělostřelbu Pchjongjangu vážně. Ale zcela mi uniká, jakou výhodou by mělo být to napodobovat," uvedla Cossa pro Washington Post.
Určité uklidnění prý hledá v přísloví, že pes, který štěká, nekouše. "Ale trochu méně štěkání by neuškodilo," říká analytik i na adresu prezidenta Trumpa.
