Washington - Zatímco v americkém Kongresu ve středu promluví francouzský prezident Emmanuel Macron, v nedaleké budově Nejvyššího soudu USA se poprvé ve velkém otestují ústavní pravomoci současného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
V kauze Havaj vs. Trump bude soud posuzovat, zda má prezident právo omezit vstup do USA lidem z několika převážně muslimských zemí.
Zároveň se ale soud bude muset vypořádat s tím, jestli vše, co Donald Trump řekne nebo dá na svůj Twitter, může být bráno jako důkazní materiál. Jestli známá fráze "vše, co řeknete, může být použito proti vám", platí třeba i pro případ, kdy americký prezident na svém Twitteru přeposílá videa ultrapravicové protimuslimské skupiny.
První verzi protiimigračního dekretu Trump vydal loni na konci ledna, týden po nástupu do úřadu. Nepřipravený výnos, který mířil na šest převážně muslimských zemí, tehdy způsobil zmatky na letištích a soudy nižších instancí ho rychle zablokovaly. Trumpova administrativa dekret následně dvakrát přepracovala.
V současné, finální verzi z loňského září dekret zakazuje vstup do USA lidem z pěti muslimských zemí - Íránu, Libye, Somálska, Sýrie a Jemenu - a také ze Severní Koreje a částečně z Venezuely.
Podle žaloby, kterou podal stát Havaj a která se nakonec dostala až k Nejvyššímu soudu USA, je výnos protizákonný. Jeho jasným záměrem je prý zákaz vstupu muslimů do země, což by odporovalo americké ústavě, která vylučuje diskriminaci lidí přicházejících do Ameriky na základě náboženství.
Bílý dům nicméně argumentuje, že dekret není v žádném případě zaměřen výběrově proti muslimům - postihuje země, které pro USA představují bezpečnostní riziko.
A zároveň tvrdí, že v otázkách národní bezpečnosti má prezident široké pravomoci, v rámci nichž může i takto zasahovat do imigračních zákonů.
Podle právníků citovaných v amerických médiích je to v principu správný výklad. U Donalda Trumpa ale nic není tak jednoznačné, jak by bylo v případě většiny jeho předchůdců v úřadě.
Zase ten zrádný Twitter
Žaloba státu Havaj předkládá jako svůj důkazní materiál Trumpovy výroky z předvolební kampaně a také jeho aktivity na Twitteru hned po nástupu do Bílého domu.
"Prezident vedl kampaň déle než rok se slibem, který nikdy nevzal zpět, že muslimům zakáže vstup do Spojených států," upozorňuje žaloba.
V prosinci 2015 Trump například volal po "naprostém a úplném zákazu vstupu muslimů do USA". Zároveň prohlásil, že "podstatná část muslimské populace v sobě má velkou nenávist vůči Američanům".
Žaloba dál upozorňuje, že prezident loni v listopadu na svém Twitteru přeposlal "tři protimuslimská propagandistická videa od odsouzeníhodné britské krajně pravicové organizace".
Konkrétně to byla videa skupiny Britain First, která měla ukazovat útoky muslimských imigrantů na britské občany. Ve skutečnosti ale šlo o zmanipulované montáže.
Trumpa za přeposlání videí kritizovala i britská premiérka Theresa Mayová. Její mluvčí uvedl, že od "prezidenta Trumpa to byla chyba".
Opakovaně porušuje normy
Podle právníka Bílého domu Noela J. Francisca, který bude ve středu zastupovat Trumpovu administrativu před Nejvyšším soudem, ale nemají prezidentovy výroky z kampaně ani jeho aktivita na Twitteru jakoukoliv důkazní váhu.
"Prezidentovy retweety nijak nesouvisejí se smyslem jeho (protiimigračního) výnosu," uvedl Francisco ve svém písemném podání. Jak ústava, tak zákony, které v minulosti schválil Kongres, podle právníka poskytují Trumpovi "širokou pravomoc zrušit nebo omezit vstup cizinců do USA, pokud usoudí, že to je národní zájem".
Právník Theodore Boutrous ale pro americký deník Washington Post upozornil, že se jedná o prezidenta, který nejen "opakovaně porušuje normy, ale navíc říká, že na nich nezáleží".
"A s touto zátěží jde případ před Nejvyšší soud," uvedl Boutrous, který jménem Konference katolických biskupů USA zaslal k Nejvyššímu soudu podpůrné stanovisko, které stojí na straně žaloby.
V dokumentu se říká, že protiimigrační výnos je "jasnou náboženskou diskriminací" a "představuje zásadní ohrožení svobody náboženství, což soud nikdy v minulosti netoleroval a neměl by to tolerovat ani teď".
Catholic bishop: Trump's immigration plan is "deeply troubling" https://t.co/QA1EdEyFot pic.twitter.com/A9mUT130jI
— The Hill (@thehill) January 31, 2018
Verdikt bude v červnu
Podpůrné stanovisko, rovněž na straně žaloby, zaslala soudu i skupina více než stovky amerických firem, především technologických, jako jsou Alphabet (mateřská společnost vyhledávače Google), Amazon, Verizon či Uber. Podle nich prezidentův výnos "poškozuje inovaci a ekonomický růst".
Tato stanoviska, která zaslaly například i univerzity, jež se Trumpovým zákazem rovněž cítí poškozeny, ale nemají žádný právní vliv na rozhodování Nejvyššího soudu.
Libertariánský washingtonský think-tank Cato Institute ve svém stanovisku nicméně napsal, že i podle jeho analýzy je Trumpův zákaz "více diskriminační než bezpečnostní".
"Za více než čtyřicet let ani jedna osoba z uvedených zemí v USA nikoho nezabila během teroristického útoku," píše se ve stanovisku. "Lidé z uvedených zemí jsou také méně zastoupeni v jiných závažných trestných činech, než jsou v USA narozené osoby nebo jiní cizinci," říká analýza Cato Institute.
Středeční slyšení před Nejvyšším soudem USA je poslední kauzou tohoto "semestru", než se soud rozejde na prázdniny. Ještě předtím však v druhé polovině června oznámí, jak v kauze Havaj vs. Trump rozhodl.
